Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
USA: Zápis monetární politiky 30.4. - 1.5. centrální banky Federálního rezervního systému (Federální rezervní systém, centrální banka Spojených států amerických podle očekávání trhu cíl své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate ponechal na 5,25 - 5,50 %. Fed podle očekávání vyjádřil nespokojenost s vývojem inflace (která v prvním čtvrtletí plošně vzrostla) s tím, že v posledních měsících nedošlo k pokroku dalšího přiblížení snížení inflace k cíli Fedu 2 %. Na druhou stranu ale Fed potvrdil důvěru pokračování dezinflace a nově též prezentoval plán zmírnění kvantitativního utahování. Fed tak omezí redukci bilance cenných papírů. Centrální banka taky potvrdila očekávání posledních kvartálů, že příští změnou úrokových sazeb bude jejich snížení, byť čekání na zahájení redukce se ještě může natáhnout. Makroekonomická data poslední dobou nově ukazují smíšená data ekonomické aktivity, trvalejší jen lehké zpomalování růstu trhu práce, zato však plošný růst zvýšené inflace.)
Dokument Fedu zmiňuje, že růst inflace prvního kvartálu zahrnuje i podkladovou a pohledem monetární politiky i nosnou jádrovou inflaci (bez cen potravin a energií). Dále podle zápisu řada bankéřů zmiňovala nejistotu stupně restrikce současných finančních podmínek a s tím i spojené riziko, že takové podmínky jsou nedostatečně restriktivni na agregátní poptávku a nabídku. Podle těchto bankéřů důvodem této nejistoty může být možnost, že vysoké úrokové sazby mohou mít menší efekt, než v minulosti, že dlouhodobé rovnovážné úrokové sazby mohou být výše, než se dříve domnívalo, nebo že úroveň potenciálního výstupu může být nižší, než se odhadovalo.
Nyní trhy čekají redukci úrokových sazeb až v září s tím, že bankéři Fedu vzhledem k nejistotě inflace odmítají poskytovat i výhled, zda k redukci úrokových sazeb dojde ještě letos.
Ačkoliv silná inflace v prvních třech měsících roku bankéře polekala a vedla k odkladu výhledu redukce stále historicky vysokých úrokových sazeb, představitelé Fedu nadále ujišťují, že jejich příští změnou by mělo být snížení včetně guvernéra Fedu Jerome Powella na pozadí pokračujícího poklesu inflace. Váhu většinovému názoru Fedu dodaly i slabší výsledky ekonomiky, než se čekalo (např. oslabení růstu spotřeby domácností včetně maloobchodu a tím i ekonomiky v prvním čtvrtletí, či dubnové ponoření aktivity služeb do mírné recese).
Trh práce a plošně ekonomika zůstávají silné s neobvyklou kombinací rapidního poklesu inflace v roce 2023.
Podle posledních komentářů bankéřů Fedu centrální banka považuje za příští změnu úrokových sazeb jejich snížení, odmítá však vydat přesnější časování tohoto kroku právě kvůli nečekaně silné inflaci a trhu práce.
Makroekonomická data poslední dobou nově ukazují smíšená data ekonomické aktivity a trhu práce, spíše však v podobě lehkého zpomalování jejich růstů, zato však současně plošný růst zvýšené inflace v prvním kvartálu 2024.