Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
USA: Index CPI (4 2024, meziměsíční změna, sezónně očištěno)
Skutečnost: 0,3 %
Očekávání: 0,4 %
Předchozí: 0,4 %
USA: Index CPI bez cen potravin a energií (4 2024, meziměsíční změna, sezónně očištěno)
Skutečnost: 0,3 %
Očekávání: 0,3 %
Předchozí: 0,4 %
USA: Index CPI (4 2024, meziroční změna, sezónně neočištěno)
Skutečnost: 3,4 %
Očekávání: 3,4 %
Předchozí: 3,5 %
USA: Index CPI bez cen potravin a energií (4 2024, meziroční změna, sezónně neočištěno)
Skutečnost: 3,6 %
Očekávání: 3,6 %
Předchozí: 3,8 %
Spotřebitelská inflace (měřená indexem spotřebitelských cen CPI) Spojených států amerických lehce zaostala za očekáváním, její jádrová složka bez cen potravin a energií naplnila tržní odhady. Inflace včetně svého jádra i v dubnu zůstává zvýšená. První kvartál 2024 tak značně zpochybňuje dezinflační trend posledních kvartálů. Inflace i jádrová inflace přes svůj klesající trend posledních kvartálů zůstávají zvýšené, když v meziměsíčním i meziročním cenovém srovnání stále ještě překračují hladinu 2 % cíle centrální banky USA Federálního rezervního systému. Fed v minulých letech utahoval monetární politiku zvyšováním úrokových sazeb. Ty již byly ještě během druhého pololetí 2022 navýšeny do pásma restrikce (snižují ekonomickou aktivitu). V prosinci ale Fed naznačil očekávanou změnu trendu monetární politiky, když potvrdil pravděpodobné uzavření zvyšování úrokových sazeb a pozornost přesunuje k jejich snížení i dle jeho nejnovějších březnových makroekonomických projekcí. Index spotřebitelských cen CPI meziměsíčně vzrostl nadprůměrně 0,3 % po růstu 0,4 % v březnu, o něco méně, než čekal trh 0,4 %. Jeho meziroční růst klesl podle očekávání na 3,5 % z březnových 3,4 %. Index spotřebitelských cen CPI bez cen potravin a energií meziměsíčně vzrostl podle očekávání 0,3 % po růstu 0,4 % v březnu. Na meziroční úrovni jeho růst podle očekávání klesl na 3,6 % z březnových 3,8 %. Fed čeká, že silná inflace kvůli náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemie a s tím související energetické krizi a silnému růstu cen ropy i v důsledku Ukrajinské krize by měla setrvávat v poklesu posledního roku i v dalších letech blízko k 2procentnímu cíli Fedu a normálu. Fed svoji restriktivní monetární politiku centruje hlavně podle trvale silné inflace. Inflace slábne hlavně kvůli odeznění nejhorších krizí pandemie, energií a Ukrajiny včetně přísnější monetární a fiskální politiky a vyrovnávání postkoronavirové nerovnováhy převisu nabídky nad poptávkou náběhem produkčních kapacit a současně ochlazením poptávky. Míra poklesu inflace resp. přiblížení k inflačnímu cíli Fedu 2,0 % ovlivní agresivitu, rychlost a celkový objem dalšího směru úrokových sazeb stejně jako dobu jejich vysoké výše včetně možného snižování, s kterým trhy a ekonomové počítají již během roku 2024. Fed počítá s postupným snižováním inflace a jejím přibližováním k jeho cíli 2,0 % v nejbližších letech. Centrální banka říká, že se inflace časem vrátí k jejímu cíli 2 %, podle posledních makroekonomických projekcí z března 2023 by tak mělo nastat v letech 2024, spíše více však 2025 - 2026. Další nečekaně silná inflace v řadě dále oddálila očekávané snížení úrokových sazeb 25 bps Fedem z června na září, do konce roku pak trh čeká ještě jedno takové snížení.