Makroekonomické události USA: Spotřebitelská inflace (PCE) v září mírně překonala očekávání, zůstává zvýšená

Makroekonomický zpravodaj
  |  
30.10.2023
  |  
Josef Kvarda
Spotřebitelská inflace Spojených států amerických měřená indexem cen spotřebitelských výdajů PCE v září mírně překonala očekávání a zůstává zvýšená. Její jádro bez cen potravin a energií naplnilo tržní očekávání. Oba inflační ukazatele již v meziměsíčním srovnání oslabily do pásma normálové nízké inflace, i když v meziročním srovnání zůstávají zvýšené. Silný růst cen ropy nicméně v posledních měsících celkovou inflaci opět zvýšil. Index cen spotřebitelských výdajů PCE meziměsíčně vzrostl lehce nad očekáváním trhu 0,4 % stejně jako v srpnu, trh čekal jeho zvýšení jen 0,3 %. Jeho meziroční růst podle očekávání trhu dosáhl na 3,4 %, když v srpnu byl rovněž 3,4 % (revize snížení z 3,5 %). Jádrový index cen spotřebitelských výdajů PCE (bez potravin a energií) meziměsíčně vzrostl podle očekávání trhu 0,3 % po růstu 0,1 % v srpnu. Jeho meziroční růst klesl podle očekávání trhu na 3,7 % z 3,8 % (revize snížení z 3,9 %) v srpnu. Omezení agregátní nabídky v důsledku koronavirové pandemie v souvislosti s oživením agregátní poptávky se současným útlumem pandemie a otevíráním obchodů, firem, veřejných institucí včetně škol a ekonomiky v důsledku progresivní vakcinační kampaně včetně ultraexpanzivní monetární a fiskální politiky s tlakem energetické a s ní související Ukrajinské krize přinášelo růst inflačních očekávání a tlaků. Nečekaně trvalá síla inflace vedla k agresivnějšímu utahování monetární politiky centrální banky Spojených států amerických, Federálního rezervního systému (od mírnění kvantitativního uvolňování zavedeného kvůli koronavirové pandemii po kvantitativní utahování neboli od nákupů cenných papírů po jejich prodeje od 1.6. s citelným růstem úrokových sazeb). Poslední dobou Fed cíl své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate zvyšuje již jen občas a mírně. Spotřebitelská inflace, hlavně její jádro přesto ještě v meziročním srovnání zůstává vysoko. Meziměsíční dynamika jádrové inflace ale již je v pásmu normálové nízké inflace. Spotřebitelská i produkční inflace od podzimu 2022 včetně svých jádrových indikátorů (bez cen potravin a energií) vykazují pokles. Míra poklesu inflace resp. přiblížení k inflačnímu cíli Fedu 2,0 % ovlivní i agresivitu, rychlost a celkový objem zvyšování úrokových sazeb centrální bankou stejně jako dobu jejich vysoké výše. Fed čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemie v tomto roce ještě zůstane vysoká, měla by se ale snižovat. Centrální banka říká, že se inflace časem vrátí k jejímu cíli 2 %, podle posledních makroekonomických projekcí ze září 2023 by tak mělo nastat v letech 2024 - 2026.

USA: Index cen spotřebitelských výdajů (Index cen spotřebitelských výdajů PCE, 9 2023, meziměsíční změna)

Skutečnost: 0,4 %
Očekávání:  0,3 %
Předchozí:   0,4 %

USA: Index cen spotřebitelských výdajů (Index cen spotřebitelských výdajů PCE, 9 2023, meziroční změna)

Skutečnost: 3,4 %
Očekávání:  3,4 %
Předchozí:   3,4 % (revize z 3,5 %)

USA: Index jádrových cen spotřebitelských výdajů (Index cen spotřebitelských výdajů PCE bez cen potravin a energií, 9 2023, meziměsíční změna)

Skutečnost: 0,3 %
Očekávání:  0,3 %
Předchozí:   0,1 %

USA: Index jádrových cen spotřebitelských výdajů (Index cen spotřebitelských výdajů PCE bez cen potravin a energií, 9 2023, meziroční změna)

Skutečnost: 3,7 %
Očekávání:  3,7 %
Předchozí:   3,8 % (revize z 3,9 %)

Spotřebitelská inflace Spojených států amerických měřená indexem cen spotřebitelských výdajů PCE v září mírně překonala očekávání a zůstává zvýšená. Její jádro bez cen potravin a energií naplnilo tržní očekávání. Oba inflační ukazatele již v meziměsíčním srovnání oslabily do pásma normálové nízké inflace, i když v meziročním srovnání zůstávají zvýšené. Silný růst cen ropy nicméně v posledních měsících celkovou inflaci opět zvýšil. Omezení agregátní nabídky v důsledku koronavirové pandemie v souvislosti s oživením agregátní poptávky se současným útlumem pandemie a otevíráním obchodů, firem, veřejných institucí včetně škol a ekonomiky v důsledku progresivní vakcinační kampaně včetně ultraexpanzivní monetární a fiskální politiky s tlakem energetické a s ní související Ukrajinské krize přinášelo růst inflačních očekávání a tlaků. Nečekaně trvalá síla inflace vedla k agresivnějšímu utahování monetární politiky centrální banky Spojených států amerických, Federálního rezervního systému (od mírnění kvantitativního uvolňování zavedeného kvůli koronavirové pandemii po kvantitativní utahování neboli od nákupů cenných papírů po jejich prodeje od 1.6. s citelným růstem úrokových sazeb). Poslední dobou Fed cíl své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate zvyšuje již jen občas a mírně. Spotřebitelská inflace, hlavně její jádro přesto ještě v meziročním srovnání zůstává vysoko. Meziměsíční dynamika jádrové inflace ale již je v pásmu normálové nízké inflace. Spotřebitelská i produkční inflace od podzimu 2022 včetně svých jádrových indikátorů (bez cen potravin a energií) vykazují pokles. Míra poklesu inflace resp. přiblížení k inflačnímu cíli Fedu 2,0 % ovlivní i agresivitu, rychlost a celkový objem zvyšování úrokových sazeb centrální bankou stejně jako dobu jejich vysoké výše. Fed čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemie v tomto roce ještě zůstane vysoká, měla by se ale snižovat. Centrální banka říká, že se inflace časem vrátí k jejímu cíli 2 %, podle posledních makroekonomických projekcí ze září 2023 by tak mělo nastat v letech 2024 - 2026. 

Overview of all news

SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia