Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
ČR: Rozhovor viceguvernérky bankovní rady ČNB Evy Zamrazilové pro agenturu Reuters
Zamrazilová za argument rychlejšího snižování úrokových sazeb považuje silnější korunu, naopak důvodem v redukování úrokového zatížení zpomalit podle bankéřky je rychlejší růst cen služeb.
Viceguvernérka míní, že rychlejšího růstu průměrných mezd není velkým inflačním znepokojením. Ten je podle ní způsoben vychýlen rychlejším růstem platů vysokopříjmových skupin zaměstnanců, u kterých není tolik pravděpodobné, že by reagovali posílením spotřeby, zatímco mediánová mzda podle ní tolik neroste.
Podle nové jarní prognózy má být hlavní úroková sazba přibližně snížena během příštích dvou let zhruba o dva procentní body k 3 %, kde ČNB vidí rovnovážnou úrokovou sazbu. Tempo jejího snižování má být podobné jako dle předchozí zimní únorové prognózy (až na 2,5 %), jen z vyšších úrokových hladin. To je v souladu s vyšším výhledem růstu české ekonomiky a slabší korunou i s menším uvolněním monetárních politik v zahraničí, než banka čekala v únoru.
Podle posledních komentářů členů bankovní rady se zdá, že by tato trajektorie redukce, možná již brzo během roku snížená na 25 bps mohla pokračovat.
Komentáře banky nepřinesly nový pohled na ekonomiku ani monetární politiku. Pohledem četnosti orientace komentářů je tento zápis orientován spíše mírně jestřábím směrem, tedy i v souladu s prognózou k redukci snižování úrokových sazeb z 50 bps na 25 bps, ke kterému by mělo dojít již v druhém pololetí 2024 z důvodu převahy proinflačních rizik. Navíc v dubnu spotřebitelská inflace vzrostla víc, než se čekalo. Tato data byla zveřejněna až po zasedání ČNB a nebyla tak součástí úvah monetární politiky 2.5.
ČNB opatrnější tempo snižování o 50 bps považuje za odpovídající aktuálnímu návratu inflace k jejímu cíli a útlumu ekonomické aktivity a poptávkových tlaků a současně trvajícím inflačním rizikům zejména ze strany trhu práce a slabší koruny.
Dlouhodobě problematický zůstává pohled tolerantní ČNB k trhu práce zvláště růstu nominálních mezd. Ačkoliv sice nedošlo k zažehnutí mzdově-inflační spirály a růst nominálních mezd zůstává stabilní, tento růst zvláště v období slabosti produktivity práce představuje trvalé inflační riziko inflačního cíle ČNB 2 %.