Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
Makroekonomické a finanční události ČR: ČNB zvýšila hlavní úrokovou sazbu podle očekávání o půl procentního bodu
Česká národní banka zvýšila úrokové sazby včetně hlavní 2týdenní repo sazby opět razantně, o 50 bps, byť méně než v listopadu, prosinci a únoru (zvýšení o 125, 100 a 75 bps), stejně jako 3.2. dle očekávání trhu. 2týdenní repo sazbu tak ČNB zvýšila na 5,0 % z 4,5 %. Lombardní sazbu banka rovněž zvýšila o 50 bps na 6,0 % z 5,5 % a diskontní sazbu navýšila ve stejném rozsahu na 4,0 % z 3,5 %. Pro rozhodnutí jednotně hlasovalo tak jako na předchozích zasedáních zvyšujících úrokové sazby 5 členů bankovní rady, stejně tak dva zbývající zvedli ruku pro ponechání úrokových sazeb na stávající úrovni. Centrální banka rozhodla opět silně zvýšit úrokové sazby vzhledem k silnému souběhu domácích a zahraničních cenových tlaků promítající se do domácí inflace. Centrální banka s ohledem na překvapení Ukrajinské krize podstatně snížila výhled ekonomického růstu a zvýšila výhled inflace tohoto roku. Vzhledem k novým skutečnostem ČNB vyhodnotila rizika a nejistoty zimní prognózy jako znatelně proinflační, a to hlavně krátkodobě. Podle ČNB tato rizika taky vyvolávají potřebu výrazně přísnější měnové politiky, a to zřejmě po delší dobu, než předpokládala zimní prognóza. ČNB vzhledem k válce na Ukrajině vůči aktuální zimní prognóze nyní podstatně snížila výhled ekonomického růstu z 3 % letos na polovinu. Banka (proti aktuální zimní prognóze počítající s poklesem inflace od druhého pololetí 2022 až na cíl ČNB 2 % v polovině roku 2023) dále předpokládá, že celková inflace v nadcházejících jarních měsících dále poroste a zůstane velmi vysoká i po celý zbytek letošního roku. Dle aktuální zimní prognózy ČNB počítala s již jen drobným zvýšením hlavní úrokové sazby o 25 bps na 4,75 %, poté až do roku 2023 jejich postupné snižování k rovnovážné hladině (predikované již dle listopadové prognózy) 3,25 %. ČNB spojuje dražší peníze i s přehřátým trhem nemovitostí. Banka může úrokové sazby kvůli obavám z nekontrolované inflace ještě navýšit.
Makroekonomické události Eurozóna: Inflace v únoru vyskočila o dost víc, než se čekalo
Meziroční růst harmonizovaného indexu spotřebitelských cen HICP eurozóny v březnu vzrostl na 7,5 % z 5,9 % v únoru, trh čekal jeho zvýšení jen na 6,6 %. Meziroční jádrová inflace eurozóny (HICP bez cen potravin, energií, alkoholických nápojů atabákových výrobků) v březnu vzrostla na 3,0 % z 2,7 % v únoru, trh čekal její o něco větší zvýšení na 3,1 %.
Makroekonomické události USA: Firemní barometr Chicaga v březnu vzrostl nečekaně silně, velmi silný růst ekonomické aktivity zpět
Firemní barometr Chicaga v březnu vůči únoru vyrostl o dost víc, než se čekalo. Růst regionální ekonomické aktivity regionu Chicaga silně zastoupené automobilovým průmyslem tak značně vzrostl. Ještě v únoru byl solidní, v březnu se vrátil do velmi silného tempa podobně jako v lednu. Firemní barometr Chicaga v březnu dynamicky vzrostl na 62,9 bodů z 56,3 bodů v únoru, když trh předpokládal jeho jen mírný vzestup jen na 57,0 bodů. Data doplňují předstihové výsledky ekonomické aktivity jiných regionů USA, kde růst ekonomické aktivity se rovněž stabilizuje na robustních hodnotách.
Politika Evropa: Maďarské volby opět ovládl Orbánův Fidesz, oponent tvrdých sankcí vůči Rusku, signál z Budapešti Evropě
Aliance Fidesz (Fidesz - MPS/Svaz mladých demokratů - Maďarská občasnká unie) - Strana KDNP (Křesťanskodemokratická lidová strana), tedy Aliance maďarské solidarity suverénně vyhrála maďarské parlametní volby. Se ziskem 53,29 % hlasů aliance získala v Národním shromáždění o dva mandáty více, než v předchozích parlamentních volbách 2018, tedy 135 parlamentních křesel. To taky dokonce znamená obnovenou schopnost koalice pod křídly Fidesz samostatně tvořit a měnit ústavu, koalice má v parlamentu většinu 2/3. Opozici (sdružení 8 stran a hnutí) nepomohlo sjednocení pod hlavičkou Jednotni pro Maďarsko. Celkově opozice přišla o 7 mandátů a v parlamentu bude zasedat jejích 56 poslanců. Volby dopadly překvapivě nikoliv výhrou stávající koalice, ale výší její výhry, neboť průzkumy naznačovaly pouze tenké vítězství po vládnoucí pravicovou koalici národního konzervatismu.
Volby byly pečlivě sledovány nejen ve Střední a Východní Evropě kvůli Ukrajinské krizi, ale i pohledem Evropské unie i Ruskem. Maďarsko zvolilo pokračování politiky opozice tvrdých sankcí vůči Rusku. Jde tak o signál směrem k EU. Maďarské volby rozdělují Evropu a ukazují pohled země EU na Ukrajinskou krizi. Opozice prosazovala jednotnější postup s Evropskou unií.
Na poli EU se dají čekat zajímavé souboje, Brusel již naznačil omezení přídělů fondů Evropské unie k oživení ekonomiky z koronavirové pandemie a restrukturalici směrek životnímu prostředí a digitalizaci. Viktor Orbán tak bude vládnout čtvrté volební období v řadě. Celkově půjde o 5. Orbánovu premiérskou periodu, vládl totiž již v období 1998 - 2002.
Ropa: USA chystají zvýšit nabídku ropy uvolněním strategických rezerv
Spojené státy americké oznámily historicky největší uvolnění části svých strategických rezerv ropy s cílem zvýšit nabídku černého zlata a snížit jeho cenu a omezit tak její inflační dopad vyostřený nejprve setrvačností koronavirové pandemie a letos Ukrajinskou krizí. Objem z amerických zásob dosáhne od začátku května 1 mil. barelů ropy denně po dobu 6 měsíců, tedy přibližně jde o 180 mil. barelů ropy denně. To představuje přibližně 2-denní poptávku na trhu ropy. Jde o třetí uvolnění Strategických ropných rezerv USA za posledních 6 měsíců.
Podle Mezinárodní agentury pro energii IEA nicméně zákrok USA plně nenahradí výpadek sankcí Západu ropy z Ruské federace na světových trzích odhadovaný na 3 mil. barelů ropy denně. Rusko produkuje zhruba 10 % světové nabídky ropy.
Plán USA srazil cenu ropy, ale pohledem jejího růstu posledních týdnů nijak dramaticky. Zákrok USA bude na trhu znát, ovšem ten jej bere spíše jako dočasné řešení.
Ropa: OPEC+ potvrdil mírné tempo uvolňování škrtů nabídky ropy (pandemické éry)
Organizace zemí vyvážejících ropy OPEC se zeměmi s ní spolupracujících dohromady spojených ve sdružení OPEC+ potvrdily stávající dohody mírného tempa uvolňování škrtů nabídky ropy (pandemické éry). Od května se tak objem produkčního cíle zvýší o 432 000 barelů denně.