USA: Index zaměstnaneckých nákladů (ECI, 2Q 2022, mezikvartální změna):
Skutečnost: 1,3 %
Očekávání: 1,2 %
Předchozí: 1,4 %
Rozbor: Růst zaměstnaneckých nákladů ve druhém čtvrtletí potvrdil své zrychlování, mírně nad očekáváním.
Index zaměstnaneckých nákladů USA (mzdy plus benefity) ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostl 5,1 % po růstu 4,5 % v předchozím kvartálu. Zrychlování růstu mezd je plošné, zahájil ho privátní sektor, ovšem růst mezd ve státních a regionálních vládách jej dohání.
Hodnocení: Růst zaměstnaneckých nákladů ve druhém čtvrtletí potvrdil své zrychlování, mírně nad očekáváním.
Růst mezd se během koronavirové pandemie pohyboval kolem 2,5 % (anualizovaně), od roku 2021 ale šplhá do pásma 4,0 - 5,0 %.
V období silné inflace růst mezd předstihuje růst produktivity práce a má předpoklady sytit inflaci silnější, než je inflační cíl centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému 2,0 %. Na druhou stranu vzhledem k současné mimořádně vysoké inflaci i přes rychlejší růst nomilnálních mezd reálné mzdy klesají. Proto Fed rychleji redukuje ultraexpanzi monetární politiky z éry kvantitativního uvolňování kvůli koronavirové pandemii s cílem zdražit peníze a přímo omezit poptávku, růst nákladů a zchladit tak inflaci k normálu.
Kvartální mzdová statistika během koronavirové pandemie vykazovala stabilitu, ačkoliv pod pokličkou trhu práce probíhaly rapidní změny vyvolané koronavirovým šokem, které se buď absorbovaly a neutralizovaly nebo se ve statistice neprojevovaly. Teprve v dalších čtvrtletích se zvedla mlha nejistoty a prokazují se skutečné dlouhodobější mzdové trendy.
Krize a rapidní oslabení trhu práce tlačily na pokles (růstu) mezd. Na druhou stranu některá mzdová data byla zkreslena výkyvy trhu práce, když koronavirový šok škrtl se seznamu zaměstnanců zejména ty nízkopříjmové a uměle tak růst mezd vykazoval růst. Jenže s návratem těchto lidí do zaměstnání s otevíráním ekonomiky tento efekt obracel. Navíc řada zaměstnanců se do zaměstnání nevrátila, ať už trvale např. kvůli nemocím a úmrtím souvisejících s pandemií, předčasným odchodům do penze či restrukturalizaci ekonomiky vyžadující jinou strukturu pracovní síly, tak přechodně kvůli trvající pandemii. Rezerva resp. volná kapacita trhu práce se tak s podporou ultraexpanzivní monetární a fiskální politiky rychle vyprázdnila. Obnovil se tak předpandemický chronický nedostatek pracovní síly s tlakem na růst mezd, jenž koronavirová pandemie pouze dočasně zastínila. Projevuje se tak skutečný podkladový dopad na mzdy.