Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
ČR: Zápis ĆNB k rozhodnutí monetární politiky 2.5. (Česká národní banka hlavní 2týdenní repo sazbu snížila 50 bps stejně jako další hlavní úrokové sazby, trh čekal snížení hlavní úrokové sazby rovněž o 50 bps. Hlasování bylo jednomyslné poměrem 7/0. Vůči předchozímu zasedání monetární politiky 20.3. kdy hlasovalo 5 radních pro redukci 50 bps a dva pro snížení o 75 bps tak jde o posílení méně silnějšího uvolňování monetární politiky. 2týdenní repo, lombardní a diskontní sazby tak ČNB snížila na 5,25 % (z 5,75 %), 6,25 % (z 6,75 %) resp. 4,25 % (z 4,75 %). Banka v komentáři potvrdila signál z předchozího zasedání monetární politiky 20.3. pokračování snižování úrokových sazeb. Podle nové jarní prognózy má být podobně rychlá, během příštích dvou let zhruba o dva procentní body k 3 %, kde ČNB vidí rovnovážnou úrokovou sazbu, jako dle předchozí zimní prognózy na 2,5 %, jen z vyšších úrokových hladin. To je v souladu s vyšším výhledem růstu české ekonomiky a slabší korunou i s menším uvolněním monetárních politik v zahraničí, než banka čekala v únoru. Snížení úrokových sazeb o 50 bps nepřekvapuje a nepřináší významnější novinky ani změny. Podle posledních komentářů členů bankovní rady se zdá, že by tato trajektorie redukce, možná již brzo během roku snížená na 25 bps mohla pokračovat.)
Komentáře banky nepřinesly nový pohled na ekonomiku ani monetární politiku. Pohledem četnosti orientace komentářů je tento zápis orientován spíše mírně jestřábím směrem, tedy i v souladu s prognózou k redukci snižování úrokových sazeb z 50 bps na 25 bps, ke kterému by mělo dojít již v druhém pololetí 2024 z důvodu převahy proinflačních rizik. Navíc v dubnu spotřebitelská inflace vzrostla víc, než se čekalo. Tato data byla zveřejněna až po zasedání ČNB a nebyla tak součástí úvah monetární politiky 2.5.
ČNB opatrnější tempo snižování o 50 bps považuje za odpovídající aktuálnímu návratu inflace k jejímu cíli a útlumu ekonomické aktivity a poptávkových tlaků a současně trvajícím inflačním rizikům zejména ze strany trhu práce a slabší koruny.
Dlouhodobě problematický zůstává pohled tolerantní ČNB k trhu práce zvláště růstu nominálních mezd. Ačkoliv sice nedošlo k zažehnutí mzdově-inflační spirály a růst nominálních mezd zůstává stabilní, tento růst zvláště v období slabosti produktivity práce představuje trvalé inflační riziko inflačního cíle ČNB 2 %.