Aktuality

Makroekonomické události USA: Spotřebitelská inflace (PCE) v dubnu podle očekávání stagnovala, jádrová inflace nečekaně byť jen lehce klesla, inflace zůstává zvýšená

Spotřebitelská inflace Spojených států amerických měřená indexem cen spotřebitelských výdajů PCE v dubnu podle očekávání stagnovala. Jádrová inflace bez cen potravin a energií v dubnu nečekaně byť jen lehce klesla. Oba inflační ukazatele zůstávají zvýšené. Inflace včetně jádrové inflace ve spotřebitelském i produkčním sektoru ekonomiky se v prvním čtvrtletí zvýšila. Index cen spotřebitelských výdajů PCE meziměsíčně vzrostl podle očekávání stejně jako v březnu 0,3 %. Jeho meziroční růst tak podle očekávání trhu stagnoval na březnových 2,7 % z 2,5 %. Jádrový index cen spotřebitelských výdajů PCE (bez potravin a energií) meziměsíčně vzrostl 0,2 %, o něco méně než v březnu 0,3 % resp. než čekal trh, 0,3 %. Jeho meziroční růst podle očekávání stagnoval na březnových 2,8 %. Omezení agregátní nabídky v důsledku koronavirové pandemie v souvislosti s oživením agregátní poptávky s útlumem pandemie a otevíráním obchodů, firem, veřejných institucí včetně škol a ekonomiky v důsledku progresivní vakcinační kampaně včetně ultraexpanzivní monetární a fiskální politiky s tlakem energetické a s ní související Ukrajinské krize přinášelo růst inflačních očekávání a tlaků. Nečekaně trvalá síla inflace vedla k agresivnějšímu utahování monetární politiky centrální banky Spojených států amerických, Federálního rezervního systému (od mírnění kvantitativního uvolňování zavedeného kvůli koronavirové pandemii po kvantitativní utahování neboli od nákupů cenných papírů po jejich prodeje od 1.6. s citelným růstem úrokových sazeb). Poslední dobou Fed cíl své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate nemění, přičemž naznačil možné dosažení jeho stropu a tendenci k jejich snižování. Spotřebitelská i produkční inflace od podzimu 2022 včetně svých jádrových indikátorů (bez cen potravin a energií) vykazují pokles. Od začátku tohoto roku ale inflace opět posílila. Spotřebitelská inflace, hlavně její jádro ještě v meziročním srovnání zůstává zvýšená. Míra poklesu inflace resp. přiblížení k inflačnímu cíli Fedu 2,0 % ovlivní agresivitu, rychlost a celkový objem dalšího směru úrokových sazeb stejně jako dobu jejich vysoké výše včetně možného snižování, s kterým trhy a ekonomové počítají již od září 2024. Fed počítá s postupným snižováním inflace a jejím přibližováním k jeho cíli 2,0 % v nejbližších letech. Centrální banka říká, že se inflace časem vrátí k jejímu cíli 2 %, podle posledních makroekonomických projekcí z března 2023 by tak mělo nastat v letech 2024, spíše více však v letech 2025 - 2026.

Makroekonomický zpravodaj | 04.06.2024

Makroekonomické události ČR: Průměrná reálná mzda v prvním čtvrtletí otočila do silnějšího růstu, než se čekalo, silný růst průměrné nominální mzdy zrychlil, zpomalení snižování úrokových sazeb se tak dále přibližuje

Průměrná hrubá měsíční reálná mzda s poklesem inflace v prvním čtvrtletí otočila do silnějšího růstu, než se čekalo. Dlouhodobě stabilní silný růst průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v prvním čtvrtletí lehce zesílil. Zpomalení snižování úrokových sazeb se tak dále přibližuje. Zrychlení silného růstu mezd komplikuje výhled úrokových sazeb, neboť blokuje možnost jejich výraznějšího snižování, protože představuje významný inflační tlak. Tyto trendy, silný růst nominální mzdy s růstem reálné mzdy by měly pokračovat. Průměrná hrubé měsíční reálná mzda čtvrtého čtvrtletí otočila do růstu 4,8 % vůči očekávání jejího růstu 4,1 %. Odchylka od výhledu trhu je nicméně menší kvůli zvýšení poklesu ukazatele revizí na 1,2 % z 0,8 % v předchozím kvartálu. Růst průměrné hrubé měsíční nominální mzdy vzrostl na 7,0 % z 7,1 % (revize zvýšení z 6,3 %) v čtvrtém čtvrtletí 2023. Obnovení růstu reálné mzdy sytí obnovení růstu spotřeby domácností včetně zboží a služeb a tím i ekonomiky v kontextu silného růstu spotřebitelského sentimentu v posledních kvartálech. Podstatné oslabení ekonomiky v letech 2022 a 2023 až do mírné recese v roce 2023 se promítlo do ztráty kondice trhu práce jen mírně, růstu nominálních mezd hospodářským ochlazením dotčen nebyl.

Makroekonomický zpravodaj | 04.06.2024

Makroekonomické události USA: Maloobchodní tržby v dubnu oslabily víc, než se čekalo, spotřeba domácností slábne

Ve Spojených státech amerických v dubnu maloobchodní tržby v nominálním vyjádření oslabily víc, než se čekalo. Data potvrzují, že aktivita spotřeby domácností na zboží i služeb slábne. Její růst byl ještě silný v druhém pololetí 2023, kdy podstatně potáhla i celkový ekonomický růst. K tomu pomohla hlavně klesající inflace, znamenající zpevnění reálných příjmů domácností se stále expandujícím trhem práce a nominálních mezd sotva ukazujícího jeho nějaké ochlazení. První kvartál nového roku ale přinesl oslabení růstu spotřeby domácností včetně zboží i služeb a tím i ekonomického růstu. Meziměsíčně maloobchodní tržby a tržby stravovacích služeb stagnovaly, když trh čekal jejich růst jen 0,4 %. Odchylka od očekávání trhu je ještě větší revizním snížením jejich růstu za březen na 0,6 % z 0,7 %. V reálném vyjádření v roce 2021 spotřeba domácností robustně rostla. Pomohlo hlavně značné oslabení pandemie s robustní očkovací kampaní spojené s otevíráním ekonomiky a obchodů a taky záchranné státní balíčky ekonomice. Růst výdajů domácností v dalších kvartálech zvolnil odfázováním státní podpory domácnostem i přiblížením spotřebitelského chování k dlouhodobému normálu. Reálnému růstu spotřeby domácností v roce 2022 odčerpala i inflace, vyšší úrokové sazby i nejistoty Ukrajinské krize se slábnoucí ekonomikou, která v prvním pololetí technicky vstoupila do recese (i přes rekordně silný trh práce). Tyto efekty se přenesly i do roku 2023 s tím, že v druhém pololetí růst spotřeby domácností (produktivity práce a trhu práce a tím i ekonomiky) zesílil s pomocí poklesu inflace a sotva slábnoucí robustní expanze trhu práce včetně svižného růstu nominálních mezd.

Makroekonomický zpravodaj | 04.06.2024

Makroekonomické události eurozóna: Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání Německa v dubnu opět vzrostl nečekaně robustně na maximum od března 2022, index ZEW sentimentu současné situace Německa nepatrně vzrostl

Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání Německa v dubnu k březnu vzrostl nečekaně silně na maximum od března 2022. Index ZEW sentimentu současné ekonomické situace Německa v dubnu mírně vzrostl. Zlepšování výhledu ukazuje vůči současné slabosti křehké oživení ekonomiky se zlepšením celkové makroekonomické situace v půlročním horizontu. Hodnocení současné celkové makroekonomické situace zůstává velmi slabé ve sférách hospodářské recese. Data vycházejí z průzkumu ekonomických expertů. Data jsou stále velmi zatížena hlavně Ukrajinskou krizí, jejíž začátek (koncem února) v březnu 2022 (sotva co se trvale stáhla krize pandemie) vyvolal historicky rekordní pád celkových makroekonomických očekávání (ještě víc, než způsobil úder koronavirové pandemie na jaře 2020) blízko k minimům ze začátku pandemie. Současně pak energetická krize společně s tím souvisejícími vysokou inflací a silným růstem úrokových sazeb a zpomalujícím ekonomickým růstem až do lehké recese stlačila celková makroekonomická očekávání pod pandemické dno až téměř k historickým minimům z dob světové hospodářské a finanční krize 2008 - 2009. S ústupem krizí sice tato očekávání vzrostla ale se silnými úrokovými sazbami a hospodářskou stagnací zůstávají historicky oslabena. Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání Německa v dubnu vzrostl 11,2 bodů na 42,9 bodů z 31,7 bodů v březnu, o dost víc, než čekal trh 4,2 bodů na 35,9 bodů. Index ZEW sentimentu současné ekonomické situace Německa v dubnu vzrostl 1,3 bodů na - 79,2 bodů z - 80,5 bodů v březnu. Institut ZEW zlepšená očekávání vztahuje k oživení světové ekonomiky, na níž je německé hospodářství závislé.

Makroekonomický zpravodaj | 31.05.2024

Makroekonomické události eurozóna: Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání Německa v květnu opět vzrostl víc, než se čekalo, hodnocení současní situace rovněž vzrostlo nad očekáváním

Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání Německa v květnu k dubnu opět vzrostl víc, než se čekalo. Index ZEW sentimentu současné ekonomické situace Německa v květnu k dubnu vzrostl rovněž víc, než se čekalo. Zlepšování výhledu ukazuje vůči současné slabosti křehké oživení ekonomiky se zlepšením celkové makroekonomické situace v půlročním horizontu. Hodnocení současné celkové makroekonomické situace zůstává velmi slabé ve sférách hospodářské recese. Data vycházejí z průzkumu ekonomických expertů. Data jsou stále velmi zatížena hlavně Ukrajinskou krizí, jejíž začátek (koncem února) v březnu 2022 (sotva co se trvale stáhla krize pandemie) vyvolal historicky rekordní pád celkových makroekonomických očekávání (ještě víc, než způsobil úder koronavirové pandemie na jaře 2020) blízko k minimům ze začátku pandemie. Současně pak energetická krize společně s tím souvisejícími vysokou inflací a silným růstem úrokových sazeb a zpomalujícím ekonomickým růstem až do lehké recese stlačila celková makroekonomická očekávání pod pandemické dno až téměř k historickým minimům z dob světové hospodářské a finanční krize 2008 - 2009. S ústupem krizí sice tato očekávání vzrostla ale se silnými úrokovými sazbami a hospodářskou stagnací zůstávají historicky oslabena. Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání Německa v květnu vzrostl 4,2 bodů na 47,1 bodů z 42,9 bodů v dubnu, víc, než čekal trh 3,1 bodů na 35,9 bodů. Index ZEW sentimentu současné ekonomické situace Německa v květnu vzrostl 6,9 bodů na - 72,3 bodů z - 79,2 bodů v dubnu, víc než čekal trh, o 3,4 bodů na - 75,8 bodů. Institut ZEW zlepšená očekávání vztahuje k signálům ekonomického oživení světové ekonomiky, na níž je německé hospodářství závislé.

Makroekonomický zpravodaj | 31.05.2024

Makroekonomické události USA: Maloobchodní tržby v březnu vzrostly víc, než se čekalo

Ve Spojených státech amerických v březnu maloobchodní tržby v nominálním vyjádření překonaly očekávání trhu a zmírnily oslabení svého růstu prvního kvartálu. Spotřeba domácností včetně zboží za poslední kvartály robustně rostla a podstatně v tomto období potáhla i celkový ekonomický růst. K tomu pomohla hlavně klesající inflace, znamenající zpevnění reálných příjmů domácností se stále expandujícím trhem práce a nominálních mezd sotva ukazující jeho nějaké ochlazení. První kvartál nového roku ale přinesl oslabení růstu spotřeby domácností včetně zboží a tím i ekonomického růstu. Meziměsíčně maloobchodní tržby a tržby stravovacích služeb vzrostly 0,7 %, když trh čekal jejich růst jen 0,3 %. Odchylka od očekávání trhu je ještě větší revizním zvýšením jejich růstu za únor na 0,9 % z 0,6 %. V reálném vyjádření v roce 2021 spotřeba domácností robustně rostla. Pomohlo hlavně značné oslabení pandemie s robustní očkovací kampaní spojené s otevíráním ekonomiky a obchodů a taky záchranné státní balíčky ekonomice. Růst výdajů domácností v dalších kvartálech zvolnil odfázováním státní podpory domácnostem i přiblížením spotřebitelského chování k dlouhodobému normálu. Reálnému růstu spotřeby domácností v roce 2022 odčerpala i inflace, vyšší úrokové sazby i nejistoty Ukrajinské krize se slábnoucí ekonomikou, která v prvním pololetí technicky vstoupila do recese (i přes rekordně silný trh práce). Tyto efekty se přenesly i do roku 2023 s tím, že v druhém pololetí růst spotřeby domácností (produktivity práce a trhu práce a tím i ekonomiky) zesílil s pomocí poklesu inflace a sotva slábnoucí robustní expanze trhu práce včetně svižného růstu nominálních mezd.

Makroekonomický zpravodaj | 31.05.2024
SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia