Podle některých členů Demokratické strany obchodní válka USA poškozovala, současně ale Bidenova administrativa chápe protekcionismus americké ekonomiky výrazně aktivovaný Trumpem podle ministryně obchodu USA GIny Raymondové s možným strategickým významem. USA totiž dlouhodobě Čínu kritizují za nespravedlivé podmínky vzájemného zahraničního obchodu včetně například subvencí čínských firem či restrikce vůči firmám USA operujících v Číně.
Proto USA za prezidenta Bidena nezaujaly a odkládaly k obchodní politice vůči Číně stanovisko do doby revize úřadem vládní zmocněnkyně pro obchod USA. Revize měla mimo jiné posoudit efektivitu protekcionistických opatření včetně dovozních cel.
Trump během své vlády rapidně zvýšil cla na širokou škálu dováženého čínského zboží do USA. I přes odvetné reciproční kroky Číny Trump donutil Čínu k podpisu první fáze obchodní dohody obou zemí. Dohoda měla vést k větší rovnováze vzájemné obchodní výměny a závazkům Číny výměnou snížení dovozních cel USA na její zboží. Podle ní se Čína zavázala k importu zboží USA, otevření svých vybraných trhů, ochrany intelektuálního vlastnictví, technologických transferů, expanze obchodu, měnových kurzů apod. výměnou za redukci dovozních cel na dovoz čínského zboží.
Obchodní dohoda podepsaná v lednu 2020 ale selhala neplněním dohod ze strany Číny zejména pokud jde o cílovaný import z USA. Dohoda masivně oslavně prezentovaná krátce před vypuknutím koronavirové pandemie tak neslavně expirovala a skončila ke konci roku 2021.