Makroekonomické události eurozóna: Růst ekonomiky ve druhém čtvrtletí překvapivě zrychlil
Hrubý domácí produkt eurozóny ve druhém čtvrtletí 2022 odolával tlakům stagnace a dokonce překvapivě, lehce, zrychlil svůj růst. Nadále tak nečekaně je solidní. Růst HDP mezikvartálně vzrostl na 0,7 % po růstu 0,5 % (revize snížení z 0,6 %) v předchozím kvartálu, trh čekal jeho pokles na 0,2 %. Meziroční růst HDP klesl na 4,0 % z 5,4 % v předchozím čtvrtletí, trh čekal větší snížení na 3,4 %. Data jednotlivých ekonomik eurozóny převážně překonávala očekávání, např. data Německa byla za minulá čtvrtletí výrazně navýšena. Ekonomika Německa přestože stále doplácí hlavně na produkční omezení nabídky stlačující jeho klíčové sektory zpracovatelského průmyslu a exportu tak nestagnovala ale udržovala si téměř solidní růst. V porovnání s prvním čtvrtletím dynamika zůstala podobná. Ve Francii a hlavně ve Španělsku klesla, zatímco v Itálii vzrostla. Růst hospodářství eurozóny i přes množství rizik, nejistot a tlaků jeho oslabení posílil pravděpodobně hlavně díky službám. Ukrajinská krize se zvýšenou inflací se projevila oslabením očekávání a větší opatrností výdajů domácností a firem. Přesto otevřené ekonomiky po vlnách koronavirové pandemie vedly k větší spotřebě služeb. Od vypuknutí koronavirové pandemie na jaře 2020 hospodářský cyklus odrážel vlny výskytů onemocnění a tím i zavírání a otevírání ekonomiky. Od poloviny roku 2021 bylo oživení růstu ekonomiky zbržděné kvůli koronavirové pandemii produkčními omezeními světové ekonomiky v podobě nedostatku výrobních komponentů spojených s výpadky dodávek a produkce a silný růst cen vstupů a později i spotřebitelské inflace. Rok 2022 by měl být ve znamení sice zpomalení hospodářské dynamiky ovšem taky normalizace a posunu k rovnováze i v oblasti inflace, která by měla klesat k méně zvýšeným úrovním. Otazníky visí nad druhým pololetím 2022, kdy se více projeví pokles poptávky poklesem růstu světové ekonomiky a tím i exportu i vysoká inflace, trvající produkční limity růst ekonomiky rovněž stlačí. Proto ekonomický růst zpomalí. Na druhou stranu ochabuje dopad původu všech potíží posledních dvou let - vliv koronavirová pandemie na ekonomiku se snižuje. Provozy firem a obchody zůstávají otevřené, lidé si drží práci a nezaměstnanost zůstává nízká. Ekonomika se pandemii přizpůsobuje. Inflace by měla od druhého pololetí klesat, důležité bude jak moc, protože půjde o pokles z vysokých hodnot. Ukrajinská krize je rizikem vývoje ekonomiky.
