Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
Makroekonomické a finanční události ČR: ČNB zvýšila hlavní úrokovou sazbu nečekaně silně, o 75 bps, trh čekal zvýšení 50 bps
Česká národní banka zvýšila svoji hlavní 2R reposazbu nejvíc od roku 1997 nečekaně silně,0,75 procentního bodu, na 1,5 % z 0,75 %, trh čekal zvýšení pouze o 0,5 procentního bodu. Lombardní sazbu banka rovněž zvýšila o 75 bps na 2,5 % z 1,75 % a diskontní sazbu navýšila na 0,5 % z 0,05 %, tedy o 45 bps. Pro rozhodnutí hlasovalo členů bankovní rady, dva zbývající zvedli ruku pro ponechání úrokových sazeb na stávající úrovni. Na předchozím zasedání ČNB monetární politiky (5.8.) vedle dvou hlasů pro stagnaci hlasoval jeden člen rady pro zvýšení 50 bps a 4 zbývající pro zvýšení 25 bps, které nakonec banka zrealizovala. Banka vyhodnotila inflační rizika jako výrazně proinflační a tedy vyžadující silnější zvýšení úrokových sazeb. ČNB spojuje dražší peníze i s přehřátým trhem nemovitostí. Inflace by se časem měla vracet k cíli banky 2 %. Do té doby banka ještě může úrokové sazby kvůli obavám z nekontrolované inflace ještě navýšit.
Makroekonomické události eurozóna: Spotřebitelská inflace (HICP) eurozóny v září značně vzrostla, o něco víc, než se čekalo
Inflace eurozóny (HICP) v září značně vzrostla, o něco víc, než se čekalo. Růst jádrové inflace splnil očekávání. Přesto očištěné inflační jádro zůstává oslabeno. Růst Harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) vzrostl na 3,4 % ze srpnových 3,0 %, trh čekal jeho růst o něco méně na 3,3 %. Růst indexu bez cen potravin, alkoholu, tabáku a energií (jádrová inflace) narostl dle očekávání trhu na 1,9 % ze srpnových 1,6 %. Silný vzestup cen průmyslového zboží bez energií odpovídá napínání tlaku průmyslových kapacit a doháněním slabosti služeb způsobené koronavirovou pandemií s otevíráním ekonomik s ústupem pandemie kvůli plošnému očkování. Inflace včetně její jádrové složky prudce oslabila s tlakem koronavirové krize a s ní souvisejícím pádem cen ropy, začátkem roku se ale oba ukazatele vrátily do obvyklých hodnot posledních let. Jádrová inflace ale stále je pod inflačním cílem ECB 2 %.
Makroekonomické události USA: Spotřebitelský sentiment v září klesl značně víc, než se čekalo, zůstává solidní
Index spotřebitelského sentimentu Conference Board Spojených států amerických v září vůči srpnu klesl na minimum od února, citelně víc, než se čekalo. Zůstal ale solidní. Souhrnný index spotřebitelského sentimentu klesl o dost víc, než se čekalo na 109,3 bodů z 115,2 bodů (revize z 129,1 bodů) v červenci, trh čekal jen jeho mírný pokles na 124,0 bodů. Celkově bez ohledu na letní poklesy spotřebitelského sentimentu lidé v USA cítí aktuální i očekáváné podstatné zlepšení ekonomiky i trhu práce v souvislosti s progresivní vakcinační kampaní, útlumem pandemie, otevíráním obchodů, firem a ekonomiky, s pokračující silnou podporou fiskální a monetární politiky hospodářství a se souvisejícím růstem akciového trhu. To je důležité, neboť silnější komfortní pocit domácností může uvolnit významnou sílu spotřebitelské poptávky nasměrováním nahromaděných příjmů neutracených během karantén a uzavřených obchodů a ekonomiky a navýšených mohutnou fiskální pomocí z úspor do spotřeby ve spojení s levnými úvěry. Před pandemií byl spotřebitelský sentiment v oblastech dlouhodobých maxim, největších od roku 2000 před masivní korekcí technologických akcií v roce 2000 a před korporátními skandály USA a teroristickými útoky 11.9. v roce 2001. Pokles nebezpečí pandemie koronaviru v budoucnu vzhledem k progresivní vakcinační kampani tento rok ve spojení s otevíráním obchodů, firem a ekonomiky by měly táhnout oživení ekonomiky a trhu práce s podporou ekonomiky státem a centrální bankou a robustním růstem akciových trhů. To by mělo spotřebitelskou morálku a sklon ke spotřebě domácností dále posilovat.