Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
Makroekonomické a finanční události ČR: Člen bankovní rady ČNB Holub volá po zvýšení úr. sazeb o 50 bps., zpřísnění hypotečních pravidel
Člen bankovní rady České národní banky preferuje další zvýšení úrokových sazeb o 0,5 procentního bodu. Rovněž nastínil možnosti zákroku banky proti přehřátému nemovitostnímu trhu.
Makroekonomické události ČR: Ekonomický sentiment v září opět oslabil
Index ekonomického sentimentu v září klesl třetí měsíc v řadě, tentokrát na 96,2 bodů z 98,6 bodů v srpnu. Pokles je dán silným poklesem spotřebitelského sentimentu a opakovaným poklesem firemního sentimentu, zejména sentimentu zpracovatelského průmyslu a stavebnictví. Firmy trápí nedostatek produkčních komponentů, silný růst cen vstupů a nedostatek pracovních zdrojů. Český statistický úřad k oslabení sentimentu spotřebitelů zmiňuje obavy z inflace.
Politika Německo: Parlamentní volby bez většího překvapení těsně vyhráli sociální demokraté, několik možností vládní koalice
Parlamentní volby do Spolkového sněmu Německa, dolní komory parlamentu podle očekávání těsně vyhrála Sociálnědemokratická strana Německa SPD před křesťanskou koalicí Křesťanskodemokratické unie a Křesťansko-sociální unie Bavorska CDU/CSU. S odstupem třetí skončila strana Spojenectví 90/Zelení a za ní liberální Svobodná demokratická strana FDP. Právě mezi těmito stranami se rozhodne, kdo povládne v následujícím volebním období. V úvahu přicházejí koalice levého středu SPD-Zelení-FDP nebo velká koalice SPD-CDU/CSU nebo koalice pravého středu CDU/CSU-Zelení-FDP. Výsledky vůči předchozím volbám přinesly oslabení křesťanské koalice na nejhorší výsledek v historii této unie, postkomunistické Levice (která se však do Bundestagu dostala) a krajně pravicové Alternativy pro Německo AfD a naopak posílení sociálních demokratů a Zelených vůči předchozím volbám.
Makroekonomické události eurozóna: Indexy PMI Francie a hlavně Německa a eurozóny v září klesly o dost víc, než se čekalo, solidní růst ek. aktivity
Indexy PMI Francie a hlavně Německa i eurozóny v září vůči srpnu klesly o dost víc, než se čekalo. V eurozóně růst aktivity služeb i ekonomické aktivity oslabil ze ze silného tempa na solidní, trh čekal jen malé snížení a pokračování jejich silného růstu. Růst zpracovatelského průmyslu klesl víc, než se čekalo, jeho velikost se snížila z velmi silné na silnou, trh přes snížení růstu čekal stále jeho velmi silnou velikost. Za eurozónu Index PMI zpracovatelského průmyslu klesl o dost víc, než se čekalo na 58,7 bodů z 61,4 bodů v srpnu, trh čekal jeho menší pokles na 60,3 bodů. Index PMI služeb klesl výrazně víc, než se čekalo na 56,3 bodů z 59,0 bodů v srpnu, trh čekal jeho pokles pouze na 58,5 bodů. Index PMI ekonomické aktivity klesl značně víc, než se čekalo na 56,1 bodů z 59,0 bodů v srpnu, trh čekal jeho menší pokles na 58,5 bodů. V eurozóně vývoj ekonomické aktivity, hlavně služeb během posledního roku odrážel vývoj pandemických vln koronaviru v Evropě a dle toho střídavé utahování a uvolňování ekonomické aktivity. Naopak exportní zpracovatelský průmysl již od jarní koronavirové vlny v roce 2020 tolik omezován nebyl a i díky významné poptávce z Číny, která se s pandemií vypořádala rychleji a lépe než ostatní hlavní světové ekonomiky je průmyslový sentiment meziročně silnější. Kompenzoval a tlumil tak slabost domácí ekonomiky. Během léta ale na velmi silnou rychlost zesílil i růst aktivity služeb s oslabením koronavirové pandemie v Evropě, otevíráním ekonomik a sílením jejich oživení na pozadí s plošnou intenzivní očkovací kampaní s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice a se signály spíše rychlejšího oživení světové ekonomiky. Druhá polovina léta ale ukazuje obavy z koronavirové varianty delta, která by mohla opět ekonomickou aktivitu omezit.
Makroekonomické a finanční události USA: Fed dle očekávání cíl hlavní úr. sazby nezměnil, přiblížil útlum QE a zvýšení úr. sazeb
Federální rezervní systém, centrální banka Spojených států amerických, dle očekávání nezměnil cíl své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate 0 - 0,25 %. V prohlášení Fed hlavně zohlednil další pokrok k dosažení cílů inflace a zaměstnanosti s tím, že pokud zlepšování ekonomiky bude pokračovat dle očekávání, zmírnění tempa nákupu cenných papírů může být již brzo na místě. V makroekonomických projekcích Fed hlavně nově čeká drobné zvýšení cíle své hlavní úrokové sazby již v roce 2022 a zvýšil jeho výhled i pro rok 2023. Centrální banka taky snížila výhled růstu ekonomiky v tomto roce a zvýšila jej pro rok 2022 a rovněž zvýšila pro tento rok očekávání inflace včetně její jádrové složky (bez cen potravin a energií) i míry nezaměstnanosti. Komentáře Fedu ke kvantitativnímu uvolňování jsou kompromisem přímého oznámení termínu jeho útlumu, ke kterému Fed směřoval před poslední srpnovou zprávou zaměstnanosti (která ukázala překvapivě prudké zpomalení jejího růstu patrně kvůli obnovenému růstu koronavirových případů vyvolaného hlavně kmenem delta) a odkladem útlumu. Odklad na základě jediného čísla by totiž mohl nepřiměřeně zbrzdit optimální přizpůsobování monetární politiky a útlumu její ultraexpanze posilování hospodářství s inflačními tlaky. Takto centrální banka může počkat na nejbližší data zaměstnanosti a start útlumu nákupu cenných papírů buď ohlásit vzápětí, nebo odklad prodloužit. Kromě toho ovšem s ohledem na obnovenou sílu koronavirové pandemie ale Fed přibližuje optimum zvyšování úrokových sazeb již na příští rok patrně s ohledem na inflační rizika. Fed již v červnu oznámil zahájení diskuse prvního stupně redukce ultraexpanzivní monetární politiky, snížení kvantitativního uvolňování (QE). K té je podle centrální banky potřeba dosažení "podstatného pokroku" k dosažení cílů Fedu inflace 2 % a plné zaměstnanosti. Komentáře Fedu tak signalizují pokrok nejen ekonomiky ale i k redukci QE a potvrzují naše očekávání termínu zahájení redukce QE ve čtvrtém čtvrtletí 2021. Projekce včetně úr. sazeb a QE Fedu rovněž ukazují, že na zvyšování cíle Federal Funds Rate se nebude čekat mnoho let, ale možná jen pár čtvrtletí. Celkově komentáře a projekce Fedu potvrzují trvání silně expanzivní monetární politiky v nejbližších letech.
Makroekonomické události USA: Nová výstavba v srpnu překonala očekávání, nadále robustně roste
V srpnu ve Spojených státech amerických nová výstavba v srpnu překonala očekávání. Zahájení staveb domů vzrostly silněji, než se čekalo, povolení staveb domů pak nečekaně a robustně vzrostly. Trend robustního růstu obou ukazatelů pokračuje. V srpnu v USA dle anualizovaných dat, zahájení staveb rezidenčních domů vzrostly na 1 615 000 z červencových 1 554 000 (jež byly ale revizí zvýšeny z 1 534 000), trh čekal jejich růst jen na 1 555 000. Meziměsíčně tak vzrostly 3,9 % po poklesu 6,2 % (revize zvýšení z poklesu 7,0 %) v červenci. Povolení staveb rezidenčních domů nečekaně a ostře vzrostly na 1 728 000 z červencových 1 630 000 (jež ale byly revizí sníženy z 1 635 000), trh čekal naopak jejich snížení na 1 600 000. Meziměsíčně tak vzrostly 6,0 % po růstu 2,2 % (revize snížení z růstu 2,6 %) v červenci. Po pádu trhu domů USA v dubnu 2020, tedy v měsíci, kdy i ekonomika pravděpodobně dosedla na dno krize se aktivita vracela. Povolení staveb domů oživovaly dříve, od června a července 2020 ukazují slibný obrat povolení i zahájení staveb domů. Zahájení a povolení staveb domů již překonaly svoje předkoronavirová maxima na rekordy od roku 2006, tedy, od světové finanční a hospodářské krize 2008 - 2009 s oslabením pandemie, otevíráním ekonomiky s uvolněním úspor vlivem potlačené poptávky kvůli zavřeným obchodům a nákupním možnostem a silnou fiskální a monetární podporou ekonomiky v podobě nízkých úrokových sazeb. Svoji roli hraje i nedostatek domů a růst jejich cen.
Politika Rusko: Parlamentní volby znovu ovládla Putinovo Jednotné Rusko
Volby dolní komory parlamentu Ruské federace Federálního shromáždění, Státní dumy, konající se 17. - 19.9. opět jasně vyhrála strana současného prezidenta Vladimira Putina Jednotné Rusko. Strana ačkoliv vůči předchozím volbám malou část podpory ztratila zaujme v 2/3 zástupců dumy. Strana tak bude moci nadále prosazovat parlamentní zákony bez ohledu na mínění jiných parlamentních stran. Opozice volby kritizuje jako zfalšované.
Politika Kanada: Parlamentní volby mnoho nezměnily, volby vyhrály liberálové, ale bez většiny
Předčasné parlamentní volby Kanady potvrdily výsledky z roku 2019 a tím i pokračování dosavadní progresivně levicové politiky. Volby vyhrála podle předběžných výsledků opět Liberální strana Kanady se ziskem 32,2 % resp. 158 parlamentních křesel. Vůči předchozímu parlamentu strana posílí o 3 mandáty. K nadpoloviční většině dolní komory parlamentu 338 poslanců by ale potřebovala 170 mandátů. Na druhém místě skončila Konzervativní strana Kanady se ziskem 34 % resp. 119 parlamentních hlasů, tedy tolik co měla před volbami. Liberálové se tak budou opět opírat o podporu některých opozičních stran. V předchozím volebním období ji poskytovala levicová, ještě progresivnější strana Nová demokratická strana.