Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
Předtím, volby do Evropského parlamentu způsobily otřesy na finančních trzích. Prezident Francie Emmanuel Macron v reakci na prohru centristické a liberální koalice pod taktovkou jeho hnutí Obnova a naopak výrazné posílení krajně pravicovou stranou Národní sdružení rozpustil dolní komoru parlamentu Francie Národní shromáždění a vypsal předčasné volby do klíčové komory parlamentu.
Potenciál kompletní změn politického směru jedno z dvou motorů Evropské unie vedl k zvýšení tržní volatility. Spread, rozdíl výnosů francouzských a německých 10letých státních dluhopisů, které si na rozdíl od Francie udržují nejvyšší ratingové hodnocení, po volbách do Evropského parlamentu vzrostl na 77 bps. To je nejvíce za mnoho let. Minulý týden vzrostlo toto výnosové rozpětí nejvíc od roku 2011 v době dluhové krize v Evropě. Ukazuje to na nejistotu investorů v případě vývoje Francie, eurozóny a Evropské unie, investice parkují raději do jistějších německých státních dluhopisů a za držbu francouzského dluhu požadují z historického pohledu vysokou výnosovou prémii.
Evropská centrální banka podle očekávání na svém posledním zasedání monetární politiky 6.6. snížila své hlavní úrokové sazby o 25 bps, takže hlavní úroková sazba klesla na 4,25 %. Důvodem je příznivý výhled klesající inflace. V platnosti též beze změn zůstává ještě zbytkové programy dobíhajícího kvantitativního uvolňování včetně probíhajícího pandemického kvantitativního uvolňování. Důvodem trvajících úrokových sazeb na dlouhodobě vysoké hladině a pokračování kvantitativního utahování je stále vysoká inflace včetně její jádrové složky bez cen potravin a energií, i když inflace včetně své jádrové složky v posledních měsících výrazně klesla. Snižovat se by se inflace včetně svého jádra měla v celoročních vyjádřeních podle poslední nové červnové projekce měla i v dalších letech. ECB se snaží vrátit inflaci k jejímu cíli 2,0 %, což by se jí podle posledních červnových projekcí mělo podařit v letech 2025 - 2026. O dalším směru monetární politiky rozhodne tendence inflace, která je značně nejistá.