Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
Podle zprávy se průměrná globální teplota od předindustriálních dob zvýšila 1,1 stupně Celsia a vzroste o dalších 0,5 stupně Celsia bez redukce znečištění v atmosféře. Růst teploty 1,5 stupně Celsia je brán jako hranice, se kterou by si lidstvo mohlo dokázat poradit bez plošných hospodářských a společenských otřesů. Některé klimatické změny jsou již podle vědců nezvratné, například růst hladin oceánů a moří v souvislosti s táním ledovců, tedy minimálně pro příští staletí či tisíciletí. I pokud by se oteplení podařilo zastavit na 1,5 stupně Celsia, vědci počítají s růstem hladin moře 2 - 3 metry, v extrémech do roku 2300 až o 15 metrů.
Podle různých scénářů by se globální teplota mohla zvýšit během příštích dekád až o 4,4 stupně Celsia. V tomto nejhorším scénáři by došlo k tomu, že globální teplování by přineslo smyčku reakcí uvolňující ještě více emisí škodlivin zahřívající zeměkouli, třeba roztáním zmrzlé arktické půdy či vymíráním globálních lesů.
Zpráva OSN je další z řady varování rozvrácení globální rovnováhy přírodních ekosystémů člověkem. Ovšem ani lidstvo nespí. Během posledních několika let zmobilizovalo aktivitu, zdroje i strategické plány s cílem omezit či alespoň zpomalit klimatické změny. Globální klimatická dohoda, koronavirovou pandemií vyvolaná restrukturalice ekonomik ale třeba i změny definice monetární politiky globálních centrálních bank přibližují svět environmentálním výzvám. Razantní kroky podnikají i státy, které nejvíce znečišťují zeměkouli, jako je Čína či USA. Rovněž i v mikroekonomické sféře firmy a investoři prochází nebývalou změnou myšlení, budují se supervizorní systémy.
Věda však hlásí, že odpověď civilizace nestačí. Efektivnější než parciální úsilí jednotlivých států jsou globální dohody a závazky. Ochota států podstupovat nákladné transformace hospodářství s dopadem na ekonomickou rovnováhu ale souvisí s mírou obratu myšlení lidí v demokracíích resp. elit ve státech s omezenou demokracií. Globální oteplování ztěžuje adaptaci lidstva taky proto, že tání ledovců a jiné jisté změny životního prostředí ačkoliv pohledem stáří zeměkoule probíhají bleskově, pohledem zásadního vnímání lidí, jejich základních denních potřeb a starostí jsou zatím pod radarem. Proto v nejbližších letech a pravděpodobně i dekádách možná lidé stále nebudou stíhat řešit životní prostředí. Proto jsou tolik důležité plošné informace globálních trendů a osvěta.
Jedním z důsledků je i skutečnost, že v reakci civilizace na změny životní prostředí vedle jejich prevence poroste podíl projektů přizpůsobení změny klimatu a řešení jejích škod.