USA: Index zaměstnaneckých nákladů (ECI, 2Q 2023, mezikvartální změna):
Skutečnost: 1,0 %
Očekávání: 1,1 %
Předchozí: 1,2 %
Rozbor: Růst zaměstnaneckých nákladů v druhém čtvrtletí zaostal za očekáváním. Trend lehkého zpomalování růstu mezd trvá. Mzdy však rostou stále robustně. Pokles inflace vede při relativně stabilním růstu nominálních zaměstnaneckých nákladů k zmírňování poklesu reálných zaměstnaneckých nákladů.
Jeho meziroční růst se snížil na 4,5 % z 4,8 % v předchozím kvartálu. V reálném vyjádření se jeho meziroční pokles z druhého kvartálu 0,2 % proměnil do růstu 1,6 %.
Hodnocení: Růst zaměstnaneckých nákladů v druhém čtvrtletí zaostal za očekáváním. Trend lehkého zpomalování růstu mezd trvá. Mzdy však rostou stále robustně. Pokles inflace vede při relativně stabilním růstu nominálních zaměstnaneckých nákladů k zmírňování poklesu reálných zaměstnaneckých nákladů.
Růst mezd se během koronavirové pandemie pohyboval kolem 2,5 % (anualizovaně), od roku 2021 ale šplhá do pásma 4,0 - 5,0 %.
V období silné inflace, málo rostoucí ekonomiky a nadále silně expandujícího trhu práce růst mezd výrazně předstihuje růst produktivity práce a sytí inflaci silnější, než je inflační cíl centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému 2,0 %. Na druhou stranu vzhledem k současné mimořádně vysoké inflaci i přes rychlejší růst nominálních mezd reálné mzdy klesají. Taky proto Fed rychleji redukuje ultraexpanzi monetární politiky z éry kvantitativního uvolňování (kvůli koronavirové pandemii) s cílem zdražit peníze a přímo omezit poptávku, růst nákladů a zchladit tak inflaci k normálu. V dalších kvartálech by trendy slabší ekonomiky a inflace měly s restriktivní monetární politikou pokračovat s tlakem na trh práce a růst mezd.
S koronavirovou pandemií se mnoho zaměstnanců do zaměstnání nevrátilo, ať už trvale např. kvůli nemocím a úmrtím souvisejících s pandemií, předčasným odchodům do penze či restrukturalizaci ekonomiky vyžadující jinou strukturu pracovní síly, tak přechodně kvůli trvající pandemii. Rezerva resp. volná kapacita trhu práce se tak s podporou ultraexpanzivní monetární a fiskální politiky rychle vyprázdnila. Obnovil se tak předpandemický chronický nedostatek pracovní síly s tlakem na růst mezd, jenž koronavirová pandemie pouze dočasně zastínila. Projevuje se tak skutečný podkladový dopad na mzdy.
Další vývoj mezd není jasný. Rekordně silný trh práce tlačící na silný růst mezd je totiž pod určitým tlakem slabosti ekonomiky, navíc tlak na růst mezd snižuje i pokles inflace. Právě další trend mezd ve vztahu k produktivitě práce hodně ovlivní monetární politiku.