Aktuality

Makroekonomické a finanční události ČR: Černý jestřáb sestřelen, ovšem na jak dlouho? ČNB podle očekávání trhu úrokové sazby nezměnila a po roce zastavila jejich zvyšování, naznačila jejich strop

Česká národní banka otočila kormidlem monetární politiky a poprvé od zahájení cyklu agresivního zvyšování úrokové sazby včetně hlavní 2týdenní repo sazby nezměnila. Naznačila též, že jsou již blízko svého stropu. Rozhodnutí nepřekvapilo trh, my (SFG holding) jsme čekali mírné zvýšení o 0,25 procentního bodu. 2týdenní repo, lombardní a diskontní sazby tak ČNB ponechala na 7,00 %, 8,00 % resp. 6,00 %. Pro rozhodnutí úrokové sazby nezměnit hlasovalo 5 členů bankovní rady, dva zbývající zvedli ruku zvýšení úrokových sazeb o jeden procentní bod. Makroekonomická prognóza překvapila očekávanou trajektorií krátkodobých úrokových sazeb (tříměsíční PRIBOR): podle ní mohou ještě drobně vzrůst (o 0,25 procentního bodu), měly by však zůstat do konce roku stabilní, od příštího roku ČNB prognózuje jejich postupný pokles k hladinám 3 - 4 %, na nichž by měly zůstat stabilní (podle předchozí květnové prognózy úrokové sazby měly vystoupat až nad 8 %). Prognóza dále počítá s pozvolnějším slábnutím růstu ekonomiky v příštích kvartálech, se silnější a pomaleji klesající inflací a se slabší korunou, než dle předchozí květnové prognózy. ČNB rovněž prodloužila horizont měnové politiky na 12 - 18 měsíců. Centrální banka uplynulý rok silně zvyšovala úrokové sazby vzhledem k silnému souběhu domácích a zahraničních cenových tlaků promítající se do domácí inflace, která je opakovaně výrazně silnější, než čeká centrální banka. ČNB spojuje dražší peníze vedle vysoké inflace i s přehřátým trhem nemovitostí. ČNB v cyklu silného zvyšování úrokových sazeb sledovala cíl dostat silnou inflaci pod kontrolu. Od 1.7. se ale bankovní rada ČNB podstatně obměnila. Uplynulý rok až dosud hlasování řídili jestřábi poměrem 5/2. Nyní však tři z nich byli nahrazeni novými bankéři, z nichž minimálně dva již deklarovali preference blízké k dosavadním holubicím, tedy ve prospěch stability úrokových sazeb případně jejich mírného zvýšení. Hlasování naznačilo, že i třetí nová členka rady pomohla k změně monetární politiky. Podle hlavního scénáře nedávné květnové makroekonomické projekce se hlavní úroková sazba měla k létu dostat k 8,25 %. Nyní hlavní úroková 2týdenní repo sazba činní 7,00 %. Nová projekce naznačila, že by již úrokové sazby mohly být na vrcholu. To je jedno z hlavních překvapení události, kdy ČNB při výrazně nečekaně horších a vysokých výsledcích inflace přesto projektuje nižší úrokové sazby v důsledku výhledu poklesu očekávaných inflačních tlaků. K tomu pomohlo i prodloužení horizontu měnové politiky na 18 - 24 měsíců. Zatímco stávající holubice Oldřich Dědek s novým guvernérem Alešem Michlem dlouhodobě opírali svoji preferenci úrokové sazby nezvyšovat o názor, že ČNB nemůže se současnými inflačními především nákladovými tlaky efektivně bojovat, noví členové bankovní rady Jan Frait a Eva Zamrazilová naznačili, že by celoroční silné zvyšování úrokových sazeb mohlo být dostatečné s poklesem inflačních tlaků a se signály blížící se kulminace inflace. Přesto, inflace zůstává stále velmi silná a pokud nedojde k jejímu markantnímu snížení, zvýšení úrokových sazeb bude výraznější. ČNB se uplynulý rok v prognózování inflace velmi mýlila. Nyní svoje rozhodnutí více spojuje s předpoklady a podpůrnými indikátory s cílem úrokové sazby nezvýšit příliš než s aktuálními tvrdými stále se horšícímí inflačními daty. Inflace stále sílí, současně ale její kulminace již je blízko stejně jako počátek jejího delšího klesajícího trendu. Vzhledem k její vysoké výši, silným inflačním tlakům a nebezpečí, že podkladové inflační tlaky budou přetrvávat déle a že během klesající inflace její inflační jádro bez cen energií a potravin může dále růst s odkotvením inflačních očekávání, tedy vzhledem k tomu, že předpokládaný pokles inflace od druhého pololetí 2022 nemusí být dostatečný a banka nemusí mít inflaci pod kontrolou ČNB může dále zvyšovat úrokové sazby do momentů jasných signálů inflačního trendu.

Makroekonomický zpravodaj | 05.08.2022

Makroekonomické a finanční události ČR: ČNB otočila kormidlem monetární politiky a poprvé od zahájení cyklu agresivního zvyšování úrokové sazby nezměnila

Česká národní banka otočila kormidlem monetární politiky a poprvé od zahájení cyklu agresivního zvyšování úrokové sazby včetně hlavní 2týdenní repo sazby nezměnila. Rozhodnutí nepřekvapilo trh, my (SFG holding) jsme čekali mírné zvýšení o 0,25 procentního bodu. 2týdenní repo, lombardní a diskontní sazby tak ČNB ponechala na 7,00 %, 8,00 % resp. 6,00 %. Centrální banka uplynulý rok silně zvyšovala úrokové sazby vzhledem k silnému souběhu domácích a zahraničních cenových tlaků promítající se do domácí inflace, která je opakovaně výrazně silnější, než čeká centrální banka. ČNB spojuje dražší peníze vedle vysoké inflace i s přehřátým trhem nemovitostí. ČNB v cyklu silného zvyšování úrokových sazeb sledovala cíl dostat silnou inflaci pod kontrolu. Od 1.7. se ale bankovní rada ČNB podstatně obměnila. Uplynulý rok až dosud hlasování řídili jestřábi poměrem 5/2. Nyní však tři z nich byli nahrazeni novými bankéři, z nichž minimálně dva mají preference blízké k dosavadním holubicím, tedy ve prospěch stability úrokových sazeb případně jejich mírného zvýšení. Měnová sekce centrální banky velmi pravděpodobně vydá opět doporučení pro další výrazné zvyšování úrokových sazeb. Podle hlavního scénáře nedávné květnové makroekonomické projekce se hlavní úroková sazba měla k létu dostat k 8,25 %. Nyní hlavní úroková 2týdenní repo sazba činní 7,00 %. Zatímco stávající holubice Oldřich Dědek s novým guvernérem Alešem Michlem dlouhodobě opírali svoji preferenci úrokové sazby nezvyšovat o názor, že ČNB nemůže se současnými inflačními především nákladovými tlaky efektivně bojovat, noví členové bankovní rady Jan Frait a Eva Zamrazilová naznačili, že by celoroční silné zvyšování úrokových sazeb mohlo být dostatečné s poklesem inflačních tlaků a se signály blížící se kulminace inflace. Přesto, inflace zůstává stále velmi silná a pokud nedojde k jejímu markantnímu snížení, zvýšení úrokových sazeb bude výraznější.

Makroekonomický zpravodaj | 04.08.2022

Makroekonomické události USA: Zpomalení růstu zaměstnanosti v květnu menší, než se čekalo, stále roste silně

Zaměstnanost v nezemědělském sektoru Spojených států amerických v květnu rostla víc, než se čekalo. Přes dílčí zpomalení je její růst stále silný. Míra nezaměstnanosti neklesla jak čekal trh, ale stagnovala blízko multidekádního minima. Trend silného oživení trhu práce trvá. Zaměstnanost vzrostla 390 000, trh čekal její růst 325 000. Za březen byl její růst snížen o 30 000 na 398 000 z 428 000 a dubnový růst byl zvýšen o 8 000 na 436 000 z 428 000. V součtu za březen a duben tak byl před měsícem hlášený růst zaměstnanosti snížen o 22 000. Celkově tak v období březen - květen růst zaměstnanosti překonal očekávání o 43 000, tedy více než 14 000/měsíc. Míra nezaměstnanosti nečekaně stagnovala na dubnových 3,6 %, trh čekal její drobný pokles na 3,5 %. Řada odvětví již dokázala zaměstnanost navýšit vůči období úderem koronavirové pandemie. Trh práce se tak již nachází v pásmu plné zaměstnanosti, ekonomika je tím připravena pro zvyšování úrokových sazeb. S oživením ekonomiky a otevíráním škol se nezaměstnaní a lidé mimo evidenci pracovní síly včetně rodičů starajících se o děti vrací přímo do zaměstnání. Na druhou stranu vysoká inflace a jí vyvolané silnější zvyšování úrokových sazeb centrální bankou, Federálním rezervním systémem, oslabují ekonomickou aktivitu a tím i trh práce. Růst zaměstnanosti by tak měl ve druhém pololetí 2022 pokračovat slábnutím.

Makroekonomický zpravodaj | 03.08.2022

Makroekonomické události USA: Zpomalení růstu zaměstnanosti v červnu opět menší, než se čekalo, stále roste silně

Zaměstnanost v nezemědělském sektoru Spojených států amerických v červnu rostla víc, než se čekalo. Přes dílčí zpomalení je její růst stále silný. Míra nezaměstnanosti podle očekávání stagnovala blízko multidekádního minima. Trend silného oživení trhu práce trvá. Zaměstnanost vzrostla 372 000, trh čekal její růst 268 000. Za duben byl její růst snížen o 68 000 na 368 000 z 436 000 a květnový růst byl snížen o 6 000 na 384 000 z 390 000. V součtu za duben a květen tak byl před měsícem hlášený růst zaměstnanosti snížen o 74 000. Celkově tak v období duben - červen růst zaměstnanosti překonal očekávání o 30 000, tedy 10 000/měsíc. Míra nezaměstnanosti podle očekávání trhu stagnovala na květnových 3,6 %. Řada odvětví již dokázala zaměstnanost navýšit vůči období úderem koronavirové pandemie. Trh práce se tak již nachází v pásmu plné zaměstnanosti, ekonomika je tím připravena pro zvyšování úrokových sazeb. S oživením ekonomiky a otevíráním škol se nezaměstnaní a lidé mimo evidenci pracovní síly včetně rodičů starajících se o děti vrací přímo do zaměstnání. Na druhou stranu vysoká inflace a jí vyvolané silnější zvyšování úrokových sazeb centrální bankou, Federálním rezervním systémem, oslabují ekonomickou aktivitu a tím i trh práce. Růst zaměstnanosti by tak měl ve druhém pololetí 2022 pokračovat slábnutím.

Makroekonomický zpravodaj | 03.08.2022
SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia