Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
Makroekonomické a finanční události ČR: ČNB signalizuje zmírnění zvyšování úrokových sazeb nebo jeho zastavení
Nastupující noví členové bankovní rady Eva Zamrazilová a Jan Frait se vyslovily v podobném směru k tomu, že úrokové sazby již nebude třeba zvyšovat nebo jen mírně vzhledem k tomu, že předpokládají brzké oslabení nyní velmi silné inflace. Pokud ve svém názoru setrvají, měl by tento názor získat v ČNB většinu a být i realizován. Pokud však inflace zůstane silná, úrokové sazby mohou být ještě výrazně zvýšeny.
Makroekonomické události ČR: Růst ekonomiky ve druhém čtvrtletí zpomalil značně méně, než se čekalo, je solidní
Hrubý domácí produkt České republiky ve druhém čtvrtletí opět zpomalil svůj růst, ale značně méně, než se čekalo. Přestože růst ekonomiky ztrácí sílu, je stále solidní. Růst HDP mezičtvrtletně klesl na 0,2 % z 0,9 % v předchozím kvartálu, trh čekal pokles HDP 0,4 %. Meziroční růst ekonomiky klesl na 3,6 %, trh čekal jeho větší zpomalení na 3,1 % po růstu 4,9 % v předchozím kvartálu. Od vypuknutí koronavirové pandemie na jaře 2020 hospodářský cyklus odrážel vlny výskytů onemocnění a tím i zavírání a otevírání ekonomiky. Od poloviny roku 2021 je oživení růstu ekonomiky zbržděné produkčními omezeními světové ekonomiky v podobě nedostatku výrobních komponentů. To se projevuje ve výpadcích zpracovatelského průmyslu a exportu, na nichž je česká ekonomika značně závislá. Zpracovatelský průmysl naráží na kapacitní potíže, nedostek pracovních sil a vstupů produkce, prodlužování dodacích termínů a zesílení inflace. Navíc firmy v přetrvávající hospodářské slabosti proto otálely s investicemi. Efekt se znásobil tím, že stejné problémy stlačilo ke stagnaci i německou ekonomiku (o dost více, než jiné ekonomiky eurozóny), nejvýznamnějšího partnera českého hospodářství. Ukrajinská krize zvýšením inflace a nejistoty přispěla k zpomalení růstu hospodářství. Sentiment domácností je na historickém minimu a s ním slábnou i výdaje domácností v obchodech. Na druhou stranu solidní aktivita setrvává ve službách expandujících v ozvěnách otevřené postpandemické ekonomiky. Otazníky visí nad celým rokem, kdy se více projeví pokles poptávky rapidním zvýšením úrokových sazeb posledního roku, zpomalení růstu světové ekonomiky i vysoká inflace.
Makroekonomické události ČR: Velmi silná spotřebitelská inflace pokračovala i červnu, opět překonala očekávání
Velmi silný růst spotřebitelských cen (dle indexu CPI) pokračoval i v červnu. Opět překonal očekávání. Inflace se v meziročním srovnání šplhá k 20 %, v červnu dosáhla na 17,2 % z květnových 16,0 %. Eva Zamrazilová, nastupující víceguvernérka a členka bankovní rady si všimla některých signálů zpomalení inflace, v celkovém vyjádření ovšem inflace zůstává velmi silná, známky zpomalení nejsou vidět a tím i na kulminaci stále čekáme. Bazickým efektem by měla od druhého pololetí v meziročním srovnání inflace klesat vzhledem k tomu, že její silný růst startoval právě loni touto dobou. Pokud se však inflace nezmírní, mohla by zůstat velmi silná a Česká národní banka by musela ještě výrazně víc zvýšit úrokové sazby
Makroekonomické události ČR: Ekonomický sentiment oslabil
Index ekonomického sentimentu v červenci oslabily. Na historické minimum pokračoval sesuv spotřebitelského sentimentu, ztratil ovšem i sentiment firem
Makroekonomické a finanční události eurozóna: ECB s nečekaně výrazným zvýšením úrokových sazeb, prvním po 11 letech, naznačila jejich další zvyšování, komentáře nepřekvapily
Evropská centrální banka zvýšila své hlavní úrokové sazby z nulových hodnot víc, než čekal trh, o 0,5 procentního bodu, trh čekal zvýšení pouze o 0,25 procentního bodu. Důvodem je aktualizace inflačních rizik. Hlavní úr. sazba hlavních refinančních operací ECB tak vzrostla na 0,5 %. ECB v prohlášení naznačila vhodnost dalšího zvyšování úrokových sazeb. Monetární politika v roce 2022 zůstane ultraexpanzivní, byť značně méně, než letos a loni. O jejím dalším směru rozhodne tendence inflace, který je značně nejistý.
Makroekonomické události eurozóna: Růst HDP eurozóny ve druhém čtvrtletí místo očekávaného zpomalení překvapivě zrychlil
Hrubý domácí produkt eurozóny ve druhém čtvrtletí 2022 odolával tlakům stagnace a dokonce překvapivě, lehce, zrychlil svůj růst. Nadále tak nečekaně je solidní. Růst HDP mezikvartálně vzrostl na 0,7 % po růstu 0,5 % (revize snížení z 0,6 %) v předchozím kvartálu, trh čekal jeho pokles na 0,2 %. Meziroční růst HDP klesl na 4,0 % z 5,4 % v předchozím čtvrtletí, trh čekal větší snížení na 3,4 %. Data jednotlivých ekonomik eurozóny převážně překonávala očekávání, např. data Německa byla za minulá čtvrtletí výrazně navýšena. Ekonomika Německa přestože stále doplácí hlavně na produkční omezení nabídky stlačující jeho klíčové sektory zpracovatelského průmyslu a exportu tak nestagnovala ale udržovala si téměř solidní růst. V porovnání s prvním čtvrtletím dynamika zůstala podobná. Ve Francii a hlavně ve Španělsku klesla, zatímco v Itálii vzrostla. Růst hospodářství eurozóny i přes množství rizik, nejistot a tlaků jeho oslabení posílil pravděpodobně hlavně díky službám. Ukrajinská krize se zvýšenou inflací se projevila oslabením očekávání a větší opatrností výdajů domácností a firem. Přesto otevřené ekonomiky po vlnách koronavirové pandemie vedly k větší spotřebě služeb. Od vypuknutí koronavirové pandemie na jaře 2020 hospodářský cyklus odrážel vlny výskytů onemocnění a tím i zavírání a otevírání ekonomiky. Od poloviny roku 2021 bylo oživení růstu ekonomiky zbržděné kvůli koronavirové pandemii produkčními omezeními světové ekonomiky v podobě nedostatku výrobních komponentů spojených s výpadky dodávek a produkce a silný růst cen vstupů a později i spotřebitelské inflace. Rok 2022 by měl být ve znamení sice zpomalení hospodářské dynamiky ovšem taky normalizace a posunu k rovnováze i v oblasti inflace, která by měla klesat k méně zvýšeným úrovním. Otazníky visí nad druhým pololetím 2022, kdy se více projeví pokles poptávky poklesem růstu světové ekonomiky a tím i exportu i vysoká inflace, trvající produkční limity růst ekonomiky rovněž stlačí. Proto ekonomický růst zpomalí. Na druhou stranu ochabuje dopad původu všech potíží posledních dvou let - vliv koronavirová pandemie na ekonomiku se snižuje. Provozy firem a obchody zůstávají otevřené, lidé si drží práci a nezaměstnanost zůstává nízká. Ekonomika se pandemii přizpůsobuje. Inflace by měla od druhého pololetí klesat, důležité bude jak moc, protože půjde o pokles z vysokých hodnot. Ukrajinská krize je rizikem vývoje ekonomiky.
Makroekonomické události eurozóna: Předstihové indikátory eurozóny, ZEW, PMI a Ifo v červenci propadly značně víc, než se čekalo
Předstihové indikátory ekonomické aktivity eurozóny resp. Německa v červenci propadly o dost víc, než se čekalo. Některé z ních (ZEW, PMI) signalizují stagnaci či recesi v dalších kvartálech. Zatímco HDP v prvním pololetí slabosti úspěšně vzdoroval a udržoval si solidní růst, zejména Ukrajinská krize stále tlačí na pokles ekonomického sentimentu a aktivity.
Makroekonomické a finanční události USA: Fed zvýšil cíl hlavní úrokové sazby podle očekávání opět o 75 bps, zmínil oslabení dynamiky hospodářství
Federální rezervní systém, centrální banka Spojených států amerických podle očekávání zvýšila cíl své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate o 0,75 procentního bodu na 2,25 - 2,5 %. Banka taky potvrdila plán kvantitativního utahování, tedy redukce bilance cenných papírů (nakoupených v době kvantitativního uvolňování s cílem pomoci ekonomice zatížené koronavirovou pandemií). V komentáři k rozhodnutí se překvapení nekonalo, z významnějších změn Fed pouze zmínil oslabení ekonomické dynamiky (přesněji spotřeby a produkce). Fed taky opakoval klíčovou vhodnost dalšího zvyšování cíle Federal Funds Rate a naznačil rovněž posílení ekonomického růstu ve druhém čtvrtletí. Komentáře ani rozhodnutí nastavení úrokových sazeb a kvantitativního utahování nepřekvapují. S trvaleji silnou inflací a s přibližným naplněním svého cíle plné zaměstnanosti Fed během tohoto roku posílil zpřísňování monetární politiky. Podle aktuální předpovědi tak Fed čeká do konce roku zvyšování cíle hlavní úrokové sazby přibližně o 50 bps. Od příštího roku by se podle výhledu úrokové sazby již příliš měnit neměly. Souvisí to i s výhledem centrální banky poklesu inflace od příštího roku blízko k cíli Fedu 2,0 %. Výhled inflace je ovšem značně nejistý (v posledních kvartálech velmi nemile překvapil). Vzhledem k tomu, že podle jeho vývoje se bude odvíjet další směr a dynamika úrokových sazeb, úrokové zatížení v dalších kvartálech je adekvátně zastřeno mlhou nejistoty.
Makroekonomické události USA: Ekonomika ve druhém čtvrtletí technicky vstoupila do recese, HDP klesl druhý kvartál v řadě
Ve Spojených státech amerických ve druhém čtvrtletí hrubý domácí produkt nečekaně klesl. Jelikož HDP (mezikvartální anualizovaná změna) klesl druhý kvartál po sobě v řadě, technicky hospodářství ve druhém čtvrtletí vstoupilo do recese. Přestože recesi značně zvýraznil silný pokles zásob, slabost ekonomické aktivity je plošná a i bez efektu redukce zásob ekonomika balancuje na hraně stagnace. Oslabila hlavně domácí poptávka. Domácnosti utlumily výdaje na zboží, naopak ve službách, jediném současném zdroji síly ekonomiky aktivita vzrostla. Firemní investice padly v sektorech firemního vybavení i v segmentu rezidenčních investic. Zpomalil i export, i když kvůli pádu importu zahraniční poptávka k HDP přispěla kladně. Trvaleji, již víc než rok, klesá spotřeba vlády v souvislosti s útlumem podpory ekonomice v koronavirové pandemii. HDP oslabil 0,9 % po poklesu 1,6 % v předchozím čtvrtletí, trh čekal jeho růst 0,5 %. V mezinárodně porovnatelném meziročním srovnání ekonomika překonala druhý kvartál 2021 1,6 %, srovnání předchozích kvartálů vycházelo růstem 3,5 %. Ekonomický růst se zastavil hlavně v souvislosti s útlumem monetární politiky (kvůli vysoké inflaci) centrální bankou, Federálním rezervním systémem, který se projevil hlavně na trhu domů, ale i v segmentech spotřeby domácností a firemních investic. Ekonomika navíc trvaleji čelí limitům produkčních zdrojů, výpadkům dodávek a produkce a silnému růstu cen vstupů a později i spotřebitelské inflace. Znát je i Ukrajinská krize v podobě tlaku na silnější inflaci a růstem nejistoty. Pojem recese je ale mnohoznačný i vzhledem k rekordně silnému trhu práce a robustnímu sektoru služeb. Tento rok, hlavně jeho druhé pololetí, je ve znamení silnějšího růstu úrokových sazeb - i přes oslabení ekonomiky Fed utlumuje podporu ekonomiky monetární ultraexpanzí kvůli trvaleji zvýšené inflaci. Produkční limity stále trvají. Proto ekonomika dále oslabí. Na druhou stranu ochabuje dopad původu všech potíží posledních dvou let - vliv koronavirová pandemie na ekonomiku se snižuje. Provozy firem a obchody zůstávají otevřené, lidé si drží práci a nezaměstnanost zůstává nízká. Ekonomika se pandemii přizpůsobuje. Inflace by měla od druhého pololetí klesat, důležité bude jak moc, protože půjde o pokles z vysokých hodnot. Návrat k normálu Fedu 2 % bude patrně trvat déle i několik let. Výhled inflace je ovšem značně nejistý (v posledních kvartálech velmi nemile překvapil). Vzhledem k tomu, že podle jeho vývoje se bude odvíjet další směr a dynamika úrokových sazeb, úrokové zatížení v dalších kvartálech je adekvátně zastřeno mlhou nejistoty. Pokud by inflace zůstávala zvýšená, restriktivnější monetární politika by musela být silnější a trvat déle, což by více utlumilo ekonomickou aktivitu. Zvyšování úrokových sazeb již má přímo cílit na útlum poptávky. Ukrajinská krize je rizikem vývoje ekonomiky. Rok 2022 by měl být ve znamení sice zpomalení hospodářské dynamiky ovšem taky normalizaci a posunu k rovnováze i v oblasti inflace, která by měla klesat k méně zvýšeným úrovním, narovnáním nabídky s poptávkou a s uvolněním produkčních limitů. Výhled růstu ekonomiky zůstává příznivý, měl by vydržet solidní i v dalších letech (podle poslední červnové projekce Fedu růst HDP bude v letech 2022 a 2023 1,7 % a v roce 2024 1,9 %).
Makroekonomické události USA: Inflace zůstala vysoká, větší, než čekal trh
Data spotřebitelské a průmyslové inflace CPI a PPI i v červnu zůstávala silná, větší, než čekal trh. Byl tak zpochybněn několika měsíci potvrzovaný předpoklad, že inflace kulminuje.
Makroekonomické události USA: Regionální data ekonomické aktivity v červenci smíšeně, výhledy ale padají
Regionální data ekonomické aktivity v červenci dopadla smíšeně. Index současné obecné ekonomické aktivity Federální rezervní banky New Yorku nečekaně a silně vzrostl a mírně neklesl, jak čekal trh, zatímco index současné obecné ekonomické aktivity Federální rezervní banky Philadelphie naopak překvapivě dále padl a nestagnoval jak čekal trh. V oblasti New Yorku tak po drobném poklesu v červnu se ekonomická aktivita vrátila do růstu a hned solidního, když trh čekal lehké zmírnění recese. V regionu Philadelphie se drobný pokles ekonomické aktivity z června rozšířil do solidní ztráty, trh čekal jeho zastavení její stagnací. Oba indikátory spojuje další značný pokles půlročního výhledu ekonomické aktivity do pásma recese. Na druhou stranu data výrazněji ukázala polevení inflačních tlaků.
Makroekonomické události USA: Pokles prodejů starších domů pokračoval i v červnu, značně víc, než se čekalo
Prodeje starších/existujících domů i v červnu pokračovaly výrazným poklesem, značně víc, než se čekalo. Trh citlivě reaguje na výrazné zdražení hypotečních úvěrů.
Makroekonomické události Čína: HDP druhého čtvrtletí oslabil nečekaně silně kvůli koronavirové vlně, ekonomika zaklepala na brány recese
Ekonomika Čínské lidové republiky ve druhém čtvrtletí 2022 ztratila nečekaně silně a připomněla možnost hospodářské recese. Čínu zejména ve druhém kvartálu velmi silně zasáhla další vlna koronavirové pandemie, kdy se uzavírky a restriktivní opatření nevyhnuly ani největším městům a značné části ekonomiky. Dalším tlakem oslabení hospodářské dynamiky je slábnoucí růst světové ekonomiky. Hrubý domácí produkt Čínské lidové republiky ve druhém čtvrtletí klesl 2,6 %, trh čekal jeho pokles jen 1,5 % po růstu 1,4 % (revize zvýšení z 1,3 %) v předchozím kvartálu. Meziroční růst zeslábl na 0,4 %, trh čekal jeho menší zpomalení jen na 1,0 % po růstu 4,8 % v prvním čtvrtletí. Od třetího kvartálu pandemie polevila a otevřenější ekonomika nastartovala do svého obvyklého silného růstu. Ztráta druhého čtvrtletí podstatně sníží celoroční růst ekonomiky. Ten je v riziku zejména právě ze strany pandemie, Čína ale značně doplatí na slábnutí světové ekonomiky.