Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
Makroekonomické a finanční události ČR: ČNB opět prudce zvýšila hlavní úrokové sazby, komentáře nepřinesly novinky, nepřekvapily
Česká národní banka opět zvýšila prudce úrokové sazby včetně hlavní 2týdenní repo sazby. Komentáře k rozhodnutí nepřinesly novinky a tak ani nepřekvapily. Zvýšení 2týdenní repo sazby o 125 bps v souladu s naším očekáváním překonává očekávání trhu růstu o 100 bps. 2týdenní repo sazbu tak ČNB zvýšila na 7,00 % z 5,75 %. Lombardní sazbu banka rovněž zvýšila o 75 bps na 8,00 z 6,75 % a diskontní sazbu navýšila ve stejném rozsahu na 6,00 % z 4,75 %. Pro rozhodnutí jednotně hlasovalo tak jako na předchozích zasedáních zvyšujících úrokové sazby 5 členů bankovní rady, stejně tak dva zbývající zvedli ruku pro ponechání úrokových sazeb na stávající úrovni. To nejpodstatnější ze svého zasedání ČNB shrnula ve větě: "Ve světle nových skutečností vyhodnotila bankovní rada na dnešním jednání rizika a nejistoty jarní prognózy jako výrazně proinflační a působící ve směru potřeby dalšího znatelného zpřísnění měnové politiky.” Centrální banka rozhodla opět silně zvýšit úrokové sazby vzhledem k silnému souběhu domácích a zahraničních cenových tlaků promítající se do domácí inflace, která je opakovaně výrazně silnější, než čeká centrální banka. ČNB spojuje dražší peníze vedle vysoké inflace i s přehřátým trhem nemovitostí. ČNB pokračuje v silném zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat silnou inflaci pod kontrolu.
Makroekonomické a finanční události eurozóna: Prezidentka ECB Lagardeová naznačila výrazné riziko silného poklesu cen aktiv
Prezidentka Evropská centrální banky Christine Lagardeová ve vystoupení pozice předsedkyně Evropské rady pro systémová rizika ESRB v Evropském parlamentu naznačila výrazné riziko silného poklesu cen aktiv. ECB tento rok pokračuje v útlumu ultraexpanze monetární politiky. K 30.6. uzavírá dlouhodobý program kvantitativního uvolňování a od července po více než 11 letech banka hlásí zahájení cyklu zvyšování úrokových sazeb.
Makroekonomické události eurozóna: Indexy PMI zpracovatelského průmyslu, služeb a ekonomické aktivity Francie, Německa a eurozóny v červnu oslabily o dost víc, než se čekalo, růsty zeslábly převážně ze solidní na slabou úroveň
V červnu vůči květnu indexy PMI a tím i růsty ekonomické aktivity, služeb a zpracovatelského průmyslu eurozóny slábly o dost víc, než se čekalo, jejich růsty se snížily převážně ze solidní na slabou úroveň. Za eurozónu index PMI zpracovatelského průmyslu klesl značně víc, než se čekalo na 52,0 bodů z 54,6 bodů v květnu, trh čekal jeho jen menší pokles na 53,9 bodů. Podobně index PMI služeb klesl značně víc, než se čekalo na 52,8 bodů z 56,1 bodů v květnu, trh čekal jeho jen menší pokles na 55,5 bodů. Obdobně index PMI ekonomické aktivity taky oslabil mnohem víc, než se čekalo na 51,9 bodů z 54,8 bodů v květnu, trh čekal jeho jen menší pokles na 54,0 bodů. Vývoj ve Francii byl podobný jako v Německu a eurozóně pouze s tím rozdílem, že ve Francii růst aktivity služeb klesl ze silné na solidní úroveň a její růst ekonomické aktivity poklesl na slabou hladinu ze silné úrovně v květnu. Trh čekal, že přes snížení růsty aktivity zůstanou převážně solidní, v případě celkové ekonomické aktivity Německa nízký a v případě aktivity služeb Francie silný. V eurozóně vývoj ekonomické aktivity, hlavně služeb během 2 let koronavirové pandemie odrážel vývoj pandemických vln koronaviru v Evropě a dle toho střídavé utahování a uvolňování ekonomické aktivity. Naopak exportní zpracovatelský průmysl již od jarní koronavirové vlny v roce 2020 tolik omezován nebyl. Kompenzoval a tlumil tak slabost domácí ekonomiky. Ekonomice pomohlo oslabení koronavirové pandemie v Evropě, otevírání ekonomik a sílení jejich oživení na pozadí s plošnou intenzivní očkovací kampaní s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice. Druhá polovina roku 2021 ale byla poznamenána obavami z dalších poryvů koronavirových vln a taky produkčními omezeními nabídky. Během roku 2022 bude oživení hospodářství stále podporováno poklesem nebezpečí pandemie koronaviru vzhledem k účinné vakcinační kampani a s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice. Rizikem ovšem jsou produkční limity ekonomiky spojené s pandemií (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly), silný růst cen energií a taky nové poryvy koronavirové pandemie. Taky Ukrajinská krize a rovněž prudký pokles ekonomického růstu Čínské lidové republiky, klíčového obchodního partnera Německa, mohou letos oživení ekonomiky zhatit. Vzhledem k velké expozici na Ruskou federaci, na Čínu i na výpadky zpracovatelského průmyslu je Německo jednou z nejohroženějších ekonomik vůči nebezpečí recese hospodářství.
Makroekonomické události USA: Prodeje nových domů v květnu nečekaně a silně vzrostly
Prodeje nových rezidenčních domů USA v květnu v anualizovaném vyjádření se nečekaně vzepjaly k silnému růstu. Přesto trh domů kvůli zvyšování úrokových sazeb míří k oslabení, tedy k porušení jejich dlouhodobého trendu solidního růstu začínajícího po světové finanční a hospodářské krizi 2008 - 2009. Prodeje nových domů v květnu překvapivě a silně vzrostly na 696 000 z 629 000 (revize zvýšení z 591 000) v dubnu, trh čekal jejich pokles na 588 000. Vůči dubnu tak překvapivě a hodně vzrostly 10,7 % po poklesu 12,0 % (revize zvýšení z 16,6 %) v dubnu. Jejích útlum v roce 2021 ze stratosfericky rekordních úrovní patrně souvisí s nízkou nabídkou nových domů (k jejíž stlačení přispěly i produkční omezení), která je pod tlakem převisu robustní poptávky, který silně domy, nejen nové, zdražuje. V dalších kvartálech trh domů bude brzdit taky zvyšování úrokových sazeb.