Makroekonomické události USA: Zaměstnanost v červenci nečekaně ostře zrychlila svůj silný růst
Zaměstnanost v nezemědělském sektoru Spojených států amerických v červenci nečekaně silně zrychlila svůj růst ze silné na velmi silnou hladinu. Vyčerpané kapacity silně rostoucího trhu práce potvrdil i nečekaný byť drobný pokles míra nezaměstnanosti, která kolísá kolem multidekádních minim. Trend silného oživení trhu práce trvá. Zaměstnanost vzrostla 528 000, trh čekal její růst 250 000. Za květen byl její růst zvýšen o 2 000 na 386 000 z 384 000 a červnový růst byl zvýšen o 26 000 na 398 000 z 372 000. V součtu za květen a červen tak byl před měsícem hlášený růst zaměstnanosti zvýšen o 28 000. Celkově tak v období květen - červenec růst zaměstnanosti překonal očekávání o 306 000, tedy 102 000/měsíc. Míra nezaměstnanosti nečekaně byť mírně klesla na 3,5 % z červnových 3,6 % trh čekal její stagnaci blízko multidekádního minima. Meziměsíční růst průměrné hodinové mzdy posílil na 0,5 % vůči očekávání růstu 0,3 %, navíc její růst za červen byl revizí navýšen na 0,4 % z 0,3 %. V meziročním srovnání tak její růst stagnoval na červnových 5,2 % (za červen revize navýšení z 5,1 %). Nečekané posílení mzdového růstu v anualizované úrovni znamená, že nominální mzdy podle těchto dat v průměru rostou zhruba 5 - 6 %, v posledních měsících byl jejich růst spíše v pásmu 4 - 5 %. Vůči červnu odvětví řady sektorů včetně veřejného, výroby i služeb dokázala zesílit růst své zaměstnanosti. S oživením ekonomiky a otevíráním škol se nezaměstnaní a lidé mimo evidenci pracovní síly včetně rodičů starajících se o děti vrací přímo do zaměstnání. Řada odvětví již dokázala zaměstnanost navýšit vůči období úderem koronavirové pandemie. Trh práce se tak již nachází v pásmu plné zaměstnanosti, ekonomika je tím připravena pro zvyšování úrokových sazeb. Data ale současně potvrzují, že i přes slábnoucí ekonomiku, kterou zvýšené úrokové sazby zpomalují trh práce stále roste velmi silně. To je ještě důsledek probíhajícího otevírání ekonomiky, strukturálního nedostatku pracovní síly, kdy se firmy obávají nepřijít o zaměstnance i při nižší poptávce kvůli potenciálním potížím s doplněním jejich stavu při obratu ekonomického cyklu. S tím související silný pokles produktivity práce a silný růst mezd a jednotkových pracovních nákladů se tak jednoznačně promítá do silnější inflace. Vysokoinflační prostředí firmám umožňuje ceny zvyšovat více, než obvykle. Data potvrzují potřebu zvýšit úrokové sazby více pro to, aby centrální banka trvaleji snížila inflaci. Na druhou stranu vysoká inflace a jí vyvolané silnější zvyšování úrokových sazeb centrální bankou, Federálním rezervním systémem, oslabují ekonomickou aktivitu a tím i trh práce. Růst zaměstnanosti by tak měl ve druhém pololetí 2022 pokračovat slábnutím.
