Makroekonomické události eurozóna: Spotřebitelská inflace eurozóny v květnu opět nečekaně silně vzrostla
Silná spotřebitelská inflace eurozóny (HICP) včetně svého jádra v meziročním srovnání v květnu opět nečekaně silně vzrostla. Růst Harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) vzrostl na 8,1 % z dubnových 7,4 %, ač měl dle trhu vzrůst jen na 7,7 %. Růst indexu bez cen potravin, alkoholu, tabáku a energií (jádrová inflace) nečekaně vzrostl na 3,8 % z dubnových 3,5 %, trh čekal jeho růst stejný jako v dubnu, tedy 3,5 %. V dubnu inflace vzrostla akcelerací růstu všech hlavních kategorií. Nejvíc se o zrychlení květnové inflace přičinily ceny kategorie potraviny, alkoholických nápoje a tabákové výrobky růstem na 7,5 % z dubnových 6,3 %. Meziroční růst cen energií vůči dubnu vzrostl na 39,2 % z 37,5 %. Růst jádrové inflace způsobilo zvýšení růstu cen průmyslového zboží bez cen energií na 4,2 % z 3,8 % v dubnu a cen služeb na 3,5 % z dubnových 3,3 %. Prudký růst cen energií táhne přibližně z poloviny silné zdražování cen ropy resp. benzínu trvající již dva roky. O zbytek se starají kategorie potraviny, alkoholických nápoje a tabákové výrobky, průmyslové zboží bez cen energií a ceny služeb. Silný vzestup cen průmyslového zboží bez energií odpovídá napínání tlaku průmyslových kapacit. Zvýšení inflace služeb zase je projevem dohánění slabosti služeb způsobené koronavirovou pandemií s otevíráním ekonomik s ústupem pandemie kvůli plošnému očkování. Inflace včetně její jádrové složky prudce oslabila s tlakem koronavirové krize a s ní souvisejícím pádem cen ropy v roce 2020, začátkem roku 2021 se ale oba ukazatele vrátily do obvyklých hodnot posledních let a poté do roky nevídaných hodnot. Od druhého pololetí by inflace měla klesat, nicméně i Evropská centrální banka kvůli inflačním nebezpečím redukuje svoji monetární ultraexpanzi a poslední dobou naznačuje i zvyšování úrokových sazeb již začátkem druhého pololetí 2022.
