Makroekonomické události ČR: Viceguvernérka Zamrazilová optimisticky k stabilní nízké inflaci, avšak orámované jen mírným snižováním úrokových sazeb

Makroekonomický zpravodaj
  |  
20.02.2024
  |  
Josef Kvarda
Viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová věří příznivému inflačnímu vývoji. Úrokové sazby by přesto snižovala jen pomalu.

Rozhovor viceguvernérky ČNB Evy Zamrazilové Seznam Zprávy, rubrika Byznys) 

Rozbor, důležité komentáře: Viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová věří příznivému inflačnímu vývoji. Úrokové sazby by přesto snižovala jen pomalu. 

Inflace: Nemyslím si, že by tady bylo nějaké výraznější riziko, že by inflace mohla za nějakých nepříznivých okolností převýšit v průběhu roku 3 %." Podle Zamrazilové lidé pocítí levnější potraviny. "Je tady prostor pro další zlevňování. Pokles cen zemědělských producentů se zatím prohlubuje. Ceny zemědělských výrobků klesaly v prosinci o více než 20 %, ceny producentů v potravinářském průmyslu o 4 % meziročně. Z konjunkturálních průzkumů statistického úřadu vyplývá, že většina průmyslníků a poskytovatelů služeb nehodlá své ceny v příštích třech měsících měnit."

Úrokové sazby: "Jsem spíš pro mírnější snižování [základní úrokové sazby ČNB], protože si myslím, že riziko z prodlení v týdnech nebo několika měsících není zas až tak významné. Když bude kurz na slabších hodnotách, než které čekáme střednědobě nebo dlouhodobě, tak budeme muset sazby snižovat pomaleji,“ podmiňuje uvolňování monetární politiky bankéřka. 

„Odborníci na celém světě uvažují o tom, jestli neutrální úroková sazba, o které se dříve hovořilo, že je na třech procentech, tak jestli při dvouprocentní inflaci není o něco výše. Na 3,5–4 %,“ vysvětlila dlouhodobější úhel pohledu viceguvernérka. 

Hodnocení, dopad na výhled monetární politiky: Viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová věří příznivému inflačnímu vývoji. Úrokové sazby by přesto snižovala jen pomalu. 

Inflace z jejího nedávného vrcholu 18 % ostře klesla na 2,3 % je stále vysoká. Některá inflační rizika trvají zejména ze stále silného trhu práce a růstu nominálních mezd. V hlavním odvětví ekonomiky službách inflace sotva kulminuje. Domácí inflační tlaky tak trvají. Bance se sice podařilo výrazně ochladit domácí poptávku a ekonomiku do recese a následně stagnace, méně však již trh práce a nemovitostí. 

ČNB bude pravděpodobně v příštích měsících pokračovat v snižování úrokových sazeb. Shoduje se na tom prakticky celá bankovní rada, nikoliv však v tom, jak rychlé by toto snižování mělo být. Důvodem snižování úrokových sazeb je hlavně silně klesající inflace, stagnace ekonomiky a ekonomické aktivity Německa a eurozóny. Dále, inflační tlaky produkční sféry klesají (průmysl, stavebnictví, zemědělství), ekonomika je v recesi, což dále oslabuje inflační tlaky. Banka upozorňuje trhy, že stále věří poklesu inflace k svému cíli 2 % již tento rok. 

Centrální banka rok, od léta 2021, silně zvyšovala úrokové sazby vzhledem k silnému souběhu domácích a zahraničních cenových tlaků promítající se do domácí inflace, která byla opakovaně výrazně silnější, než čeká centrální banka. ČNB v cyklu silného zvyšování úrokových sazeb sledovala cíl dostat silnou inflaci pod kontrolu. ČNB spojuje dražší peníze vedle vysoké inflace i s přehřátými trhy práce a nemovitostí. 

Naposledy banka úrokové sazby zvýšila v červnu 2022 (22.6.) kvůli rapidně rostoucí inflaci ještě ve složení bankovní rady, kterému dominovali jestřábi předtím, než rada prošla dvojitou obměnou s první fází 1.7. 2022, kdy holubice s preferencemi ve prospěch stability úrokových sazeb nahrazovaly jestřáby preferující zvyšování úrokových sazeb. Taky proto úrokové sazby od onoho léta stále stagnovaly na vysoké úrovni až do prosince 2023, kdy banka zahájila jejich snižování s poklesem inflace a slabostí ekonomické aktivity. 

Overview of all news

SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia