2. kolo prezidentských voleb vyhrál stávající prezident Emmanuel Macron. V rozhodujícím klání tak jako před pěti lety představitel centristické liberální strany La République En Marche! (Republiko vpřed nebo Republika v pohybu) opět vyřídil jeho vyzyvatelku Marine Le Penovou, předsedkyni krajně pravicové, nacionalistické a euroskeptické Národní fronty poměr 58,5 % / 41,5 %. Výsledky přibližně kopírují souboj v roce 2017 s tím rozdílem, že tehdy ve 2. kole Macron Le Penovou porazil větším náskokem 66,1 - 33,9 %. Výsledky potvrdily očekávání trhů, sázky bookmakerů i předvolební průzkumy preferencí. Výhra Macrona potvrzuje proevropský integrační internacionalismus současného prezidenta i dlouhodobé směřování Evropy. Vzhledem k naplnění očekávání odpověď trhů nebyla velká, přesto si oddechly. Případná výhra Le Penové by totiž ohrozila Evropu i Severoatlantickou alianci NATO, což by vedlo k poklesu cen akcií, dluhopisů i eura. V roce 2017 vítězství Macrona vzhledem k nejistotě a možnosti ostrého zvratu vedlo k posílení přílivu kapitálu do Francie a Evropy. Následně Macronova strana hladce ovládla i parlamentní volby. Podobný vývoj by mohl nastat i letos.
Výhra Macrona taky znamená, že se stal od roku 2002, tedy po 20 letech prvním prezidentem Francie, který pobyt v Elysejském paláci obhájil (tehdy se tento kousek podařil Jacquesovi Chiracovi).
Francii nicméně hrozí opět masivní lidové prostesty. Pokračování Macrona v prezidentském úřadu mohou oživit protestní sociální povstání Hnutí žlutých vest, neboť Macron hodlá pokračovat v profiremních reformách.
Overview of all news
