Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
Makroekonomické události ČR: Stavební produkce v únoru pokračovala v oživení
Slabost stavební produkce České republiky i v lednu pokračovala v ústupu, sektor pokračoval v oživení. Meziměsíčně stavební výroba vzrostla 4,8 %. Meziročně vzrostla 18,9 % po růstu 6,4 % v lednu. Tempu meziročního růstu pomáhá nízká srovnávací báze loňského roku. Produkce z minim jara 2020 prvního úderu koronavirové pandemie sice vzrostla, ale jen mírně. Proto slabost aktivity odvětví trvá. Sektor trápí rychleji rostoucí ceny stavebních materiálů a prací, vedle toho chronickým problémem zůstává i nedostatek lidských zdrojů. Po ústupu koronavirové pandemie masivní očkovací kampaní a s otevřením ekonomiky se stavebnictví teprve dostává do tempa.
Politika eurozóna 1. kolo prezidentských voleb Francie podle očekávání ovládli Macron a Le Penová, favoritem 2. kola je Macron
Úřadující prezident Emmanuel Macron, představitel centristické liberální strany La République En Marche! (Republiko vpřed nebo Republika v pohybu) a jeho vyzyvatelka Marine Le Penová, předsedkyně krajně pravicové, nacionalistické a euroskeptické Národní fronty obsadili první dvě místa prvního kola prezidentských voleb Francie. Macron vyhrál se ziskem 27,8 % hlasů, Le Penová získala 23,2 % hlasů. Jean-Luc Mélenchon, hnutí La France Insoumise - Nepoddajná Francie, který představuje rovněž reprezentanta okraje politického spektra, tentokrát ovšem krajní levice, skončil jen těsně za postupovými branami na 3. místě s 22,0 % hlasů. Výsledky přibližně odpovídají předvolebním průzkumům. Nejen to, výsledky kopírují alespoň po prvním kole, klání před pěti lety, tehdy v prvním kole Macron Le Penovou porazil rozdílem 24,0 % k 21,3 % (v 2. kole již byl rozdíl větší, 66,1 % / 33,9 %).
Do druhého kola, které se bude konat 24.4., nastupuje jako favorit Macron, ovšem s nejistotou, neboť náskok v prvním kole neměl velký. Volby druhého kola značně ovlivní preference a doporučení poražených soupeřů. Mélenchon řekl, že Le Penová nesmí dostat žádný hlas. Naopak líderka opozice může spoléhat na doporučení Érica Zemmoura (strana Reconquête! - Znovudobytí!), jehož základna je ještě krajně pravicovější. Zemmour v prvním kole dostal 7,0 % hlasů.
Pokud Macron naplní předpoklady a volby opět vyhraje, kromě toho, že by se stal od roku 2002, tedy po 20 letech prvním prezidentem Francie, který by Elysejský palác obýval déle, než jedno funkční období (tehdy se tento kousek podařil Jacquesovi Chiracovi), Francie by potvrdila proevropský směr Francie, podstatu integrace Evropy a tím i dlouhodobé směřování Francie. V roce 2017 vítězství Macrona vzhledem k nejistotě a možnosti ostrého zvratu vedlo k posílení přílivu kapitálu do Francie a Evropy. Následně Macronova strana hladce ovládla i parlamentní volby. Podobný vývoj by mohl nastat i letos.
Také tentokrát média varují resp. straší veřejnost možností, že by volby vyhrála Le Penová. Míru jejího přizpůsobení pragmatické politice přiměřeně realisticky tuší hlavně pouze ona.
Předpokládáná obhajoba Elysejského paláce Macronem by měla posílit akcie a euro, oslabit dluhopisy.
Makroekonomické a finanční události USA: Zápis zasedání Fedu monetární politiky (15. - 16.3.) ukázal preferenci silnějšího zvyšování úrokových sazeb zmírněné Ukrajinskou krizí
Zápis zasedání centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému monetární politiky včetně úrokových sazeb a cenných papírů (15. - 16.3.) ukázal preferenci silnějšího zvyšování úrokových sazeb zmírněné Ukrajinskou krizí. Fed rovněž nepřímo naznačil váhy rizik plynoucích z války na Ukrajině s větší důležitostí vyšší inflace vůči nebezpečí oslabení ekonomického růstu. Bankéři se podle zápisu shodli na redukci bilance cenných papírů nakoupených během kvantitativního uvolňování 95 mld. USD/měsíčně (60 mld. USD státních dluhopisů USA a 35 mld. USD hypotékami jištěných cenných papírů). Komentáře potvrzují orientaci Fedu na vysokou inflaci s hlavním záměrem snížit ji k svému cíli 2 %. To se podle nedávného komentáře guvernéra Fedu Jerome Powella může podařit během tří let. Ukrajinská krize představuje pro Fed hlavně inflační riziko. Zvýšení cíle úrokové sazby o 0,25 procentního bodu odpovídá snaze centrální banky nadmíru nezneklidnit finanční trhy, jinak však hodlá úrokové sazby zvýšit a možná i zvyšovat rychleji, o 50 bps na zasedání.