Aktuality

Makroekonomické události eurozóna: Indexy ZEW ekonomického sentimentu Německa v září zaostaly za očekáváním

V září v Německu vůči srpnu 6-měsíční očekávání ekonomické veřejnosti pokračovalo nečekaně silným poklesem. Hodnocení současné situace opět vzrostlo, tentokrát mírně, poněkud méně, než se čekalo a potvrzuje celkově opatrně zlepšené hladiny. Index ZEW sentimentu ek. očekávání klesl na 26,5 bodů z 40,4 bodů v srpnu, trh čekal jeho menší pokles na 30,0 bodů. Index ZEW sentimentu současné ek. situace opět vzrostl, teď pouze mírně na 31,9 bodů z 29,3 bodů v srpnu, trh čekal jeho o něco silnější růst na 30,0 bodů. Vůči srpnu optimismus s výhledem k začátku roku 2022 silně klesl. Podle prezidenta institutu ZEW Achima Wambacha výsledky očekávání signalizují, že i když experti finančního trhu nadále čekají zlepšení ekonomické situace během následujícího pololetí, očekávaná síla a dynamika zlepšení podstatně klesly. Wambach se domnívá, že globální nedostatek čipů automobilového sektoru a nedostatek stavebního materiálu ve stavebnictví způsobily významnou redukci očekávání zisků těchto sektorů. To může mít podle něj negativní efekt na ekonomická očekávání. Oslabení očekávání rovněž souvisí s rozmachem koronavirového druhu delta. Souvislý růst hodnocení současné situace od letošního února souvisí s obecným ústupem koronavirové pandemie a otevíráním ekonomik. Ekonomická slabost posledních čtvrtletí byla způsobena pandemií obávaného nového koronaviru Prudkého akutního respiračního syndromu koronavirus 2 SARS-CoV-2 způsobujícího koronavirové onemocnění 2019 COVID-19 a zejména opatřeními limitujícími pandemii v podobě omezení ekonomické aktivity a zavření ekonomik. Na druhou stranu zvýšená očekávání a optimismus ekonomického oživení v tomto roce souvisí s nadějemi vakcinace a nových léků a omezením vlivu koronaviru a rovněž s pokračující štědrou podporou pandemií poničených ekonomik centrálními bankami a státy. Ekonomové chápou naděje tak, že význam viru bude konečně již v roce 2021 s hromadným očkováním vymezen do pozadí. Příslibem je rovněž perspektiva pro Evropu vstřícnější politiky Spojených států amerických po tamních prezidentských a kongresových volbách.

Makroekonomický zpravodaj | 14.09.2021

Makroekonomické události USA: Silná produkční inflace (PPI) v srpnu lehce nad očekáváním

Ve Spojených státech amerických v srpnu růst indexu cen producentů (PPI) byl opět silnější, než se čekalo, tentokrát mírně. V meziročním vyjádření se produkční inflace vyhoupla na maximum od listopadu 2010. Zápis by sahal ještě více do historie nebýt toho, že právě v tom měsíci statistika začala být sledována. V srpnu silný meziměsíční růst produkčních cen potáhly hlavně ceny služeb růstem 0,7 % a taky ceny zboží růstem 1,0 %. Silný růst produkčních cen je plošný a zatím sotva vykazuje známky kulminace. Trendy silného růstu inflace jsou patrné prakticky celý tento rok. Inflační tlaky již plně proudí do spotřebitelské inflace. Inflace na firemní úrovni i spotřebitelské úrovni již značně překračuje cíl americké centrální banky, Federálního rezervního systému 2,0 %. Inflace je do značné míry tažena specifickými a jednorázovými jevy, tak jak predikuje centrální banka USA, Federální rezervní systém. Proto Fed zahájí redukci ultraexpanzivní monetární politiku v souvislosti s předpokládaným oživováním trhu práce až ve druhém pololetí a to “pouze omezováním” kvantitativního uvolňování. Úrokové sazby mohou zůstat u nuly déle. Meziměsíčně index vzrostl 0,7 %, o něco víc, než čekal trh, který předpokládal jeho růst jen 0,6 % po růstu 1,0 % v červenci. Podobně index PPI bez cen potravin a energií vzrostl 0,6 %, lehce razantněji nad odhadem trhu 0,6 % po růstu 1,0 % v červenci. Meziroční růst indexu PPI se opět značně zvýšil znatelně víc než čekal trh na maximum od listopadu 2010 8,3 % z červencových 7,8 %, trh čekal jeho o něco méně silné zvýšení na 8,2 %. Podobně růst indexu PPI bez cen potravin a energií vzrostl o něco dravěji než čekal trh na 6,7 % z červencových 6,2 %, trh čekal jeho o něco méně silný růst na 6,6 %. Inflace během koronavirového šoku, který ji značně stlačil na produkční i spotřebitelské úrovni byla značně pod cílem centrální banky Spojených států amerických 2,0 %, na produkční i spotřebitelské úrovni ale od začátku roku naplnila signály růstu inflačních tlaků a očekávání a během kvartálu přeskočila zmíněný cíl. Data potvrzují růst inflačních tlaků a obecně i normalizaci dlouhodobě podnormálových cenových podmínek dle přání Fedu.

Makroekonomický zpravodaj | 14.09.2021

Makroekonomické události USA: Spotřebitelská inflace (CPI) v srpnu zaostala za očekáváním, hlavně však potvrdila stabilizaci

V srpnu ve Spojených státech amerických spotřebitelská inflace zaostala za očekáváním, hlavně však potvrdila stabilizaci. Silněji v srpnu meziměsíčně rostly ceny energií, které měly dominantní, 2/3 podíl na meziměsíční inflaci. V jádrové meziměsíční inflaci (bez cen potravin a energií) rostly opět silněji ceny nových automobilů, jinak však ceny vykazovaly stabilitu. Stabilizace inflace je patrná z aktuálních meziměsíčních dat, v případě jádrové inflace v dvouměsíčním průměru již jde o normál centrální banky USA Federálního rezervního systému. I na meziroční úrovni se zdá, že inflace již minula svůj vrchol. Stále však včetně své jádrové úrovně bez cen potravin a energií značně přesahují hladinu 2 % cíle Fedu. Index spotřebitelských cen CPI meziměsíčně vzrostl 0,3 % po růstu 0,5 % v červenci, o něco méně než čekal trh 0,4 %. Jeho meziroční růst klesl dle očekávání trhu na 5,3 % z červencových 5,4 %. Index spotřebitelských cen CPI bez cen potravin a energií meziměsíčně vzrostl 0,1 % po jeho růstu 0,3 % v červenci, slaběji než čekal trh 0,3 %. Na meziroční úrovni jeho růst klesl víc, než čekal trh na 4,0 % z 4,3 % v červenci, trh čekal jeho malé snížení na 4,2 %. Americká centrální banka, Federální rezervní systém, čeká, že inflace během tohoto roku nadprůměrně vzroste kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky po dlouhé koronavirové pandemii, která ustoupila teprve s masivní vakcinační kampaní. Vzestup inflace ale bude dle Fedu dočasný, proto případný útlum své ultraexpanzivní monetární politiky, nejprve v podobě redukce kvantitativního uvolňování chce centrovat hlavně podle oživování trhu práce. K tomu by mělo dojít během druhé pololetí. Horizont zahájení zvyšování úrokových sazeb je značně nejistý, zatím jej Fed predikuje jako optimální pro rok 2023, názorové spektrum ale není homogenní.

Makroekonomický zpravodaj | 14.09.2021
SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia