Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
Čínská lidová republika: Změna hrubého domácího produktu (3Q 2021, mezikvartálně)
Skutečnost: 0,2 %
Očekávání: 0,5 %
Předchozí: 1,2 %
Čínská lidová republika: Změna hrubého domácího produktu (3Q 2021, meziročně)
Skutečnost: 4,9 %
Očekávání: 5,2 %
Předchozí: 7,9 %
Postpandemický růst ekonomiky Čínské lidové republiky ve třetím čtvrtletí 2021 nedosáhl na očekávání, zůstává ale silný. Čínské hospodářství roste nad svým dlouhodobým růstovým průměrem (kolem 6 %) a dohání tak ztráty koronavirové pandemie. Růst ekonomiky je silně napumpován ústupem pandemie a následným otevíráním ekonomiky. Čína profituje z rychlejšího růstu globální ekonomiky, současně ale občasné erupce koronavirové pandemie a strukturální politiky např. limitující těžký průmysl růst hospodářtví omezují.
Ekonomika Číny po prudkém propadu v prvním čtvrtletí vlivem koronavirového šoku razantně oživila, ve třetím čtvrtletí na velmi silná tempa. Probudil se export i domácí poptávka. V roce 2020 Čínu zasáhla koronavirová pandemie jako první z hlavních ekonomik drtivě již v prvním kvartálu (jiné světové ekonomiky od druhého čtvrtletí), pak však druhá největší ekonomika světa zvládla přísnými opatřeními vir potlačit a od druhého čtvrtletí poté, co vládnoucí komunistická strana v březnu ohlásila vítězství nad koronavirem ekonomika otevřela a roztočila své obrátky k plnému výkonu a celý rok 2020 zpečetila v dobré kondici. Tím dokázala ve zbylých čtvrtletích kompenzovat propad prvních tří měsíců rok a jako jediná z hlavních ekonomik světa, které se dosud potýkají s rekordně masivní pandemií zvládla ohlásit za loňský rok růst, 2,3 %. Jedná se o cenný výsledek i kvůli tomu, že vztahy s hlavním obchodním partnerem, Spojenými státy americkými, jsou nadále poznamenány napjatými obchodními válkami a jinými spory. Přesto loňský růst ekonomiky je na čínské poměry posledních let (6 - 7 %) mimořádně nízký, nejnižší od roku 1976, kdy země posledním rokem procházela dekádu trvající Kulturní revolucí, která tehdy poškodila ekonomiku. Rychlost hospodářského růstu Číny před úderem koronaviru postupně zpomalovala hlavně obchodními válkami s USA, a důsledky restrukturalizační a stabilizační politiky. V roce 2017 růst HDP dosahoval 6,8 %, v roce 2018 6,6 % a v roce 2019 6 %.
Růst ekonomiky má být nadále silný, i když mezikvartální růstová dynamika ukazuje zpomalování růstu ekonomiky s tím jak se šoky pandemie i otevření ekonomiky začnou ze statistik vytrácet a hospodářství dosedne na normálovou růstovou dráhu. Růst ekonomiky by měl slábnout zpět k cíli čínské vlády 6 % i proto, že Čína se na rozdíl od cíle minulých dekád maximalizace růstu ekonomiky snaží o jeho udržitelný trend v souladu se zdroji, životním prostředím ale i úvěrovou kapacitou. Vládnoucí komunistická strana letos předložila spíše střídmější cíl růstu své ekonomiky a naznačila, že se bude snažit spíš než o maximalizaci růstu HDP o to, aby růst ekonomiky byl stabilní a udržitelný. V dalších čtvrtletích číhají další rizika pokračování pandemie a slabost světové ekonomiky, která má s koronavirem víc problémů než Čína. Čína navíc chce utlumovat podporu ekonomiky. K dalším nebezpečím či nejistotám patří další vývoj americkočínských vztahů nástupu Joe Bidena do Bílého domu a po přeskupení sil v Kongresu, v kterém od ledna 2021 v obou komorách má převahu Bidenova Demokratická strana.