Německo: Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání (10 2023, body)
Skutečnost: - 1,1
Očekávání: - 9,3
Předchozí: - 11,4
Německo: Index ZEW sentimentu současné ekonomické situace (10 2023, body)
Skutečnost: - 79,9
Očekávání: - 80,8
Předchozí: - 79,4
Rozbor: Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání Německa v říjnu k září nečekaně silně vzrostl, což zastínilo další zhoršení indexu ZEW sentimentu současné ekonomické situace, byť tentokrát bylo jen lehce mírnější, než čekal trh. Výhled i přes růst jeho indexu zůstává v negativních hodnotách, tedy ekonomická veřejnost stále čeká pro úvod roku 2024 vůči současné slabosti další zhoršení ekonomické situace, ale již jen mírně. Hodnocení současné ekonomické situace již v září na velmi slabých hladinách se říjnu opět ponořilo hlouběji ve sférách hospodářské recese. Data vycházejí z průzkumu ekonomických expertů.
Prezident institutu ZEW Achim Wambach data, zejména větší překvapení nečekaně robustního růstu sentimentu ekonomických očekávání glosoval takto: "Zdá se, že jsme již minul nejnižší bod. Zvýšená ekonomická očekávání jsou spojena s očekáváním, že inflace dále klesne a s faktem, že nyní více než 3/4 respondentů čeká v eurozóně stabilní krátkodobé úrokové sazby. Negativní faktory jako je izraelský konflikt - citovaný některými respondenty jako důvod revize snížení jejich předpovědí růstu - měl pouze omezený dopad na celkový optimističtější výhled.
Hodnocení: Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání Německa v říjnu k září nečekaně silně vzrostl, což zastínilo další zhoršení indexu ZEW sentimentu současné ekonomické situace, byť tentokrát bylo jen lehce mírnější, než čekal trh. Výhled i přes růst jeho indexu zůstává v negativních hodnotách, tedy ekonomická veřejnost stále čeká pro úvod roku 2024 vůči současné slabosti další zhoršení ekonomické situace, ale již jen mírně. Hodnocení současné ekonomické situace již v září na velmi slabých hladinách se říjnu opět ponořilo hlouběji ve sférách hospodářské recese. Data vycházejí z průzkumu ekonomických expertů.
Data jsou stále velmi zatížena hlavně Ukrajinskou krizí, jejíž začátek (koncem února) v březnu 2022 (sotva co se trvale stáhla krize pandemie) vyvolal historicky rekordní pád makroekonomických očekávání (ještě víc, než způsobil úder koronavirové pandemie na jaře 2020) blízko k minimům ze začátku pandemie. Současně pak energetická krize společně s tím souvisejícími vysokou inflací a silným růstem úrokových sazeb a zpomalujícím ekonomickým růstem až do lehké recese stlačila očekávání pod pandemické dno až téměř k historickým minimům z dob světové hospodářské a finanční krize 2008 - 2009. S ústupem krizí sice očekávání vzrostla ale se silnými úrokovými sazbami a hospodářskou stagnací zůstávají historicky oslabena.