Makroekonomické události eurozóna: Indexy PMI ekonomické aktivity Francie, Německa a eurozóny v dubnu nečekaně zpevnily, její růst robustní
V dubnu vůči březnu indexy PMI ekonomické aktivity a služeb eurozóny překvapivě vzrostly. Růst aktivity služeb vzrostl ze solidní na silnou hladinu, růst ekonomické aktivity zůstal solidní. Index PMI zpracovatelského průmyslu sice klesl, avšak méně než se čekalo, růst aktivity odvětví přes snížení zůstal solidní. Trh čekal poklesy indexů resp. růstů aktivity odvětví resp. ekonomiky, měly nicméně zůstat solidní. Data tak ukazují, že před drtivý březnový pád sentimentu ekonomických očekávání kvůli vypuknutí války na Ukrajině reálná ekonomická aktivita nadále solidně roste. Za eurozónu index PMI zpracovatelského průmyslu klesl méně, než se čekalo na 55,3 bodů z 56,5 bodů v březnu, trh čekal jeho větší pokles na 54,7 bodů. Index PMI služeb nečekaně vzrostl na 57,7 bodů z 55,6 bodů v březnu, trh čekal jeho pokles na 55,0 bodů. Podobně index PMI ekonomické aktivity taky nečekaně posílil na 55,8 bodů z 54,9 bodů v březnu, trh čekal jeho pokles na 53,9 bodů. Vývoj ve Francii i Německu byl podobný jak v eurozóně, pouze s tím rozdílem, že ve Francii růst zpracovatelského průmyslu podobně jako v službách a celé ekonomice nečekaně posílil, přičemž ve službách zůstal silný a růst celkové ekonomické aktivity posílil ze solidní na silnou hladinu a v Německu květnový růst aktivity zpracovatelského průmyslu klesl víc, než se čekalo ze silné na solidní úroveň. V eurozóně vývoj ekonomické aktivity, hlavně služeb během 2 let koronavirové pandemie odrážel vývoj pandemických vln koronaviru v Evropě a dle toho střídavé utahování a uvolňování ekonomické aktivity. Naopak exportní zpracovatelský průmysl již od jarní koronavirové vlny v roce 2020 tolik omezován nebyl. Kompenzoval a tlumil tak slabost domácí ekonomiky. Ekonomice pomohlo oslabení koronavirové pandemie v Evropě, otevírání ekonomik a sílení jejich oživení na pozadí s plošnou intenzivní očkovací kampaní s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice. Druhá polovina roku 2021 ale byla poznamenána obavami z dalších poryvů koronavirových vln a taky produkčními omezeními nabídky. Ukrajinská krize zasáhla hlavně domácnosti a očekávání firem, do jejich aktuální aktivity se dosud příliš nepromítla. Během roku 2022 bude oživení hospodářství stále podporováno poklesem nebezpečí pandemie koronaviru vzhledem k účinné vakcinační kampani a s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice. Rizikem ovšem jsou produkční limity ekonomiky spojené s pandemií (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly), silný růst cen energií a taky nové poryvy koronavirové pandemie. Taky Ukrajinská krize a rovněž prudký pokles ekonomického růstu Čínské lidové republiky, klíčového obchodního partnera Německa, mohou letos oživení ekonomiky zhatit. Vzhledem k velké expozici na Ruskou federaci, na Čínu i na výpadku zpracovatelského průmyslu je Německo jednou z nejohroženějších ekonomiky nebezpečím recese hospodářství.
