Harmonizovaný index spotřebitelských cen eurozóny (6 2024, 2.7.): Spotřebitelská inflace eurozóny včetně jejího jádra bez cen potravin, energií, tabákových produktů a alkoholických nápojů po ostrém poklesu v minulých kvartálech zůstává zvýšená. V květnu vzrostla trochu víc, než se čekalo včetně svého jádra v dubnu taky překonala očekávání. Přesto Evropská centrální banka se domnívá, že inflace bude dále klesat k jejímu cíli 2 %, podle letních červnových projekcí ze současných zvýšených hladin těsně k jejímu cíli od druhého pololetí 2025 i pro 2026 a červnovým zahájením mírného snižování úrokových sazeb říká, že úrokové sazby není třeba mít vysoko.
Vystoupení prezidentky Evropské centrální banky Christine Lagardeové v konverzaci s profesorem Jeanem Tirolem v 24. vydání Schůzky ekonomik d'Aix-en-Provence 2024 "Spojení lidstva" v Aix-en-Provence, Francie (5.7.): Lagardeová potvrdí snižování úrokových sazeb. ECB snižování úrokových sazeb zahájila na svém posledním zasedání 6.6. na pozadí výrazného poklesu inflace a slabé ekonomiky. Snižovat se by se inflace včetně svého jádra měla v celoročních vyjádřeních podle poslední nové březnové projekce měla i v dalších letech. ECB se snaží vrátit inflaci k jejímu cíli 2,0 %, což by se jí podle březnových projekcí mělo podařit v letech 2025 - 2026. O dalším směru monetární politiky rozhodne tendence inflace, která je značně nejistá.
Druhé kolo předčasných voleb do dolní komory parlamentu Francie, Národního shromáždění (7.7.): Koalice vedená krajně pravicovou stranou Národní sdružení podle očekávání zvítězila v prvním kole voleb do dolní komor parlamentu Francie Národního shromáždění se ziskem 33,15 % hlasů. Na druhém místě boduje Nová lidová fronta s 28,14 % hlasů. Třetí je centristická a liberální vládní koalice Spolu prezidenta Emmanuela Macrona zastřešená centristickým a liberálním hnutím Obroda s hlasy 21,27 % voličů. Výsledky potvrzují porážku vlády z voleb do Evropského parlamentu. Trhy na ně ale reagovaly poklesem rizika formou růstu cen akcií, eura a dluhopisů patrně tím, že se nenaplnily pesimistické scénáře výhry radikálních politických sil. Druhé kolo voleb ale může přinést další výraznější změny kvůli tvorbě nových koalic. Průzkumy před volbami favorizují krajně pravicovou stranu Národní sdružení, budoucí vládnoucí koalice však není jasná. Před volbami se rýsují rovněž levicová koalice Nová populární fronta a pak vládní koalice zastřešená centristickým a liberálním hnutím Obroda. Volby do Evropského parlamentu způsobily otřesy na finančních trzích. Prezident Francie Emmanuel Macron v reakci na prohru centristické a liberální koalice pod taktovkou jeho hnutí Obnova a naopak výrazné posílení krajně pravicovou stranou Národní sdružení v těchto volbách ve Francii rozpustil dolní komoru parlamentu Francie Národní shromáždění a vypsal předčasné volby do klíčové komory parlamentu. Parlamentní volby Francie pravděpodobně nepřinesou zásadní změnu vlády v podobě, že by krajní politické síly získali absolutní většinu nebo že by vytvořili takovou koalici. Mohou však přinést období dlouhodobější nestability.
Očekávaný dopad událostí na trhy: Zvýšená inflace eurozóny je nepříznivá pro akcie, dluhopisy a euro. Vysoké úrokové sazby jsou nepříznivé pro akcie a dluhopisy a jsou příznivé pro euro. Parlamentní volby Francie pravděpodobně nepřinesou výraznější a dlouhodobější pokles cen dluhopisů, akcií i eura.