Makroekonomické události USA: Produkční inflace v lednu překvapivě vzrostla

Makroekonomický zpravodaj
  |  
20.02.2024
  |  
Josef Kvarda
Ve Spojených státech amerických v lednu index producentských cen produkční inflace (PPI) včetně svého jádra bez cen potravin a energií překonal očekávání. Inflace sektoru přesto zůstává momentálně podprůměrná včetně jádrové inflace. Data spotřebitelské inflace včetně jejího jádra ale stále ještě překračují hladinu 2 % cíle centrální banky USA Federálního rezervního systému, která teprve nedávno přestala utahovat monetární politiku a vyčkává na vhodný moment jejího uvolňování. Meziměsíčně index PPI vzrostl 0,3 % po poklesu 0,1 % v prosinci, víc, než čekal trh 0,1 %. Index PPI bez cen potravin a energií růstem 0,5 % ještě víc překonal očekávání růstu 0,1 % po poklesu 0,1 % v prosinci. Meziročně růst indexu PPI tak klesl méně, než se čekalo na 0,9 % z 1,0 % v prosinci, když trh čekal jeho větší pokles až na 0,6 %. Růst indexu PPI bez cen potravin a energií nečekaně vzrostl až na 2,0 % z 1,7 % (revize snížení z 1,8 %) v prosinci, trh čekal jeho pokles na 1,6 %. Omezení agregátní nabídky v důsledku koronavirové pandemie v souvislosti s oživením agregátní poptávky se současným útlumem pandemie a otevíráním obchodů, firem, veřejných institucí včetně škol a ekonomiky v důsledku progresivní vakcinační kampaně včetně ultraexpanzivní monetární a fiskální politiky s tlakem energetické a s ní související Ukrajinské krize přineslo růst inflačních očekávání a tlaků. Nečekaně trvalá síla inflace vedla k agresivnějšímu utahování monetární politiky centrální banky Spojených států amerických, Federálního rezervního systému (od mírnění kvantitativního uvolňování zavedeného kvůli koronavirové pandemii po kvantitativní utahování neboli od nákupů cenných papírů po jejich prodeje od 1.6. s citelným růstem úrokových sazeb). Útlum ekonomické aktivity v důsledku zvýšených úrokových sazeb s poklesem cen ropy a nerostných surovin snižuje inflační tlaky. Spotřebitelská inflace včetně svého jádra stále zůstává zvýšená. Míra poklesu inflace resp. přiblížení k inflačnímu cíli Fedu 2,0 % ovlivní i rychlost a celkový objem snižování úrokových sazeb centrální bankou, s kterým trhy, ekonomové i Fed počítají již během roku 2024. Fed čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemie v tomto roce ještě zůstane zvýšená, měla by se ale snižovat. Centrální banka říká, že se inflace časem vrátí k jejímu cíli 2 %, podle posledních makroekonomických projekcí z prosince 2024 by tak mělo nastat v letech 2024 - 2026.

USA: Index PPI (1 2024, meziměsíční změna, sezonně očištěno)

Skutečnost:    0,3 %
Očekávání:      0,1 %
Předchozí:     - 0,1 % 

USA: Index PPI bez cen potravin a energií (1 2024, meziměsíční změna)

Skutečnost:    0,5 %
Očekávání:     0,1 %
Předchozí:    - 0,1 % 

USA: Index PPI (1 2024, meziroční změna, sezónně neočištěno)

Skutečnost:  0,9 %
Očekávání:   0,6 %
Předchozí:    1,0 % 

USA: Index PPI bez cen potravin a energií (1 2024, meziroční změna)

Skutečnost:  2,0 %
Očekávání:   1,6 %
Předchozí:    1,7 % (revize snížení z 1,8 %)

Ve Spojených státech amerických v lednu index producentských cen produkční inflace (PPI) včetně svého jádra bez cen potravin a energií překonal očekávání. Inflace sektoru přesto zůstává momentálně podprůměrná včetně jádrové inflace. Data spotřebitelské inflace včetně jejího jádra ale stále ještě překračují hladinu 2 % cíle centrální banky USA Federálního rezervního systému, která teprve nedávno přestala utahovat monetární politiku a vyčkává na vhodný moment jejího uvolňování. Omezení agregátní nabídky v důsledku koronavirové pandemie v souvislosti s oživením agregátní poptávky se současným útlumem pandemie a otevíráním obchodů, firem, veřejných institucí včetně škol a ekonomiky v důsledku progresivní vakcinační kampaně včetně ultraexpanzivní monetární a fiskální politiky s tlakem energetické a s ní související Ukrajinské krize přineslo růst inflačních očekávání a tlaků. Nečekaně trvalá síla inflace vedla k agresivnějšímu utahování monetární politiky centrální banky Spojených států amerických, Federálního rezervního systému (od mírnění kvantitativního uvolňování zavedeného kvůli koronavirové pandemii po kvantitativní utahování neboli od nákupů cenných papírů po jejich prodeje od 1.6. s citelným růstem úrokových sazeb). Útlum ekonomické aktivity v důsledku zvýšených úrokových sazeb s poklesem cen ropy a nerostných surovin snižuje inflační tlaky. Spotřebitelská inflace včetně svého jádra stále zůstává zvýšená. Míra poklesu inflace resp. přiblížení k inflačnímu cíli Fedu 2,0 % ovlivní i rychlost a celkový objem snižování úrokových sazeb centrální bankou, s kterým trhy, ekonomové i Fed počítají již během roku 2024. Fed čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemie v tomto roce ještě zůstane zvýšená, měla by se ale snižovat. Centrální banka říká, že se inflace časem vrátí k jejímu cíli 2 %, podle posledních makroekonomických projekcí z prosince 2024 by tak mělo nastat v letech 2024 - 2026. 

Overview of all news

SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia