ČR: Vystoupení guvernéra České národní banky Aleše Michla k obnovení cenové stability
Rozbor, důležité komentáře: Guvernér České národní banky Aleš Michl prohlášením nepřekvapil. S oznámením Českého statistického úřadu poklesu inflace v lednu na 2,3 % Michl sice naznačil další snižování úrokových sazeb, ale holubičí postoj mírnil výhledem, že tatro redukce bude opatrná.
Michl totiž jako argumenty pomalejšího uvolňování monetární politiky zmínil, že jádrová inflace zůstává vysoká s proinflačními riziky oslabování koruny a deficitu veřejných financí. "Zůstaneme jestřáby, kteří udělají vše pro cenovou stabilitu. Očekáváme, že sazby budou na vyšší úrovni, než jsme byli zvyklí posledních více než 10 let. Ekonomiku je totiž potřeba založit na úsporách a nikoliv na dluzích," zdůvodnil guvernér.
Hodnocení, dopad na výhled monetární politiky: Guvernér České národní banky Aleš Michl prohlášením nepřekvapil. S oznámením Českého statistického úřadu poklesu inflace v lednu na 2,3 % Michl sice naznačil další snižování úrokových sazeb, ale holubičí postoj mírnil výhledem, že tatro redukce bude opatrná.
Inflace z jejího nedávného vrcholu 18 % ostře klesla na 2,3 % je stále vysoká. Některá inflační rizika trvají zejména ze stále silného trhu práce a růstu nominálních mezd. V hlavním odvětví ekonomiky službách inflace sotva kulminuje. Domácí inflační tlaky tak trvají. Bance se sice podařilo výrazně ochladit domácí poptávku a ekonomiku do recese a následně stagnace, méně však již trh práce a nemovitostí.
ČNB bude pravděpodobně v příštích měsících pokračovat v snižování úrokových sazeb. Shoduje se na tom prakticky celá bankovní rada, nikoliv však v tom, jak rychlé by toto snižování mělo být. Důvodem snižování úrokových sazeb je hlavně silně klesající inflace, stagnace ekonomiky a ekonomické aktivity Německa a eurozóny. Dále, inflační tlaky produkční sféry klesají (průmysl, stavebnictví, zemědělství), ekonomika je v recesi, což dále oslabuje inflační tlaky. Banka upozorňuje trhy, že stále věří poklesu inflace k svému cíli 2 % již tento rok.
Centrální banka rok, od léta 2021, silně zvyšovala úrokové sazby vzhledem k silnému souběhu domácích a zahraničních cenových tlaků promítající se do domácí inflace, která byla opakovaně výrazně silnější, než čeká centrální banka. ČNB v cyklu silného zvyšování úrokových sazeb sledovala cíl dostat silnou inflaci pod kontrolu. ČNB spojuje dražší peníze vedle vysoké inflace i s přehřátými trhy práce a nemovitostí.
Naposledy banka úrokové sazby zvýšila v červnu 2022 (22.6.) kvůli rapidně rostoucí inflaci ještě ve složení bankovní rady, kterému dominovali jestřábi předtím, než rada prošla dvojitou obměnou s první fází 1.7. 2022, kdy holubice s preferencemi ve prospěch stability úrokových sazeb nahrazovaly jestřáby preferující zvyšování úrokových sazeb. Taky proto úrokové sazby od onoho léta stále stagnovaly na vysoké úrovni až do prosince 2023, kdy banka zahájila jejich snižování s poklesem inflace a slabostí ekonomické aktivity.