Makroekonomické události ČR: Inflace v březnu opět nečekaně silná
Inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v březnu zůstala vysoká. Trh dramatický další ostrý růst cen v březnu čekal, ale méně silně, než jaká byla realita. Průměrná inflace v březnu vyrostla na 6,1 % z 5,2 % v únoru. Inflace roste značně nad horní limit tolerančního pásma České národní banky 1 - 3 % jejího inflačního cíle 2 %. Index CPI meziměsíčně vzrostl ještě silněji než čekal trh 1,7 % po růstu 1,3 % v únoru, trh čekal jeho méně silný růst 1,4 %. Meziroční růst spotřebitelských cen vyskočil ještě více, než čekal trh na 12,7 % z 11,1 % v únoru, trh čekal jeho méně robustní růst na 9,3 %. Inflaci táhne hlavně silný růst kategorie Bydlení, voda, energie, paliva růstem 17,6 % a příspěvkem k meziroční inflaci 4,5 procentního bodu. Velmi silně ovšem rostou i ceny kategorií Doprava, Potraviny a nealkoholické nápoje. S méně silným vlivem v závěsu mají ovšem rovněž historicky silné zdražování kategorie Stravování a ubytování, Rekreace a kultura, Odívání a obuv a Bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy. Inflaci zvýšila Ukrajinská krize. Od druhého pololetí by měla inflace slábnout.
Makroekonomické a finanční události ČR: Guvernér ČNB Rusnok čeká pokles inflace k 4 - 6 % na konci roku
Guvernér České národní banky Jiří Rusnok čeká pokles inflace k 4 - 6 % na konci roku. Určitě čeká, že ve druhé polovině roku 2022 bude inflace jednociferná. Průměrnou inflaci v tomto roce Rusnok vidí kolem 12 %. Další snížení k rozumnější inflaci 3 % blízké normálu (cíl ČNB je 2 %) vidí Rusnok během roku 2023. Guvernér dále řekl, že úrokové sazby se ještě pravděpodobně mírně zvýší. Podle Rusnoka by mělo jít o jedno z posledních zvýšení v tomto cyklu zvyšování úrokových sazeb. Komentáře guvernéra nepřekvapují. Inflace ještě poroste krátkodobě. Od druhého pololetí lze čekat její pokles, pokud Ukrajinská krize nebude dále eskalovat. Vzhledem k předpokladu trvání hospodářských sankcí na Ruskou federaci ceny zůstanou zvýšené, pouze jejich růst (inflace) zmírní. To je nejpravděpodobnější scénář. Výraznější pokles inflace by přišel v případě citelnějšího uklidnění Ukrajinské krize. Úrokové sazby pravděpodobně nebudou klesat minimálně tento rok.
Makroekonomické a finanční události eurozóna: ECB dle očekávání úrokové sazby nezměnila, kvantitativní uvolňování uzavře ve třetím čtvrtletí
Evropská centrální banka podle očekávání nezměnila své hlavní úrokové sazby nastavené kolem nuly. Hlavní úr. sazba hlavních refinančních operací ECB tak zůstala nulová. Banka rovněž zvolila cestu rychlejšího útlumu kvantitativního uvolňování s jeho zastavením ve třetím čtvrtletí. Zatímco podle předchozího zasedání monetární politiky 10.3. ECB připouštěla i druhou možnost pokračování programu nákupu cenných papírů se změnou inflačního výhledu, hned o měsíc později potvrdila dřívější útlum expanzivního monetárního nástroje kvantitativního uvolňování vzhledem k silnému inflačnímu střednědobému výhledu. ECB potvrdila snížení objem standardního dlouhodobého čistého kvantitativního uvolňování, programu nákupu aktiv APP z 40 mld. EUR/měsíčně v dubnu na 30 mld. EUR/měsíčně v květnu a 20 mld. EUR/měsíčně v červnu. ECB taky potvrdila, že expirující cenné papíry nakoupené v rámci PEPP bude reinvestovat min. do konce roku 2024. ECB naznačila rovněž posun výše základního pilíře stabilní inflace, dlouhodobých inflačních očekávání. ECB jev popsala jako “známky revizí nad cíl”. ECB rovněž na rozdíl od března již nehovořila o očekávaném poklesu inflace v příštích letech. Banka rovněž uvedla zpřísnění úvěrových standardů pro firmy i domácnosti vzhledem k rizikům v nejistém prostředí. ECB počítá s pokračováním tohoto trendu vzhledem k válce na Ukrajině a vyšším cenám energií. Monetární politika v roce 2022 zůstane ultraexpanzivní, byť značně méně, než letos a loni. O jejím dalším směru rozhodne tendence inflace, který je značně nejistý.
Makroekonomické události eurozóna: Indexy ZEW v dubnu opět oslabily, ale o dost méně, než se čekalo
Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání Německa v dubnu vůči březnu po historicky rekordním březnové pádu mírně oslabil, o dost méně, než se čekalo. Index ZEW sentimentu současné ekonomické situace Německa pokračoval v silném poklesu, ale ne tolik, jak se čekalo. Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání Německa ztratil 1,7 bodů na - 41,0 bodů z - 39,3 bodů v březnu, trh čekal značně silnější pokles na - 48,0 bodů. Index ZEW sentimentu současné ekonomické situace Německa opět robustně klesl, tentokrát 9,4 bodů na - 30,8 bodů z - 21,4 bodů v březnu, trh čekal jeho větší pokles na - 35,0 bodů. Podle institutu ekonomičtí experti jsou pesimističtí vůči současné ekonomické situaci a čekají, že se bude dále zhoršovat. Opačně vůči březnu, v dubnu propadlo očekávání inflace, i když pokles byl vůči březnovému růstu poloviční. Nebezpečí stagflace tak vůči příštím 6 měsícům, kleslo, zůstává ale značné. Značně se zhoršilo hodnocení současné situace. Ekonomičtí experti, jejichž odpovědi tvoří průzkum tak předvídají výrazné hospodářské zpomalení ve druhém pololetí.
Makroekonomické události USA: Silná průmyslová inflace včetně svého jádra v březnu opět vzrostla, o dost překonala očekávání
Ve Spojených státech amerických v březnu silná produkční inflace (měřená indexem cen producentů PPI) včetně své jádrové složky bez cen potravin a energií dále vzrostla, navíc o dost překonala očekávání. V meziročním vyjádření se produkční inflace drží nad svým prosincovým maximem (od listopadu 2010). Zápis by sahal ještě více do historie nebýt toho, že právě v tom měsíci statistika začala být sledována. Meziměsíčně index opět velmi silně vzrostl 1,4 % po růstu 0,8 % v únoru, značně víc, než čekal trh, který čekal jeho méně silné zvýšení 1,1 %. Index PPI bez cen potravin a energií vzrostl 1,0 %, o dost víc, než čekal trh 0,5 %. Odchylka od očekávání trhu ve skutečnosti je ještě větší kvůli revizi zvýšení jeho únorového růstu na 0,4 % z 0,2 %. Meziroční růst indexu PPI se vyhoupl na 11,2 % z 10,0 % v únoru a značně tak překonal výhled trhu růstu inflace pouze na 10,6 %. Růst indexu PPI bez cen potravin a energií vyskočil na 9,2 % z 8,4 % v únoru. To mnohem překonalo predikci trhu, který čekal stagnaci růstu na 8,4 %. Silný růst produkčních cen je plošný. Trendy silného růstu inflace jsou patrné prakticky celý tento rok. Inflační tlaky plně proudí do spotřebitelské inflace. Inflace na firemní úrovni i spotřebitelské úrovni již značně překračuje cíl americké centrální banky, Federálního rezervního systému 2,0 %. Inflace je do značné míry tažena specifickými a jednorázovými jevy (poptávkové inflační tlaky spojené s otevíráním ekonomiky, nabídkové inflační tlaky s omezenými kapacitami ekonomiky). Inflace během prvotního koronavirového šoku, který ji značně stlačil na produkční i spotřebitelské úrovni byla značně pod cílem centrální banky Spojených států amerických 2,0 %, na produkční i spotřebitelské úrovni ale během roku 2021 naplnila signály růstu inflačních tlaků a očekávání a přeskočila zmíněný cíl. V roce 2022 inflace dále akceleruje, v dalších měsících ji potáhne výše Ukrajinská krize. Data obecně potvrzují silné inflační tlaky a sílící inflaci pokračující i v roce 2022.
Makroekonomické události USA: Index obecné současné ekonomické situace Fedu New Yorku v dubnu vzrostl nečekaně silně
Dle firem zpracovatelského průmyslu zprávy Empire State zpracovatelského průmyslu Fedu New Yorku index současné obecné ekonomické aktivity v dubnu k březnu nečekaně silně vzrostl. Pokles ekonomické aktivity z března tak přešel v solidní růst, trh nicméně čekal návrat jen do jejího minimálního růstu. Index vzrostl na 24,6 bodů z - 11,8 bodů v březnu, trh čekal jeho posílení jen na 0,5 bodů. Silné cenové tlaky pokračují. Značně ale oslabil výhled ekonomické aktivity pro druhé pololetí 2022, je nyní jen opatrně příznivý. Naopak historicky silný zůstává výhled pro stejné období v případě firemní investičních a technologických výdajů.