Na bankovní akci v nizozemském Amsterdamu Powell sdělil, že čeká pokles inflace na měsíční bázi k nižším úrovním z loňska, tedy před soustavným a plošným zvýšením inflace v prvních 3 - 4 měsících tohoto roku. Bankéř ale přiznal sníženou důvěru jeho výhledu vzhledem k růstu inflace od začátku roku.
Nyní trhy čekají jejich redukci až v září s tím, že bankéři Fedu vzhledem k nejistotě inflace odmítají poskytovat i výhled, zda k redukci úrokových sazeb dojde ještě letos.
Trh práce popsal Powell jako velmi silný, přičemž nadále počítá s jeho expanzí i kvůli imigraci. Nepřímo naznačil, že to aspekt pracovní síly, imigrace, vede ekonomiku k obnovení poklesu inflace bez výraznějšího hospodářského oslabení. Imigranti totiž podle Powella představují redukci přebytku pracovních míst a současně i spotřebitele ekonomiky.
Ačkoliv silná inflace v prvních třech měsících roku bankéře polekala a vedla k odkladu výhledu redukce stále historicky vysokých úrokových sazeb, představitelé Fedu nadále ujišťují, že jejich příští změnou by mělo být snížení včetně guvernéra Fedu Jerome Powella. Váhu většinovému názoru Fedu dodaly i slabší výsledky ekonomiky, než se čekalo (např. oslabení růstu spotřeby domácností včetně maloobchodu a tím i ekonomiky v prvním čtvrtletí, či dubnové ponoření aktivity služeb do mírné recese).
Trh práce a plošně ekonomika zůstávají silné s neobvyklou kombinací rapidního poklesu inflace v roce 2023.
Podle posledních komentářů bankéřů Fedu centrální banka považuje za příští změnu úrokových sazeb jejich snížení, odmítá však vydat přesnější časování tohoto kroku právě kvůli nečekaně silné inflaci a trhu práce.
Makroekonomická data poslední dobou nově ukazují smíšená data ekonomické aktivity a trhu práce, spíše však v podobě lehkého zpomalování jejich růstů, zato však současně plošný růst zvýšené inflace v prvním kvartálu 2024.