ČR: Rozhovor člena bankovní rady ČNB Tomáše Holuba pro ČT24 v pořadu 60' ČT24
Jako důvod možného snížení redukování úrokových sazeb Holub uvedl "svižný" růst nominálních mezd 8 %, který ale kompenzují trochu silnější koruna k euru vůči poslední prognóze a rovněž i poslední data květnové inflace jejího poklesu v meziročním srovnání na 2,6 %, dle výhledu ČNB. Holub varoval i před zvýšeným růstem cen služeb. V jejich případě je ale optimistický s očekáváním poklesu tohoto růstu.
Bankéř se zamyslel i na vývojem ekonomického růstu ČR: Ekonomika si do budoucna bude muset najít nový růstový model. My čekáme, že v nejbližších dvou letech růst ekonomiky bude oživovat. Letos zhruba na 1,5 % a v příštím roce na 2,5 %, ale bude to spíše cyklické oživení. Naše ekonomika čelí dlouhodobějším strukturálním problémům, ty bude těžší vyřešit. Abychom byli schopní i v dalším období dosahovat udržitelného tempa růstu alespoň 2,5 % nebo 3 %, tak to nebude v kontextu toho, co se odehrává v evropské ekonomice a u nás, úplně jednoduché.
Podle nové jarní prognózy má být hlavní úroková sazba přibližně snížena během příštích dvou let zhruba o dva procentní body k 3 %, kde ČNB vidí rovnovážnou úrokovou sazbu. Tempo jejího snižování má být podobné jako dle předchozí zimní únorové prognózy (až na 2,5 %), jen z vyšších úrokových hladin. To je v souladu s vyšším výhledem růstu české ekonomiky a slabší korunou i s menším uvolněním monetárních politik v zahraničí, než banka čekala v únoru.
Podle posledních komentářů členů bankovní rady se zdá, že by tato trajektorie redukce, možná již brzo během roku snížená na 25 bps mohla pokračovat.
Komentáře banky nepřinesly nový pohled na ekonomiku ani monetární politiku. Pohledem četnosti orientace komentářů je tento zápis orientován spíše mírně jestřábím směrem, tedy i v souladu s prognózou k redukci snižování úrokových sazeb z 50 bps na 25 bps, ke kterému by mělo dojít již v druhém pololetí 2024 z důvodu převahy proinflačních rizik. Navíc v dubnu spotřebitelská inflace vzrostla víc, než se čekalo. Tato data byla zveřejněna až po zasedání ČNB a nebyla tak součástí úvah monetární politiky 2.5.
ČNB opatrnější tempo snižování o 50 bps považuje za odpovídající aktuálnímu návratu inflace k jejímu cíli a útlumu ekonomické aktivity a poptávkových tlaků a současně trvajícím inflačním rizikům zejména ze strany trhu práce a slabší koruny.
Dlouhodobě problematický zůstává pohled tolerantní ČNB k trhu práce zvláště růstu nominálních mezd. Ačkoliv sice nedošlo k zažehnutí mzdově-inflační spirály a růst nominálních mezd zůstává stabilní, tento růst zvláště v období slabosti produktivity práce představuje trvalé inflační riziko inflačního cíle ČNB 2 %.