Makroekonomické události USA: Spotřebitelská inflace (CPI) v únoru opět silnější, než se čekalo!

Spotřebitelská inflace (měřená indexem spotřebitelských cen CPI) Spojených států amerických včetně své jádrové složky bez cen potravin a energií v únoru stejně jako v lednu opět překonala očekávání. Inflace i jádrová inflace přes svůj klesající trend posledních kvartálů zůstávají zvýšené, když v meziměsíčním a zejména meziročním cenovém srovnání stále ještě překračují hladinu 2 % cíle centrální banky USA Federálního rezervního systému. Navíc poslední série dat z přelomu roku zpochybňuje dezinflační trend. Fed dosud dále utahoval monetární politiku zvyšováním úrokových sazeb. Ty již byly ještě během druhého pololetí 2022 navýšeny do pásma restrikce (snižují ekonomickou aktivitu). V prosinci ale Fed naznačil očekávanou změnu trendu monetární politiky, když potvrdil pravděpodobné uzavření zvyšování úrokových sazeb a pozornost přesunuje k jejich snížení i dle jeho nejnovějších prosincových makroekonomických projekcích, v kterých nyní pro další roky předpokládá jejich o něco nižší hladiny než dle svého posledního zářijového výhledu ekonomiky. Index spotřebitelských cen CPI meziměsíčně vzrostl v souladu s očekáváním trhu 0,4 % po růstu 0,3 % v lednu. Jeho meziroční růst ale překvapivě vzrostl na 3,2 % z lednových 3,1 %, když trh čekal jeho stagnaci na 3,1 %. Index spotřebitelských cen CPI bez cen potravin a energií meziměsíčně vzrostl lehce silněji, než se čekalo, 0,4 %, ekonomové čekali jeho zvýšení 0,3 % po růstu 0,4 % v lednu. Na meziroční úrovni jeho růst klesl o něco méně, než se čekalo, na 3,8 % z lednových 3,9 %, ač trh čekal jeho pokles až na 3,7 %. Fed čeká, že silná inflace kvůli náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemie a s tím související energetické krizi a silnému růstu cen ropy i v důsledku Ukrajinské krize by měla setrvávat v poklesu posledního roku i v dalších letech blízko k 2procentnímu cíli Fedu a normálu. Fed svoji restriktivní monetární politiku centruje hlavně podle trvale silné inflace. Inflace slábne hlavně kvůli odeznění nejhorších krizí pandemie, energií a Ukrajiny včetně přísnější monetární a fiskální politiky a vyrovnávání postkoronavirové nerovnováhy převisu nabídky nad poptávkou náběhem produkčních kapacit a současně ochlazením poptávky. Míra poklesu inflace resp. přiblížení k inflačnímu cíli Fedu 2,0 % ovlivní agresivitu, rychlost a celkový objem dalšího směru úrokových sazeb stejně jako dobu jejich vysoké výše včetně možného snižování, s kterým trhy a ekonomové počítají již během roku 2024. Fed počítá s postupným snižováním inflace a jejím přibližováním k jeho cíli 2,0 % v nejbližších letech. Centrální banka říká, že se inflace časem vrátí k jejímu cíli 2 %, podle posledních makroekonomických projekcí z prosince 2023 by tak mělo nastat v letech 2024, spíše více však 2025 - 2026.