Ve Spojených státech amerických v prosinci index producentských cen produkční inflace (PPI) včetně svého jádra bez cen potravin a energií zaostal za očekáváním. Inflace sektoru je momentálně podprůměrná včetně jádrové inflace. Data spotřebitelské inflace včetně jejího jádra ale stále ještě překračují hladinu 2 % cíle centrální banky USA Federálního rezervního systému, která teprve nedávno přestala utahovat monetární politiku a vyčkává na vhodný moment jejího uvolňování. Meziměsíčně index PPI nečekaně klesl 0,1 %, trh čekal jeho růst 0,1 %. Data zaostaly za odhadem ještě více vzhledem k revizi snížení v podobě změny na - 0,1 % ze stagnace za listopad. Index PPI bez cen potravin a energií překvapivě stagnoval, když trh čekal jeho růst 0,2 % poté, co stagnoval v listopadu. Meziročně růst indexu PPI tak vzrostl méně, než se čekalo na 1,0 % z 0,8 % (revize snížení z 0,9 %) v listopadu, když trh čekal jeho větší růst až na 1,3 %. Růst indexu PPI bez cen potravin a energií oslabil o něco víc, než čekal trh až na 1,8 % z 2,0 % v listopadu, trh čekal pokles jen na 1,9 %. Omezení agregátní nabídky v důsledku koronavirové pandemie v souvislosti s oživením agregátní poptávky se současným útlumem pandemie a otevíráním obchodů, firem, veřejných institucí včetně škol a ekonomiky v důsledku progresivní vakcinační kampaně včetně ultraexpanzivní monetární a fiskální politiky s tlakem energetické a s ní související Ukrajinské krize přineslo růst inflačních očekávání a tlaků. Nečekaně trvalá síla inflace vedla k agresivnějšímu utahování monetární politiky centrální banky Spojených států amerických, Federálního rezervního systému (od mírnění kvantitativního uvolňování zavedeného kvůli koronavirové pandemii po kvantitativní utahování neboli od nákupů cenných papírů po jejich prodeje od 1.6. s citelným růstem úrokových sazeb). Útlum ekonomické aktivity v důsledku zvýšených úrokových sazeb s poklesem cen ropy a nerostných surovin snižuje inflační tlaky. Spotřebitelská inflace včetně svého jádra stále zůstává zvýšená. Míra poklesu inflace resp. přiblížení k inflačnímu cíli Fedu 2,0 % ovlivní i rychlost a celkový objem snižování úrokových sazeb centrální bankou, s kterým trhy, ekonomové i Fed počítají již během roku 2024. Fed čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemie v tomto roce ještě zůstane zvýšená, měla by se ale snižovat. Centrální banka říká, že se inflace časem vrátí k jejímu cíli 2 %, podle posledních makroekonomických projekcí z prosince 2024 by tak mělo nastat v letech 2024 - 2026.
USA: Index PPI (12 2023, meziměsíční změna, sezonně očištěno)
Skutečnost: - 0,1 %
Očekávání: 0,1 %
Předchozí: - 0,1 % (revize snížení z 0,0 %)
USA: Index PPI bez cen potravin a energií (12 2023, meziměsíční změna)
Skutečnost: 0,0 %
Očekávání: 0,2 %
Předchozí: 0,0 %
USA: Index PPI (12 2023, meziroční změna, sezónně neočištěno)
Skutečnost: 1,0 %
Očekávání: 1,3 %
Předchozí: 0,8 % (revize snížení z 0,9 %)
USA: Index PPI bez cen potravin a energií (12 2023, meziroční změna)
Skutečnost: 1,8 %
Očekávání: 1,9 %
Předchozí: 2,0 %
Ve Spojených státech amerických v prosinci index producentských cen produkční inflace (PPI) včetně svého jádra bez cen potravin a energií zaostal za očekáváním. Inflace sektoru je momentálně podprůměrná včetně jádrové inflace. Data spotřebitelské inflace včetně jejího jádra ale stále ještě překračují hladinu 2 % cíle centrální banky USA Federálního rezervního systému, která teprve nedávno přestala utahovat monetární politiku a vyčkává na vhodný moment jejího uvolňování. Omezení agregátní nabídky v důsledku koronavirové pandemie v souvislosti s oživením agregátní poptávky se současným útlumem pandemie a otevíráním obchodů, firem, veřejných institucí včetně škol a ekonomiky v důsledku progresivní vakcinační kampaně včetně ultraexpanzivní monetární a fiskální politiky s tlakem energetické a s ní související Ukrajinské krize přineslo růst inflačních očekávání a tlaků. Nečekaně trvalá síla inflace vedla k agresivnějšímu utahování monetární politiky centrální banky Spojených států amerických, Federálního rezervního systému (od mírnění kvantitativního uvolňování zavedeného kvůli koronavirové pandemii po kvantitativní utahování neboli od nákupů cenných papírů po jejich prodeje od 1.6. s citelným růstem úrokových sazeb). Útlum ekonomické aktivity v důsledku zvýšených úrokových sazeb s poklesem cen ropy a nerostných surovin snižuje inflační tlaky. Spotřebitelská inflace včetně svého jádra stále zůstává zvýšená. Míra poklesu inflace resp. přiblížení k inflačnímu cíli Fedu 2,0 % ovlivní i rychlost a celkový objem snižování úrokových sazeb centrální bankou, s kterým trhy, ekonomové i Fed počítají již během roku 2024. Fed čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemie v tomto roce ještě zůstane zvýšená, měla by se ale snižovat. Centrální banka říká, že se inflace časem vrátí k jejímu cíli 2 %, podle posledních makroekonomických projekcí z prosince 2024 by tak mělo nastat v letech 2024 - 2026.
Overview of all news