Makroekonomické události ČR: Silná spotřebitelská inflace (CPI) v září vzrostla značně víc, než se čekalo

Inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v září opět vzrostla o dost víc, než se čekalo, v meziročním vyjádření značně nad horní limit tolerančního pásma České národní banky 1 - 3 % jejího inflačního cíle 2 %. Index CPI meziměsíčně vzrostl 0,2 % po růstu 0,7 % v srpnu, trh přitom čekal naopak jeho pokles 0,2 %. Meziroční růst spotřebitelských cen vyskočil o dost víc, než se čekalo na 4,9 % z 4,1 % v srpnu, trh čekal jeho zvýšení na 4,5 %. Inflace v srpnu v meziměsíčním i meziročním srovnání překvapivě silně vzrostla. Meziroční zrychlení inflace bylo v září taženo hlavně zrychlením růstu cen kategorie Bydlení, voda, energie, paliva a Doprava (ceny automobilů a pohonných hmot). Otěže tahouna spotřebitelské inflace nad cíl České národní banky 2 % v posledních měsících přebral hlavně silný růst cen energií a nemovitostí vedoucí k razantnímu zvyšování cen kategorie nejvýznamněji zastoupené ve spotřebitelském koši cen, tedy Bydlení, voda, energie, paliva, dále pak již delší čas růst cen benzínu kvůli růstu cen ropy/energií/benzínu a růst cen alkoholických nápojů a tabákového zboží. Obě položky zářijovou meziroční inflaci zvýšily 2,3 procentním bodem. Vedle toho otevírání ekonomiky vede k zesílení růstu cen zejména v sektorech, jejichž aktivita byla koronavirovou pandemií silně potlačena (oděvy, rekreace a kultura a taky stravování a ubytování). ČNB podle nové srpnové prognózy čeká, že ve druhém pololetí 2021 inflace vystoupá značně nad horní limit jejího tolerančního pásma 3 % až k 4 %, o procentní bod víc, než čekala v předchozí květnové prognóze a k cíli 2 % by se měla vracet teprve v roce 2022, tedy později, než banka dříve čekala. Na posledním zářijovém zasedání monetární politiky 30.9. ale ČNB přiznala značné podcenění dynamiky inflace a guvernér Jiří Rusnok indikoval, že inflační prognóza aktualizovaná v listopadu bude významně navýšena. Řekl, že by měla kulminovat až v úrovních 5 - 6 % přičemž oslabovat by měla až od druhého pololetí 2022. V příštích měsících inflace ještě může s otevíráním hospodářství, silnou poptávkou a jejím převisem nad nabídkou dočasně posílit. Zaskočená centrální banka z překvapivě silného růstu robustní inflace míří k dalšímu zvyšování úrokových sazeb. Guvernér Rusnok naznačil pravděpodobné zvýšení úrokových sazeb na příštím listopadovém zasedání monetární politiky 4.11. s tím, že na konci roku čeká úrokové sazby min. o půl procentního bodu výše. ČNB pro další kvartály naznačuje zvyšování úrokových sazeb i kvůli “zvýšené” inflaci a kvůli rizikům finanční stability. Ačkoliv inflace patří k hlavním cílům banky, ta musí hlídat i finanční stabilitu a dílem i vývoj ekonomiky s velkými riziky koronavirového šoku. ČNB těsně před vypuknutím koronavirové pandemie naposledy zvyšovala úrokové sazby kvůli přehřívající se ekonomice, trhů práce a nemovitostí. Kvůli koronavirové pandemii pak ČNB úrokové sazby srazila k nule, kde je držela více než rok a zahájila jejich zvyšování od června 2021 s vakcinací obyvatelstva, se snížením významu koronaviru a s otevíráním ekonomiky a jejím oživením a též s tím souvisejícími inflačními tlaky. Na červnovém a srpnovém zasedání monetární politiky banka zvýšila úrokové sazby o 25 bps, na zářijovém zasedání s akcelerací inflace a inflačních tlaků dokonce 75 bps.