Očekávané makroekonomické, finanční a politické události týdne 6. - 12.6. eurozóna: Růst ekonomiky eurozóny slábne, ECB úrokové sazby ještě nezmění, volby Francie mohou omezit parlamentní podporu prezidenta

Makroekonomický zpravodaj
  |  
03.06.2022
  |  
Josef Kvarda
Hrubý domácí produkt (1Q 2022, revize, struktura, 8.6.), rozhodnutí Evropské centrální banky monetární politiky včetně úrokových sazeb a nákupu cenných papírů (9.6.) a 1. kolo voleb do dolní komory parlamentu Národního shromáždění Francie (12.6.) jsou hlavní makroekonomické a finanční události týdne 6. - 12.6. eurozóny. Růst ekonomiky v prvním čtvrtletí pokračoval ve výrazném zpomalování. ECB úrokové sazby nezmění. Volby Francie mohou omezit parlamentní podporu prezidenta.

Hrubý domácí produkt (1Q 2022, revize, struktura, 8.6.): Růst ekonomiky v prvním čtvrtletí pokračoval ve výrazném zpomalování včetně hlavních ekonomik. Německo se dostalo na hranu stagnace, růst ekonomik Francie a Itálie se snížil na minimum. V eurozóně vývoj ekonomické aktivity, hlavně služeb během 2 let koronavirové pandemie odrážel vývoj pandemických vln koronaviru v Evropě a dle toho střídavé utahování a uvolňování ekonomické aktivity. Naopak exportní zpracovatelský průmysl již od jarní koronavirové vlny v roce 2020 tolik omezován nebyl. Kompenzoval a tlumil tak slabost domácí ekonomiky. Ekonomice pomohlo oslabení koronavirové pandemie v Evropě, otevírání ekonomik a sílení jejich oživení na pozadí s plošnou intenzivní očkovací kampaní s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice. Druhá polovina roku 2021 ale byla poznamenána obavami z dalších poryvů koronavirových vln a taky produkčními omezeními nabídky. Ukrajinská krize zasáhla hlavně domácnosti a očekávání firem, do jejich aktuální aktivity se dosud příliš nepromítla. Během roku 2022 bude oživení hospodářství stále podporováno poklesem nebezpečí pandemie koronaviru vzhledem k účinné vakcinační kampani a s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice. Rizikem ovšem jsou produkční limity ekonomiky spojené s pandemií (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly), silný růst cen energií a taky nové poryvy koronavirové pandemie. Taky Ukrajinská krize a rovněž prudký pokles ekonomického růstu Čínské lidové republiky, klíčového obchodního partnera Německa, mohou letos oživení ekonomiky zhatit. Vzhledem k velké expozici na Ruskou federaci, na Čínu i na výpadku zpracovatelského průmyslu je Německo jednou z nejohroženějších ekonomiky nebezpečím recese hospodářství.

Rozhodnutí Evropské centrální banky monetární politiky včetně úrokových sazeb a nákupu cenných papírů (9.6.), vystoupení prezidentky ECB Christine Lagardeové k oslavám 20. výročí Institutu práva a financí University Goetha (10.6.): ECB úrokové sazby nezmění. Vzhledem k nečekaně výraznému sílení inflace banka urychluje krácení monetární ultraexpanze. Její prezidentka Christine Lagardeová nedávno přiblížila ukončení standardního nepandemického programu kvantitativního uvolňování k začátku třetího čtvrtletí. Koncem května tento signál zopakovala a uvedla možnost zvýšení úrokových sazeb již od července. 

1. kolo voleb do dolní komory parlamentu Národního shromáždění Francie (12.6.): Volby Francie mohou omezit parlamentní podporu prezidenta. Předvolební průzkumy naznačovaly vyrovnanější parlament a možnou ztrátu absolutní většiny centristické koalice Spolu politických stran blízké prezidentovi Emmanuelovi Macronovi.

Očekávaný dopad na trhy: Slabost růstu ekonomiky eurozóny je příznivá pro dluhopisy a nepříznivá pro akcie a euro. Monetární ultraexpanze ECB je příznivá pro akcie, dluhopisy a zlato, trend je však její krácení. Případná ztráta absolutní většiny koalice Spolu mohla oslabit akcie, euro i dluhopisy. 

Overview of all news

SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia