Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
Makroekonomické události ČR: Spotřebitelská inflace (CPI) v červenci opět velmi silná, o něco méně, než se čekalo
Inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v červenci zůstala silná, i když po delší době nedosáhla na odhad trhu. Červencovou meziroční i meziměsíční inflaci opět vytlačil výš hlavně dlouhodobý inflační motor, ceny potravin. Průměrná inflace v červenci vyrostla na 10,6 % z 9,4 % v červnu. Inflace roste značně nad horní limit tolerančního pásma České národní banky 1 - 3 % jejího inflačního cíle 2 %. Index CPI meziměsíčně vzrostl méně silně, než čekal trh 1,3 % po růstu 1,6 % v červnu, trh čekal jeho o něco silnější růst 1,4 %. Meziroční růst spotřebitelských cen vyrostl méně, než čekal trh na maximum za posledních téměř 30 let, tedy od prosince 1993 (18,2 %) 17,5 % z 17,2 % v červnu, trh čekal jeho robustnější růst na 17,6 %. Další cenový skok zařídila hlavně kategorie Potraviny růstem cen 1,5 % meziměsíčně, její meziroční růst se zvýšil z 18,0 % v červnu na 19,3 % a příspěvek kategorie k meziroční inflaci poskočil z 3,2 na 3,4 procentního bodu. V tandemu silně inflačních kategorií nezaostávaly ani ceny kategorie Bydlení, voda, energie, paliva růstem cen 1,1 % měziměsíčně. Jejich meziroční růst posílil na 23,1 % z 22,8 % v červnu a příspěvek kategorie k meziroční inflaci poskočil z 5,9 na 6,0 procentního bodu. Velmi silně ovšem stále rostou i ceny kategorií Doprava (meziročně 23,0 %, příspěvek k meziroční inflaci 2,4 procentního bodu). Nejsilněji ze všech sledovaných kategorií Českým statistickým úřadem byť s méně silným vlivem v závěsu mají ovšem rovněž historicky silné zdražování kategorie Stravování a ubytování (meziročně 23,5 %) a dále kategorie Odívání a obuv (meziročně 19,6 %), Bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy (meziročně 13,3 %), Rekreace a kultura (meziročně 12,5 %) a Ostatní zboží a služby (meziročně 11,1 %). Důvodem silné inflace ve spojení s přehřívající se ekonomikou, trhem práce a realit a s nabídkovým šokem v podobě silného růstu cen komodit a energií a produkčních omezení je postpandemická otevřená ekonomika s převisem koronavirem kvartály uzavřené poptávky nad nabídkou. Inflace je silnější delší čas, než se čekalo, navíc v řadě zemí včetně ČR stále roste. Inflaci zvýšila Ukrajinská krize. Ekonomický růst je stále solidní, trh práce rekordně silný s robustním růstem nominálních mezd a silnými cenami cen nemovitostí. Domácí inflační tlaky tak trvají. Inflační tlaky ze zahraničí dané hlavně válkou na Ukrajině a omezeními nabídky sice trvají, na trzích však jsou známky jejich ústupu. Není jisté kdy a jak by se případný pokles inflačních tlaků ze zahraničí promítl příznivě poklesem inflace v ČR. Rovněž bez výraznějšího ochlazení domácí poptávky, ekonomiky, trhů práce a nemovitostí ČNB riskuje rychlé obnovení inflační spirály. ČNB na posledním zasedání monetární politiky včetně úrokových sazeb 4.8. (na němž úrokové sazby nezměnila) sdělila, že inflace bude již brzo kulminovat kolem 20 % s tím, že by měla v roce 2023 klesnout na 9,5 % a během roku a půl by měla oslabit k cíli ČNB 2 %. Makroekonomická prognóza překvapila očekávanou trajektorií krátkodobých úrokových sazeb (tříměsíční PRIBOR): podle ní mohou ještě drobně vzrůst (o 0,25 procentního bodu) na 7,25 %, měly by však zůstat do konce roku stabilní, od příštího roku ČNB prognózuje jejich postupný pokles k hladinám 3 - 4 %, na nichž by měly zůstat stabilní (podle předchozí květnové prognózy úrokové sazby měly vystoupat až nad 8 %). Prognóza dále počítá s pozvolnějším slábnutím růstu ekonomiky v příštích kvartálech, se silnější a pomaleji klesající inflací a se slabší korunou, než dle předchozí květnové prognózy. ČNB rovněž prodloužila horizont měnové politiky na 12 - 18 měsíců. Výhled současné kulminace cyklu zvyšování úrokových sazeb patří k zásadním překvapením, dosud letošní data inflace jsou čím dál horší a vyšší, není vidět vidět zvrat trendu ani kulminace inflace. Noví členové bankovní rady ČNB, kteří pomohli změnit kurs monetární politiky ČNB naznačili, že by celoroční silné zvyšování úrokových sazeb mohlo být dostatečné s poklesem inflačních tlaků a se signály blížící se kulminace inflace. Přesto, inflace zůstává stále velmi silná a pokud nedojde k jejímu markantnímu snížení, zvýšení úrokových sazeb bude výraznější. ČNB se uplynulý rok v prognózování inflace velmi mýlila. Nyní svoje rozhodnutí více spojuje s předpoklady a podpůrnými indikátory s cílem úrokové sazby nezvýšit příliš než s aktuálními tvrdými stále se horšícímí inflačními daty. Inflace stále sílí, současně ale její kulminace již je blízko stejně jako počátek jejího delšího klesajícího trendu. Vzhledem k její vysoké výši, silným inflačním tlakům a nebezpečí, že podkladové inflační tlaky budou přetrvávat déle a že během klesající inflace její inflační jádro bez cen energií a potravin může dále růst s odkotvením inflačních očekávání, tedy vzhledem k tomu, že předpokládaný pokles inflace od druhého pololetí 2022 nemusí být dostatečný a banka nemusí mít inflaci pod kontrolou ČNB může dále i výrazněji zvyšovat úrokové sazby do momentů jasných signálů inflačního trendu. I když by inflace měla od druhého pololetí klesat, stále bude dlouho nepřiměřeně vysoká a banka ji potřebuje dostat pod kontrolu. ČNB se obává odkotvení inflačních očekávání a trvalejšího růstu inflace. Rizikem rozhodnutí v srpnu úrokové nechat po roce nezměněny je přílišná orientace na předpoklady, předstihové a podpůrné indikátory výraznějšího poklesu inflace s cílem úrokové sazby nezvýšit příliš než s aktuálními tvrdými stále se horšícímí inflačními daty. Inflace ještě zdaleka nemusí klesat výrazně. ČNB má ve velmi silné inflaci významný problém, který by se měla snažit dále přitlumit dalším růstem úrokových sazeb i přes nepříznivý dopad na ekonomickou aktivitu, neboť inflační a finanční stability jsou jejími hlavními mandáty. Navíc nekontrolovaná inflace poškodila kredit centrální banky a ta se potřebuje dostat s kontrolou inflace do předstihu, zatím pouze dohání rozjetý vlak. Poztrácený kredit ČNB nemůže opakovaně zachytit ani projekcemi podstřelovanou skutečnou sílu inflace. Velké nedocenění síly růstu cen bohužel ze strany vrcholné monetární instituce země se už stává pravidlem. ČNB v posledním roce v projekcích velmi chybovala a i centrální banka USA Fed přiznal podcenění inflace.
Makroekonomické události ČR: Silný růst tržeb služeb ve druhém čtvrtletí vzrostl
V České republice ve druhém čtvrtletí 2022 v reálném vyjádření silný růst tržeb služeb vzrostl. Tržby služeb reálně, po očištění o sezónní vliv v mezikvartálním srovnání rostly 2,4 % po růstu 1,2 % v předchozím čtvrtletí. Tržby služeb reálně, po očištění o kalendářní efekt v meziročním srovnání vzrostly 12,1 % po růstu 13,1 % (revize zvýšení z růstu 12,5 %) v předchozím čtvrtletí. Data potvrzují plošný růst aktivity odvětví velké většiny hlavních segmentů služeb během koronavirové pandemie trpících silných útlumem. Naopak služby, které během koronavirových uzavírek ekonomiky prosperovaly (např. poštovní a kurýrní služby) nyní oslabily. Aktivita tržeb služeb růstem posledního roku překonala svá předpandemická maxima. Otevírání ekonomiky včetně služeb kvůli plošné očkovací kampani a s ní souvisejícím ústupem koronavirové pandemie probíhá od druhého čtvrtletí 2021. Vzhledem k váze služeb v hospodářství ekonomiky se od tohoto období datuje i oživení ekonomiky. Spotřeba domácností ale od prvního kvartálu tohoto roku začala slábnout s útlumem tržeb maloobchodu posledního roku (postpandemický přesun spotřeby domácností ke službám). Důvodem je silná inflace a taky Ukrajinská krize a s ní spojená rizika, nejistoty a obavy domácností. Na to se nabalují potíže s prudkým růstem úrokových sazeb a tím i s obavami výraznějšího oslabení ekonomiky. Ve druhém pololetí by měl růst služeb slábnout neboť k poklesu klíčové složky spotřeby domácností se připojují z podobných důvodů taky nižší investice firem a rovněž i poptávka ze zahraničí vlivem zpomalení růstu světové ekonomiky.
Makroekonomické události ČR: Deficit obchodní bilance červnu nečekaně silně klesl
Deficit obchodní bilance v červnu meziměsíčně nečekaně silně klesl. Pozitivní je přiblížení objemu pro českou ekonomiku významného exportu automobilů zpět k loňským úrovním poté, co během druhého pololetí 2021 výrazně klesl. Přesto výpadek pro českou ekonomiku stěžejního automobilového průmyslu patrný stále ve snížených exportech automobilů i v poklesem automobilové produkce trvá. Prudké zhoršení obchodní bilace posledního roku způsobují hlavně produkční omezení kvůli nedostatku výrobních materiálů a komponentů, které se projevuje zejména oslabením produkce a vývozu automobilů ale taky např. v elektrotechnickém průmyslu. Druhým a nyní kvůli Ukrajinské krizi (a s ní spojeným dalším růstem cen ropy) větším důvodem zhoupnutí českého zahraničního obchodu do deficitů v důsledku zhoršení pilířů sektorových bilancí zahraničního obchodu je silné trvalé zdražování ropy, kterou Česko dováží. Negativní saldo obchodní bilance České republiky se v červnu meziměsíčně snížilo na 12,1 mld. Kč z 25,1 mld. Kč (revize snížení z deficitu 23,3 mld. Kč) v květnu, trh čekal menší snížení deficitu jen na 21,5 mld. Kč. Pronikavě horší výsledky zahraničního obchodu druhého pololetí 2021, které se přenáší i do tohoto roku potvrzuje meziroční srovnání, když bilance je o 3,4 mld. Kč horší než v loňském červnu. Z toho meziroční prohloubení deficitu obchodu s ropou a plynem zaujímá 19,0 mld. Kč. Významně se též zhoršila bilance zboží hlavně skupin základní kovy o 3,6 mld. Kč a rafinované ropné produkty 2,0 mld. Kč. Naopak meziročně se zvýšil přebytek obchodu s automobily o 10,9 mld. Kč a dále pozitivní bilance obchodu s elektřinou a kovodělnými výrobky o 3,9 mld. Kč resp. o 2,5 mld. Kč. V lednu až červnu 2022 vykázala obchodní bilance schodek 76,0 mld. Kč, zatímco ve stejném období roku 2021 podle ČSÚ skončila přebytkem 76,2 mld. Kč. Jako noc a den vypadají obě pololetí 2021. V první půli roku obchodní bilance tak jako v minulých letech končila silnými přebytky. V druhém pololetí zmíněná produkční omezení a zdražení ropy přinesla smyk do deficitů obchodní bilance. Deficitní bilance pokračuje i v prvním pololetí 2022. Jakmile se nabídka přizpůsobí poptávce, vrátí se bilance obchodu ČR s jinými státy zpět do přebytků, patrně během tohoto roku.
Makroekonomické události USA: Biden s demokraty těsně protlačili Senátem okleštěný půlbilionový protiinflační balíček klimatických změn, redukce cen léčiv apod.
Prezident Spojených států amerických Joe Biden a Demokratická strana zaznamenala v Kongresu USA významnější úspěch, když prosadila protiinflační balíček klimatických změn v podobě redukce emisí kysličníku uhličitého a motivace domácností k zeleným energiím, redukce cen léčiv pro důchodce apod. Návrh rozpočtového zákona sice projektuje nové výdaje ve výši 430 mld. USD, současně však má státnímu rozpočtu přinést nových přibližně 739 mld. USD příjmů také na základě inovativního zvýšení a zpřísnění vynucování některých daní korporací a zámožných lidí. Přebytkový fiskální plán tak má působit protiinflačně. Hlasování a schválení návrhu zákona proběhlo přesně dle stranických osnov, takže remízu 50 senátorů Republikánské strany a 50 senátorů Demokratické strany resp. nezávislých senátorů se stranou hlasujících utnula a těsnou většinu Demokratické strany v Senátu zajistila rozhodujícím hlasem víceprezidentka Kamala Harrisová. Předloha zákona poputuje do dolní komory Kongresu, Sněmovny reprezentantů, která přeruší letní přestávku a sejde se v pátek 12.8. Většinou disponující demokratická většina by měla legislativní návrh přihrát prezidentovi k podpisovému uzákonění. Pokud předloha bude schválena, má jít o největší investici do řešení změny klimatu v historii USA. Podle několika nezávislých analýz citovaných deníkem The New York Times by potenciální zákon posunul USA významně blíže splnění cíle redukce čistých emisí skleníkových plynů USA do roku 2030 o polovinu.