Makroekonomické události USA: Průmyslová inflace v září zaostala za očekáváním, jádrová inflace (na meziměsíční průměrné bázi) oslabila nečekaně silně, nicméně přes známky kulminace inflace zůstává silná
Ve Spojených státech amerických v září růst indexu cen producentů (PPI) přibližně po půl roce strmého růstu naznačil kulminaci, když průmyslová inflace zaostala za očekáváním. Navíc jádrová inflace (na meziměsíční průměrné bázi) oslabila nečekaně silně. V meziročním vyjádření se produkční inflace dále posunula maximum od listopadu 2010. Zápis by sahal ještě více do historie nebýt toho, že právě v tom měsíci statistika začala být sledována. Produkční inflace přes známky kulminace nicméně zůstává silná. Meziměsíčně index vzrostl opět silně 0,5 %, i když o něco méně, než čekal trh, který předpokládal jeho růst jen 0,6 % po růstu 0,7 % v srpnu. Index PPI bez cen potravin a energií vzrostl 0,2 %, značně za odhadem trhu 0,5 % po růstu 0,6 % v srpnu. Meziroční růst indexu PPI se nicméně opět zvýšil, trochu méně, než čekal trh na maximum od listopadu 2010 8,6 % ze srpnových 8,3 %, trh čekal jeho o něco silnější zvýšení na 8,7 %. Růst indexu PPI bez cen potravin a energií sice vzrostl, ale jen lehce, značně méně než se čekalo na 6,8 % ze srpnových 6,7 %, trh čekal jeho větší růst na 7,1 %. V září silný meziměsíční růst produkčních cen potáhly hlavně, z 80 %, ceny zboží růstem 1,3 %, přičemž 40 % tohoto růstu přiložil silný růst cen energií, 2,8 %. Opakovaně silně nicméně rostly ceny zboží bez cen potravin a energií, stejně jako v srpnu 0,6 %. Ceny služeb v září vzrostly 0,2 %. Silný růst produkčních cen je plošný, nicméně poslední data naznačila známky kulminace. Tento kulminační jev je více patrnější ve spotřebitelské inflaci. Trendy silného růstu inflace jsou patrné prakticky celý tento rok. Inflační tlaky plně proudí do spotřebitelské inflace. Inflace na firemní úrovni i spotřebitelské úrovni již značně překračuje cíl americké centrální banky, Federálního rezervního systému 2,0 %. Inflace je do značné míry tažena specifickými a jednorázovými jevy (poptávkové inflační tlaky spojené s otevíráním ekonomiky, nabídkové inflační tlaky s omezenými kapacitami ekonomiky). Inflace během koronavirového šoku, který ji značně stlačil na produkční i spotřebitelské úrovni byla značně pod cílem centrální banky Spojených států amerických 2,0 %, na produkční i spotřebitelské úrovni ale od začátku roku naplnila signály růstu inflačních tlaků a očekávání a během kvartálu přeskočila zmíněný cíl. Data obecně potvrzují růst inflačních tlaků a obecně i normalizaci dlouhodobě podnormálových cenových podmínek dle přání Fedu. Data nemění výhled monetární politiky, byť po delší době příjemně překvapila, že nebyla tak robustní jak se čekalo. Stále tak platí výhled, že Fed vzhledem ke splnění kritérií "podstatného pokroku" k jeho cílům plné zaměstnanosti a stabilní inflaci 2 % zahájí redukci ultraexpanzivní monetární politiku v souvislosti s předpokládaným oživováním trhu práce až v listopadu či prosinci a to první fází redukce, tedy omezením kvantitativního uvolňování. Úrokové sazby mohou zůstat u nuly déle, nicméně i v případě časování zahájení jejich případného zvyšování v centrální bance nepanuje konsensus a první preference bankéřů míří dokonce již k druhému pololetí 2022. V tomto případě Fed vyžaduje plnou zaměstnanost a aby inflace dosáhla 2 % a byla na dráze k mírnému přestřelení hladiny 2 % po nějaký čas.
