ČR: Rozhodnutí České národní banky 2 týdenní repo sazby
Skutečnost: 6,75 %
Očekávání: 6,75 %
Předchozí: 7,00 %
Rozbor, důležité komentáře: Česká národní banka hlavní 2týdenní repo sazbu podle tržního očekávání snížila 25 bps stejně jako další hlavní úrokové sazby. Hlasování bylo jednotné poměrem 7/0. 2týdenní repo, lombardní a diskontní sazby tak ČNB snížila na 6,75 % (z 7,00 %), 7,75 % (z 8,00 %) resp. 5,75 % (z 6,00 %). Banka v komentáři zaujala signálem pokračování snižování úrokových sazeb, které však má být kvůli inflačním rizikům ještě pomalejší, než implikuje poslední podzimní prognóza počítající s úhrnnou redukcí zhruba na polovinu, o 350 bps. Na druhou stranu banka snížila vůči předchozímu zasedání bankovní rady monetární politiky 2.11. hodnocení rizika a nejistoty prognózy na mírně proinflační z výrazně proinflační.
ČNB k rozhodnutí sdělila: Bankovní rada očekává, že inflace v příštím roce výrazně klesne. Nastal tedy čas opatrně vykročit k pozvolnému snižování základních úrokových sazeb. Bankovní rada ale nadále spatřuje ve výhledu pro příští roky proinflační rizika. Jejich naplnění by znamenalo, že inflace by se proti letošnímu roku sice výrazně snížila, ale nikoliv až do těsné blízkosti 2% cíle. Proto bankovní rada považuje za nezbytné vytrvat v přísné měnové politice a přistupovat opatrně k případnému dalšímu snižování sazeb.
Bankovní rada očekává, že trajektorie úrokových sazeb bude v nadcházejících čtvrtletích výše oproti základnímu scénáři stávající prognózy. Zároveň konstatuje, že proces snižování sazeb může být kdykoliv přerušen či zastaven na stále restriktivních úrovních, nebude-li se inflace snižovat v souladu s predikcí.
Hodnocení, dopad na výhled monetární politiky: Česká národní banka hlavní 2týdenní repo sazbu podle tržního očekávání snížila 25 bps stejně jako další hlavní úrokové sazby. Hlasování bylo jednotné poměrem 7/0. 2týdenní repo, lombardní a diskontní sazby tak ČNB snížila na 6,75 % (z 7,00 %), 7,75 % (z 8,00 %) resp. 5,75 % (z 6,00 %). Banka v komentáři zaujala signálem pokračování snižování úrokových sazeb, které však má být ještě pomalejší, než implikuje poslední podzimní prognóza počítající s úhrnnou redukcí zhruba na polovinu, o 350 bps. Na druhou stranu banka snížila vůči předchozímu zasedání bankovní rady monetární politiky 2.11. hodnocení rizika a nejistoty prognózy na mírně proinflační z výrazně proinflační.
Inflace i přes ostrý pokles z jejího vrcholu 18 % na 7,3 % (když jádrová inflace spadla z 14,7 % na 3,9 %) je stále vysoká (zejména ve službách, v kterých sotva kulminuje). Některá inflační rizika trvají zejména ze stále silného trhu práce a růstu nominálních mezd. ČNB bude pravděpodobně v příštích měsících pokračovat v mírném opatrném snižování úrokových sazeb.
Centrální banka rok, od léta 2021, silně zvyšovala úrokové sazby vzhledem k silnému souběhu domácích a zahraničních cenových tlaků promítající se do domácí inflace, která byla opakovaně výrazně silnější, než čeká centrální banka. ČNB spojuje dražší peníze vedle vysoké inflace i s přehřátým trhem nemovitostí. ČNB v cyklu silného zvyšování úrokových sazeb sledovala cíl dostat silnou inflaci pod kontrolu.
Uplynulý rok až dosud hlasování řídili jestřábi poměrem 5/2. Od 1.7. 2022 se ale bankovní rada ČNB postupně podstatně obměnila, kdy holubice s preferencemi ve prospěch stability úrokových sazeb nahradily jestřáby preferující zvyšování úrokových sazeb. Taky proto úrokové sazby od léta stále stagnovaly na vysoké úrovni až do prosince 2023.