Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
Ukrajinská krize: Evropská unie přijala razantní sankce ruské ropy
Evropská unie přijala razantní sankce proti dovozu ropy Ruské federace omezující 90 % tohoto dovozu ke konci tohoto roku. Zavádění razantních sankcí bude postupné s šestiměsíčním zaváděním pro surovou ropu a 8měsíční periodou pro upravené ropné produkty. Zastaven bude dovoz ropy ropovody i po moři. Zbývajících 10 % dodávek jižní větve ropovodu Družba do Maďarska, Slovenska a Česka bude nadále zatím pokračovat. Cena ropy v reakci na rozhodnutí EU roste, protože razantní sankce znamenají omezení nabídky ropy.
Ropa: OPEC+ navýšil posilování produkce ropy
Organizace zemí vyvážejících ropu OPEC se zeměmí s ní spolupracujících včetně například Ruské federace společně sdružené pod hlavičkou OPEC+ rozhodla podle zdroje agentury Reuters o posílení navyšování produkce ropy v podobě útlumu restrikcí produkčních limitů přijatých s vypuknutím koronavirové pandemie a prudkým poklesem poptávky ropy. Od července včetně srpna v podobném rozsahu se tak podle zdroje nabídka zvýší o 648 000 barelů ropy denně, cca 0,7 % globální světové poptávky nad dlouhodobým plánem pozastavovat tyto restrikce přibližně o 432 000 barelů ropy denně.
Rozhodnutí OPEC+ souvisí s kompenzací poklesu produkce ropy Ruské federace v souvislosti se sankcemi Západu kvůli její invazi na Ukrajině a se snahou zmírnit silný růst cen ropy globálně sytící vysokou inflaci. Embargo ropy Ruska, které by v dalších kvartálech mohlo dosáhnout až 2 - 3 mil. barelů ropy denně povede ke snížení nabídky těžby této země a její přesměrování do Asie, zejména do Čínské lidové republiky a do Indie. To zvyšuje cenu ropy. Nemnoho zemí ropného kartelu zvýšit svoji nabídku ropy včetně lídra seskupení Saúdské Arábie či Spojených arabských emirátů by mohly vést k významné roztržce s Ruskem včetně uzavření jeho spolupráce s OPEC+.
Ceny ropy se stále pohybují v pásmu 100 - 120 USD/barel. Reakce na trhu na rozhodnutí OPEC+ nebyla velká, neboť rozhodnutí produkčních kvót nekoresponduje s reálnou produkcí ropy. Řada zemí organizace totiž nestačí produkovat ropu ještě se sníženými produkčními plány a produkuje na své produkční kapacitě vyjma Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů.
Makroekonomické události ČR: Růst HDP v prvním čtvrtletí revizí navýšen, přesto značné zpomalení růstu platí
Růst hrubého domácího produktu České republiky v prvním čtvrtletí byl revizí k předběžným datům zvýšen. Přesto platí, že ekonomika v prvním čtvrtletí tohoto roku značně zbrzdila svůj růst. HDP mezičtvrtletně vzrostl 0,9 % (revize zvýšení z růstu 0,7 %) po růstu 0,8 % ve čtvrtém čtvrtletí 2021. Meziročně ekonomika vzrostla 4,8 % (revize zvýšení z růstu 4,6 %) po růstu 2,6 % v předchozím kvartálu. Detailní struktura dat potvrdila podle očekávání, že růst ekonomiky zpomaluje pokles růstu domácí poptávky, zejména spotřeby domácností, ale i firemních investic. Naopak zpomalení růstu ekonomiky aspoň částečně krylo podstatné zrychlení růstu exportu. Pohledem odvětvové struktury zpomalení růstu ekonomiky má na svědomí útlum růstu některých služeb, naopak zrychlil růst aktivity průmyslu a stavebnictví. Meziroční silná míra růst ekonomiky, dokonce její zrychlení vůči čtvrtému čtvrtletí 2021 souvisí s nízkou srovnávací základnou loňského roku danou uzavřenou ekonomikou kvůli koronavirové pandemii. Proto aktuální dynamiku ekonomiky nyní lépe zobrazují mezikvartální změny. Podle nich aktuálně ekonomika v prvním čtvrtletí zpomalila růst přibližně na 3,4 % z 5,0 % v předchozím kvartálu. Od vypuknutí koronavirové pandemie na jaře 2020 hospodářský cyklus odrážel vlny výskytů onemocnění a tím i zavírání a otevírání ekonomiky. Od poloviny roku 2021 bylo oživení růstu ekonomiky zbržděné produkčními omezeními světové ekonomiky v podobě nedostatku výrobních komponentů. To se projevilo ve výpadcích zpracovatelského průmyslu a exportu, na nichž je česká ekonomika značně závislá. Zpracovatelský průmysl narážel na kapacitní potíže, nedostek pracovních sil a vstupů produkce, prodlužování dodacích termínů a zesílení inflace. Navíc firmy v přetrvávající hospodářské slabosti proto otálely s investicemi. Efekt se znásobil tím, že stejné problémy stlačilo ke stagnaci i německou ekonomiku (o dost více, než jiné ekonomiky eurozóny), nejvýznamnějšího partnera českého hospodářství. Ukrajinská krize zatím příliš neporušila růst ekonomiky prvního kvartálu, ovlivnila totiž až druhou polovinu prvních tří měsíců roku. Zatím i přes nepříznivý dopad na inflaci a úrokové sazby nestihla výrazněji ovlivnit domácí sektor hospodářství expandující v ozvěnách otevřené postpandemické ekonomiky. Otazníky visí nad celým rokem, kdy se více projeví pokles poptávky rapidním zvýšením úrokových sazeb posledního roku, zpomalení růstu světové ekonomiky, zejména Evropy i v návaznosti na Ukrajinskou krizi a prudký pokles růstu hospodářství Čínské lidové republiky, klíčového obchodního partnera Německa, kvůli protikoronavirovým opatřením i vysoká inflace ve spojení s Ukrajinskou krizí (vzhledem k velké expozici na Ruskou federaci, na Čínu i na výpadku zpracovatelského průmyslu je Německo jednou z nejohroženějších ekonomiky nebezpečím recese hospodářství). Ta tlačí k desetiletým minimům spotřebitelský sentiment a tím potenciálně i spotřebu domácností, páteř ekonomiky. Rizikem jsou taky trvající produkční limity ekonomiky spojené s pandemií (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly) a taky nové poryvy koronavirové pandemie. Guvernér České národní banky nedávno vyjádřil obavy z recese.
Makroekonomické události eurozóna: Spotřebitelská inflace eurozóny v květnu opět nečekaně silně vzrostla
Silná spotřebitelská inflace eurozóny (HICP) včetně svého jádra v meziročním srovnání v květnu opět nečekaně silně vzrostla. Růst Harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) vzrostl na 8,1 % z dubnových 7,4 %, ač měl dle trhu vzrůst jen na 7,7 %. Růst indexu bez cen potravin, alkoholu, tabáku a energií (jádrová inflace) nečekaně vzrostl na 3,8 % z dubnových 3,5 %, trh čekal jeho růst stejný jako v dubnu, tedy 3,5 %. V dubnu inflace vzrostla akcelerací růstu všech hlavních kategorií. Nejvíc se o zrychlení květnové inflace přičinily ceny kategorie potraviny, alkoholických nápoje a tabákové výrobky růstem na 7,5 % z dubnových 6,3 %. Meziroční růst cen energií vůči dubnu vzrostl na 39,2 % z 37,5 %. Růst jádrové inflace způsobilo zvýšení růstu cen průmyslového zboží bez cen energií na 4,2 % z 3,8 % v dubnu a cen služeb na 3,5 % z dubnových 3,3 %. Prudký růst cen energií táhne přibližně z poloviny silné zdražování cen ropy resp. benzínu trvající již dva roky. O zbytek se starají kategorie potraviny, alkoholických nápoje a tabákové výrobky, průmyslové zboží bez cen energií a ceny služeb. Silný vzestup cen průmyslového zboží bez energií odpovídá napínání tlaku průmyslových kapacit. Zvýšení inflace služeb zase je projevem dohánění slabosti služeb způsobené koronavirovou pandemií s otevíráním ekonomik s ústupem pandemie kvůli plošnému očkování. Inflace včetně její jádrové složky prudce oslabila s tlakem koronavirové krize a s ní souvisejícím pádem cen ropy v roce 2020, začátkem roku 2021 se ale oba ukazatele vrátily do obvyklých hodnot posledních let a poté do roky nevídaných hodnot. Od druhého pololetí by inflace měla klesat, nicméně i Evropská centrální banka kvůli inflačním nebezpečím redukuje svoji monetární ultraexpanzi a poslední dobou naznačuje i zvyšování úrokových sazeb již začátkem druhého pololetí 2022.