Očekávané makroekonomické a finanční události týdne 25. - 29.10. eurozóna: Indexy Ifo mají v říjnu opět ztratit, ECB úrokové sazby nezmění, ale blíží se k útlumu QE, HDP eurozóny a hlavních ekonomik silně rostlo (3Q), inflace (HICP) se má v říjnu opět zvý

Makroekonomický zpravodaj
  |  
22.10.2021
  |  
Josef Kvarda
Index podnikatelského klimatu Ifo Německa (10 2021, 25.10.), rozhodnutí Evropské centrální banky monetární politiky včetně úrokových sazeb a kvantitativního uvolňování (28.10.), hrubý domácí produkt eurozóny, Německa, Francie a Itálie (3Q 2021, 29.10.) a harmonizovaný index spotřebitelských cen HICP eurozóny (10 2021, 29.10.) jsou hlavní makroekonomické a finanční události týdne 25. - 29.10. eurozóny. Firemní sentiment Německa má v říjnu počtvrté v řadě oslabit. ECB své hlavní parametry monetární politiky, úrokové sazby nezmění, v případě kvantitativního uvolňování ale banka může naznačit uzavření části nákupu cenných papírů zahíjené ve spojení s koronavirovou pandemií k březnu 2022. HDP ekonomik eurozóny ve třetím čtvrtletí obecně značně zesílil svůj růst. Inflace eurozóny podle trhu v říjnu opět vzrostla (meziročně na 3,7 %), jádrová inflace (bez cen potravinm, energií, alkoholických nápojů a tabákových výrobků) má (v meziročním vyjádření) stagnovat.

Index podnikatelského klimatu Ifo Německa (10 2021, 25.10.): Firemní sentiment Německa má v říjnu počtvrté v řadě oslabit. Důvodem poklesu podnikatelské nálady jsou hlavně produkční limity, které útlumují aktivitu. V domácí ekonomice se slabost příliš nepromítla, tedy ani nová vlna koronavirové pandemie tažená kmenem delta. Ve stavebnictví pak v kontrastu sentiment firem v posledních měsících setrvale roste. 

Rozhodnutí Evropské centrální banky monetární politiky včetně úrokových sazeb a kvantitativního uvolňování (28.10.): ECB své hlavní parametry monetární politiky, úrokové sazby nezmění, v případě kvantitativního uvolňování ale banka může naznačit uzavření části nákupu cenných papírů zahíjené ve spojení s koronavirovou pandemií k březnu 2022. Důvodem je skutečnost, že tento krok ECB váže ke konci koronavirové pandemie, která je s postupem tohoto roku na ústupu, což nedávno uvedla i prezidentka ECB Christine Lagardeová. S tím je spojeno silné oživení ekonomické aktivity a taky silný růst inflace a inflačních tlaků. 

Hrubý domácí produkt eurozóny, Německa, Francie a Itálie (3Q 2021, 29.10.): HDP ekonomik eurozóny ve třetím čtvrtletí obecně značně zesílil svůj růst. Pokles předstihových ukazatelů ekonomické aktivity třetího čtvrtletí hlavních ekonomik eurozóny ale může znamenat, že očekávání nebudou zcela naplněna. Potíže neznamenají tolik nové poryvy koronavirové pandemie tažené kmenem delta ale důsledky pandemie v podobě nižší produkce vstupů zpracovatelského průmyslu, který tak utlumuje aktivitu. 

Harmonizovaný index spotřebitelských cen eurozóny (10 2021, 29.10.): Inflace eurozóny podle trhu v říjnu opět vzrostla (meziročně na 3,7 %), jádrová inflace (bez cen potravinm, energií, alkoholických nápojů a tabákových výrobků) má (v meziročním vyjádření) stagnovat. Inflace by měla časem oslabit, nicméně i prezidentka ECB Christine Lagardeová přiznává, že se tak stane později, než se čekalo. Přesto jádrová inflace teprve až teď dostoupala k cíli ECB 2 %, který byl chronicky dlouhodobě podstřelován, takže numericky banka může být s inflací a jejím trendem obecně spokojena. 

Očekávaný dopad událostí na trhy: Solidní ekonomický sentiment, růst a inflace jsou příznivé pro akcie a euro a nepříznivé pro dluhopisy, i když pokles předstihových dat ekonomické aktivity tento vztah oslabuje. Pokračující ultraexpanze monetární politiky ECB je příznivá pro akcie a dluhopisy a nepříznivá pro euro. 

Overview of all news

SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia