Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
USA: Index cen spotřebitelských výdajů (Index cen spotřebitelských výdajů PCE, 10 2023, meziměsíční změna)
Skutečnost: 0,0 %
Očekávání: 0,1 %
Předchozí: 0,4 %
USA: Index cen spotřebitelských výdajů (Index cen spotřebitelských výdajů PCE, 10 2023, meziroční změna)
Skutečnost: 3,0 %
Očekávání: 3,0 %
Předchozí: 3,4 %
USA: Index jádrových cen spotřebitelských výdajů (Index cen spotřebitelských výdajů PCE bez cen potravin a energií, 10 2023, meziměsíční změna)
Skutečnost: 0,2 %
Očekávání: 0,2 %
Předchozí: 0,3 %
USA: Index jádrových cen spotřebitelských výdajů (Index cen spotřebitelských výdajů PCE bez cen potravin a energií, 10 2023, meziroční změna)
Skutečnost: 3,5 %
Očekávání: 3,5 %
Předchozí: 3,7 %
Spotřebitelská inflace Spojených států amerických měřená indexem cen spotřebitelských výdajů PCE v říjnu slábla lehce víc, než se čekalo. Inflační jádro bez cen potravin a energií kleslo podle očekávání. Oba inflační ukazatele již v meziměsíčním srovnání oslabily do pásma normálové nízké inflace, i když v meziročním srovnání zůstávají zvýšené. Index cen spotřebitelských výdajů PCE meziměsíčně nečekaně stagnoval, trh čekal jeho růst 0,1 % po růstu 0,4 % v září. Jeho meziroční růst podle očekávání trhu klesl na 3,0 % ze zářijových 3,4 %. Jádrový index cen spotřebitelských výdajů PCE (bez potravin a energií) meziměsíčně vzrostl podle očekávání trhu 0,2 % po růstu 0,3 % v září. Jeho meziroční růst klesl podle očekávání trhu na 3,5 % z 3,7 % v září. Omezení agregátní nabídky v důsledku koronavirové pandemie v souvislosti s oživením agregátní poptávky s útlumem pandemie a otevíráním obchodů, firem, veřejných institucí včetně škol a ekonomiky v důsledku progresivní vakcinační kampaně včetně ultraexpanzivní monetární a fiskální politiky s tlakem energetické a s ní související Ukrajinské krize přinášelo růst inflačních očekávání a tlaků. Nečekaně trvalá síla inflace vedla k agresivnějšímu utahování monetární politiky centrální banky Spojených států amerických, Federálního rezervního systému (od mírnění kvantitativního uvolňování zavedeného kvůli koronavirové pandemii po kvantitativní utahování neboli od nákupů cenných papírů po jejich prodeje od 1.6. s citelným růstem úrokových sazeb). Poslední dobou Fed cíl své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate zvyšuje již jen občas a mírně, přičemž naznačil možné dosažení jeho stropu. Spotřebitelská inflace, hlavně její jádro přesto ještě v meziročním srovnání zůstává zvýšená. Meziměsíční inflační dynamika ale již je v pásmu normálové nízké inflace. Spotřebitelská i produkční inflace od podzimu 2022 včetně svých jádrových indikátorů (bez cen potravin a energií) vykazují pokles. Míra poklesu inflace resp. přiblížení k inflačnímu cíli Fedu 2,0 % ovlivní agresivitu, rychlost a celkový objem dalšího směru úrokových sazeb stejně jako dobu jejich vysoké výše včetně možného snižování, s kterým trhy a ekonomové počítají již během roku 2024. Fed počítá s postupným snižováním inflace a jejím přibližováním k jeho cíli 2,0 % v nejbližších letech. Centrální banka říká, že se inflace časem vrátí k jejímu cíli 2 %, podle posledních makroekonomických projekcí ze září 2023 by tak mělo nastat v letech 2024, spíše však 2025 - 2026.