Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
ČR: Rozhovor viceguvernéra Česká národní banky Jana Fraita v pořadu Ptám se já Seznam Zprávy
Rozbor, důležité komentáře: Viceguvernér České národní banky Jan Frait vidí v příštích letech hypoteční úrokové sazby kolem 4 % s oživením ekonomiky.
Frait k ekonomickému růstu řekl: "Ode dna se odrazíme určitě v příštím roce, pokud se nestane nic nečekaného a dramatického, protože opět mzdy začnou růst rychleji než inflace a to samozřejmě pomůže oživit částečně spotřebu a velmi pozvolna se ekonomika začne posunovat směrem k většímu optimismu. Ale byl bych velmi opatrný, pokud v příštím roce málokdo ve světě očekává nějaké výrazné zlepšení, tak bych si ten optimismus nechal až na rok 2025, kde by to mohlo vypadat globálně výrazně lépe, pokud samozřejmě nenarazíme na geopolitické faktory a podobně."
V otázce úrokových sazeb viceguvernér vysvětlil: "Málokdo očekává, že by se velmi rychle sazby hypoték vrátily na 2 procenta. Všem raději říkáme: pracujte s tím, že delší sazby budou v příštích letech spíše kolem čtyř procent, než že by byly nižší, jako jste byli zvyklí."
Hodnocení, dopad na výhled monetární politiky: Frait na posledním zasedání hlasoval vedle Tomáše Holuba v bankovní radě k snížení úrokových sazeb o 25 bps, většina rady 5 členů ale byla pro jejich stagnaci. Jde o první hlasy pro jejich snížení.
ČNB nadále spatřuje rizika prognózy a nejistoty výhledu jako "výrazná a jdoucí proinflačním směrem". To by se podle banky mohlo projevit ve zvýšených mzdových požadavcích a ve výraznějším přecenění na začátku roku. ČNB sdělila, že případné snižování úrokových sazeb bude pomalé, výše ve srovnání s jejím základním scénářem prognózy. Banka potvrdila, že inflace by měla klesnout k 2,0 %, tedy cíli banky, již v prvním pololetí příštího roku.
Inflace i přes ostrý pokles z jejího vrcholu 18 % na 6,9 % (když jádrová inflace spadla z 14,7 % na 5,0 %) je stále vysoká (zejména ve službách). Některá inflační rizika trvají zejména ze stále silného trhu práce a růstu nominálních mezd. Přesto rychlý dezinflační trend může vést ČNB k snížení úrokových sazeb ještě na posledním zasedání roku 2023 21.12.
Centrální banka rok, od léta 2021, silně zvyšovala úrokové sazby vzhledem k silnému souběhu domácích a zahraničních cenových tlaků promítající se do domácí inflace, která byla opakovaně výrazně silnější, než čeká centrální banka. ČNB spojuje dražší peníze vedle vysoké inflace i s přehřátým trhem nemovitostí. ČNB v cyklu silného zvyšování úrokových sazeb sledovala cíl dostat silnou inflaci pod kontrolu. Uplynulý rok až dosud hlasování řídili jestřábi poměrem 5/2. Od 1.7. 2022 se ale bankovní rada ČNB podstatně obměnila. Tři z nich byli nahrazeni novými bankéři, kteří mají preference blízké k dosavadním holubicím, tedy ve prospěch stability úrokových sazeb případně jejich mírného zvýšení. Zatímco stávající holubice Oldřich Dědek s novým guvernérem Alešem Michlem dlouhodobě opírali svoji preferenci úrokové sazby nezvyšovat o názor, že ČNB nemůže se současnými inflačními především nákladovými tlaky efektivně bojovat, noví členové bankovní rady Jan Frait, Eva Zamrazilová a Karina Kubelková říkají, že by celoroční silné zvyšování úrokových sazeb mohlo být dostatečné s poklesem inflačních tlaků a se signály blížící se kulminace inflace. Tento názorový posun bankovní rady potvrdila její další obměna s účinností od 13.2. 2023 s příchodem dvou holubic Janů Procházky a Kubíčka nahrazující jestřába Marka Moru a holubici Oldřicha Dědka. Taky proto úrokové sazby od léta stále stagnují na vysoké úrovni.