Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
Makroekonomické a finanční události ČR: Guvernérem ČNB od 1.7. Michl
Prezident České republiky Miloš Zeman rozhodl, že od 1.7. 2022 novým guvernérem České národní banky po dosluhujícím Jiřím Rusnokovi bude Aleš Michl. Nový guvernér pravděpodobně znamená posun k prudérnosti zvyšování úrokových sazeb během následujících kvartálů. Koruna po jmenování Michla prudce k euru ztratila jednak s výhledem změny kursu ČNB a také kvůli tomu, že méně silné zvyšování úrokových sazeb nebude tolik pro českou měnu příznivé.
Michl během posledního roku ostrého zvyšování úrokových sazeb (kvůli trvalému prudkému růstu inflace) spolu s Oldřichem Dědkem v sedmičlenné bankovní radě tvoří duo stále hlasující proti jejich zvyšování. Michl během projevu k jmenování sice potvrdil prvotní cíl ČNB měnové a finanční stability, potvrdil však svoji preferenci úrokové sazby nezvyšovat: "Přepokládám, že navrhnu na prvním zasedání bankovní rady, které povedu v létě, stabilitu úrokových sazeb po určitou dobu, vyhodnotíme dopady dosavadní měnové politiky, vyhodnotíme nové indikátory přicházející z ekonomiky a po určité době se rozhodneme co dál,“ dodal.
I když se zvýší vliv Michla v ČNB, většina bankovní rady jej spolu s Dědkem zatím pravděpodobně bude přehlasovávat. Zatím, protože ještě v červenci Zeman může významně obměnit složení bankovní rady až o tři její členy, kteří dosud hlasují v konsensu pro razantní zvyšování úrokových sazeb (může je však potvrdit ve funkci a nového radního jmenovat pouze místo dosluhujícího guvernéra Jiřího Rusnoka).
Makroekonomické a finanční události ČR: ČNB v zápisu zasedání monetární politiky (5.5.) naznačila trvalejší vysoké úrokové sazby
Česká národní banka v zápisu zasedání monetární politiky (5.5.) naznačila trvalejší vysoké úrokové sazby, než naznačuje její poslední květnová prognóza. Ta počítá již od tohoto podzimu s jejich snižováním. Další vývoj úrokových sazeb je nejasný nejen nejistým makroekonomickým vývojem včetně inflace a geopolitických rizik ale i názorovým rozdělením bankovní rady ČNB. Štěpení se zvětšuje dodáním váhy minoritního názoru úrokové sazby nezvyšovat volbou prezidenta Miloše Zemana nového nástupce Jiřího Rusnoka v čele ČNB Aleše Michla. Taky proto banka zvažovala i alternativní scénář monetární politiky odhlížející od aktuálních inflačních tlaků, podle kterého by nějaký čas úrokové sazby zůstaly stabilní. Naopak hlavní scénář počítá s jejich zvyšováním až k 8,25 %. Na druhou stranu zápis naznačuje drobné zmírnění jestřábích postojů některých členů bankovní rady včetně poznatků výrazného přesunu inflačních tlaků vlivem války od domácích poptávkových k vnějším nabídkovým a nákladovým vlivům. Převažovalo taky mínění, že vysoká inflace se zatím nepřelévá do výrazného zrychlení nominálního mzdového růstu. I když se zvýší vliv Michla v ČNB, většina bankovní rady jej spolu s Dědkem zatím pravděpodobně bude přehlasovávat. Zatím, protože ještě k červenci Zeman může významně obměnit složení bankovní rady až o tři její členy, kteří dosud hlasují v konsensu pro razantní zvyšování úrokových sazeb (může je však potvrdit ve funkci a nového radního jmenovat pouze místo dosluhujícího guvernéra Jiřího Rusnoka).
Makroekonomické události ČR: Dubnová prudká inflace opět nečekaně silně vzrostla
Prudká inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v dubnu opět nečekaně ostře vzrostla, odhad trhu předpokládající silnou inflaci byl dost překonán. Průměrná inflace v dubnu vyrostla na 7,0 % z 6,1 % v březnu. Inflace roste značně nad horní limit tolerančního pásma České národní banky 1 - 3 % jejího inflačního cíle 2 %. Index CPI meziměsíčně vzrostl ještě silněji než čekal trh 1,8 % po růstu 1,7 % v březnu, trh čekal jeho méně silný růst 0,9 %. Meziroční růst spotřebitelských cen vyskočil ještě více, než čekal trh na maximum za posledních téměř 30 let, tedy od prosince 1993 (18,2 %) 14,2 % z 12,7 % v březnu, trh čekal jeho méně robustní růst na 13,2 %. Další cenový skok zařídily kategorie Potraviny a nealkoholické nápoje růstem cen 3,6 % meziměsíčně, jejich meziroční růst se zvýšil z 7,7 % v březnu na 10,7 % a příspěvek kategorie k meziroční inflaci poskočil z 1,4 na 1,9 procentního bodu. Hlavní tahoun meziroční inflace, kategorie Bydlení, voda, energie, paliva, v dubnu vykázala meziměsíční růst cen 2,3 %, jejich meziroční růst se zvýšil na 20,0 % z 17,6 % v březnu a příspěvek kategorie k meziroční inflaci poskočil z 4,5 na 5,2 procentního bodu. Velmi silně ovšem stále rostou i ceny kategorií Doprava (meziročně 21,5 %, příspěvek k meziroční inflaci 2,3 procentního bodu). S méně silným vlivem v závěsu mají ovšem rovněž historicky silné zdražování kategorie Stravování a ubytování (meziročně 18,9 %), Rekreace a kultura (meziročně 10,5 %), Odívání a obuv (meziročně 19,3 %) a Bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy (meziročně 10,6 %). Prognózu dubnové inflace České národní banky data nepřekonala tolik co trh, “pouze" o 0,4 procentního bodu. ČNB po datech potvrdila svůj výhled ze zasedání monetární politiky včetně úrokových sazeb (na němž je zvýšila o 75 bps), že inflace bude již brzo kulminovat kolem 15 % s tím, že by měla klesnout pod 10 % začátkem roku 2023 a v jeho druhé polovině by se měla dostat zpět do blízkosti cíle ČNB 2,0 %. Inflaci zvýšila Ukrajinská krize. Od druhého pololetí by měla inflace slábnout.
Makroekonomické události eurozóna: Pesimismus ekonomiky Německa pro konec roku 2022 se v květnu nečekaně snížil, současná situace ale dál slábne (Indexy ZEW)
Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání Německa v květnu k dubnu nečekaně vzrostl, očekáváním pro konec roku 2022 ale zůstávají pesimistická. Index ZEW sentimentu současné ekonomické situace Německa i v květnu pokračoval zhoršováním, o něco víc, než se čekalo. Podle institutu se tak německá ekonomika dle očekávání a hodnocení současné situace má během příštích šesti měsíců dále zhoršit. Data jsou stále velmi zatížena Ukrajinskou krizí, jejíž začátek (koncem února) v březnu vyvolal historicky rekordní pád ekonomických očekávání (ještě víc než způsobil úder koronavirové pandemie na jaře 2020) blízko k minimům ze začátku pandemie. Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání Německa získal 6,7 bodů na - 34,3 bodů z - 41,0 bodů v dubnu, trh čekal naopak ještě drobný pokles na - 42,0 bodů. Index ZEW sentimentu současné ekonomické situace Německa opět robustně klesl, tentokrát 5,7 bodů na - 36,5 bodů z - 30,8 bodů v dubnu, trh čekal jeho méně výrazný pokles na - 35,0 bodů. Podle institutu ekonomičtí experti (jejichž odpovědi tvoří průzkum) jsou pesimističtí v případě současné ekonomické situace a čekají, že se v příštích 6ti měsících bude dále zhoršovat (byť méně než v dubnu). Podobně jako v dubnu propadlo očekávání inflace, ekonomičtí experti tak nyní čekají, že během půl roku inflace klesne. Nebezpečí stagflace tak vůči příštím 6 měsícům, kleslo, zůstává ale značné. S ohledem na monetární politiku Evropské centrální banky velká většina odborníků čeká růst úrokových sazeb ke konci roku 2022. V této souvislosti se pro následující půlrok podstatně zvýšilo i očekávání ziskovosti firem zejména finančního sektoru, jako jsou banky či pojišťovny, naopak se podstatně snížil výhled ziskovosti pro stavebnictví.
Makroekonomické a finanční události USA: Powell potvrzen v čele Fedu
Úřadující guvernér centrální banky USA Federálního rezervního systému Jerome Powell byl horní komorou Kongresu Senátem na základě nominace prezidenta Joe Bidena ze závěru roku 2021 potvrzen na další 4leté období, které vyprší 12.5. 2026.
Kryptoměny: Globální regulační úřad kryptoměn pravděpodobně v roce 2023
Trh kryptoměn se pravděpodobně dočká globálního regulačního úřadu během příštího roku. Značně očekávaný příchod instituce věští Ashley Alder, ředitel Mezinárodní organizace komisí cenných papírů (IOSCO), s tím, že bude spuštěn globálními tržními regulátory s cílem lépe lépe koordinovat kryptoměnová pravidla. Podle Aldera boom digitálních měn jako je bitcoin je jednou ze tří hlavních oblastí, na kterou se autority zaměřují, vedle změny klimatu a covidu. Konkrétně ve světě kryptoměn Alder identifikoval kyberbezpečnost, operační odolnost a nedostatek transparentnosti jako hlavní rizika, v nichž jsou regulátoři pozadu. Podle Aldera je jasně třeba globální sdružení, které zkusí přiblížit kryptopravidla. Alder to přirovnal k různým již vzniklým nastavením klimatických financí (usilujících o podporu omezení a adaptaci kroků, které budou řešit změny klimatu) včetně jednoho ve skupině G20 největších ekonomik světa.