Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
USA: Produktivita práce mimo zemědělství (2Q 2022, anualizovaná mezikvartální změna, sezónně očištěno)
Skutečnost: - 4,6 %
Očekávání: - 4,7 %
Předchozí: - 7,4 % (revize z - 7,3 %)
USA: Jednotkové pracovní náklady mimo zemědělství (2Q 2022, anualizovaná mezikvartální změna, sezónně očištěno)
Skutečnost: 10,8 %
Očekávání: 9,5 %
Předchozí: 12,7 % (revize z 12,6 %)
Rozbor: Ve Spojených státech amerických produktivita práce silně klesla druhý kvartál v řadě blízko očekávání trhu, současně trvající silný růst nominálních mezd k opakovému rychlému růstu jednotkových pracovních nákladů. Ten ve druhém čtvrtletí právě překvapivě silným růstem mezd překonal očekávání.
Důvodem překvapivě silného růstu jednotkových pracovních nákladů je nečekaně silný růst nominálních mezd.
Hodnocení: Ve Spojených státech amerických produktivita práce silně klesla druhý kvartál v řadě blízko očekávání trhu, současně trvající silný růst nominálních mezd k opakovému rychlému růstu jednotkových pracovních nákladů. Ten ve druhém čtvrtletí právě překvapivě silným růstem mezd překonal očekávání.
Produktivita práce silně klesla druhý měsíc v řadě, což je důsledek recese ekonomiky v prvním pololetí hlavně kvůli růstu úrokových sazeb a oslabování domácí poptávky při současně silném růstu zaměstnanosti. Ten neodpovídá oslabení poptávky a produkce, protože jednak stále probíhá jeho postpandemické oživení, jednak při dlouhodobě nízké nezaměstnanosti a očekávání firem, že slabost poptávky bude dočasná, se podniky brání déle propouštět pracovní sílu.
Rekordně silný trh práce se silným růstem zaměstnanosti a historicky velmi nízkou mírou nezaměstnanosti generuje silný růst mezd, který při poklesu produktivity práce tlačí vzhůru jednotkové pracovní náklady. V současném vysokoinflačním prostředí to ale firmy netrápí, ziskové marže při silném růstu nákladů totiž mohou krýt robustním růstem cen, který inflaci udržuje silnou.
V období silné inflace růst mezd předstihuje růst produktivity práce (ta momentálně v prvním pololetí naopak klesla) a má předpoklady sytit inflaci silnější, než je inflační cíl centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému 2,0 %. Proto Fed rychleji redukuje ultraexpanzi monetární politiky z éry kvantitativního uvolňování kvůli koronavirové pandemii s cílem zdražit peníze a přímo omezit poptávku, růst nákladů a zchladit tak inflaci k normálu. Vedle zvyšování úrokových sazeb redukce ultraexpanze monetární politiky nabývá podoby i kvantitativního utahování, tedy redukce bilance nakoupených cenných papírů ze zmíněného kvantitativního uvolňování.