Aktuality

Makroekonomické události ČR: Dubnová prudká inflace opět nečekaně silně vzrostla

Prudká inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v dubnu opět nečekaně ostře vzrostla, odhad trhu předpokládající silnou inflaci byl dost překonán. Průměrná inflace v dubnu vyrostla na 7,0 % z 6,1 % v březnu. Inflace roste značně nad horní limit tolerančního pásma České národní banky 1 - 3 % jejího inflačního cíle 2 %. Index CPI meziměsíčně vzrostl ještě silněji než čekal trh 1,8 % po růstu 1,7 % v březnu, trh čekal jeho méně silný růst 0,9 %. Meziroční růst spotřebitelských cen vyskočil ještě více, než čekal trh na maximum za posledních téměř 30 let, tedy od prosince 1993 (18,2 %) 14,2 % z 12,7 % v březnu, trh čekal jeho méně robustní růst na 13,2 %. Další cenový skok zařídily kategorie Potraviny a nealkoholické nápoje růstem cen 3,6 % meziměsíčně, jejich meziroční růst se zvýšil z 7,7 % v březnu na 10,7 % a příspěvek kategorie k meziroční inflaci poskočil z 1,4 na 1,9 procentního bodu. Hlavní tahoun meziroční inflace, kategorie Bydlení, voda, energie, paliva, v dubnu vykázala meziměsíční růst cen 2,3 %, jejich meziroční růst se zvýšil na 20,0 % z 17,6 % v březnu a příspěvek kategorie k meziroční inflaci poskočil z 4,5 na 5,2 procentního bodu. Velmi silně ovšem stále rostou i ceny kategorií Doprava (meziročně 21,5 %, příspěvek k meziroční inflaci 2,3 procentního bodu). S méně silným vlivem v závěsu mají ovšem rovněž historicky silné zdražování kategorie Stravování a ubytování (meziročně 18,9 %), Rekreace a kultura (meziročně 10,5 %), Odívání a obuv (meziročně 19,3 %) a Bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy (meziročně 10,6 %). Prognózu dubnové inflace České národní banky data nepřekonala tolik co trh, “pouze" o 0,4 procentního bodu. ČNB po datech potvrdila svůj výhled ze zasedání monetární politiky včetně úrokových sazeb (na němž je zvýšila o 75 bps), že inflace bude již brzo kulminovat kolem 15 % s tím, že by měla klesnout pod 10 % začátkem roku 2023 a v jeho druhé polovině by se měla dostat zpět do blízkosti cíle ČNB 2,0 %. Inflaci zvýšila Ukrajinská krize. Od druhého pololetí by měla inflace slábnout.

Makroekonomický zpravodaj | 10.05.2022

Makroekonomické události USA: Růst zaměstnanosti v období únor - duben nepatrně zaostal za očekáváním, stále velmi silný

Zaměstnanost v nezemědělském sektoru Spojených států amerických v období únor - duben rostla nepatrně méně silněji, než se čekalo. Míra nezaměstnanosti neklesla jak čekal trh, ale stagnovala blízko multidekádního minima. Trend silného oživení trhu práce trvá. Zaměstnanost vzrostla 428 000, trh čekal její růst 391 000. Za únor byl její růst snížen o 36 000 na 714 000 z 750 000 a březnový růst byl snížen o 3 000 na 428 000 z 431 000. V součtu za únor a březen tak byl před měsícem hlášený růst zaměstnanosti snížen o 39 000. Celkově tak v období únor - duben růst zaměstnanosti zaostal za očekáváním o 2 000, tedy méně než 1 000/měsíc. Míra nezaměstnanosti nečekaně stagnovala na březnových 3,6 %, trh čekal její drobný pokles na 3,5 %. Vůči březnu pokračoval silný růst zaměstnanosti přibližně na březnové úrovni. Řada odvětví již dokázala zaměstnanost navýšit vůči období úderem koronavirové pandemie. Trh práce se tak již nachází v pásmu plné zaměstnanosti, ekonomika je tím připravena pro zvyšování úrokových sazeb. S oživením ekonomiky a otevíráním škol se nezaměstnaní a lidé mimo evidenci pracovní síly včetně rodičů starajících se o děti vrací přímo do zaměstnání a míra nezaměstnanosti tak bude nadále klesat. Růst zaměstnanosti by měl pokračovat kvůli oživení ekonomiky a trhu práce, v důsledku účinků vakcinace obyvatelstva a oslabení vlivu koronaviru a kvůli pokračující silné podpoře ekonomiky státem a centrální bankou.

Makroekonomický zpravodaj | 09.05.2022

Makroekonomické události eurozóna: Růst HDP eurozóny v prvním čtvrtletí opět výrazně zpomalil, o něco víc, než se čekalo, byl již jen slabý

Hrubý domácí produkt eurozóny v prvním čtvrtletí 2022 opět výrazně zpomalil, o něco víc, než se čekalo, byl již jen slabý. Růst HDP mezikvartálně klesl na 0,2 % po růstu 0,3 % v předchozím kvartálu, trh čekal pokračování růstu 0,3 %. Meziroční růst HDP vzrostl na 5,0 % z 4,7 % (revize z 4,6 %) v předchozím čtvrtletí, trh čekal růst 5,0 %. Německo se pohybuje na hraně stagnace, stále doplácí hlavně na produkční omezení nabídky. Silně oslabily růsty ekonomik Itálie a Francie stejně jako řady dalších ekonomik eurozóny. Ve Francii růst hospodářství zkrátila hlavně zimní koronavirová vlna omikron, která ve Francii byla jedna z nejsilnějších v Evropě, což ochromovalo domácí ekonomiku. Ukrajinská krize se zvýšenou inflací se projevila oslabením očekávání a větší opatrností výdajů domácností a firem. Od vypuknutí koronavirové pandemie na jaře 2020 hospodářský cyklus odrážel vlny výskytů onemocnění a tím i zavírání a otevírání ekonomiky. Od poloviny roku 2021 bylo oživení růstu ekonomiky zbržděné kvůli koronavirové pandemii produkčními omezeními světové ekonomiky v podobě nedostatku výrobních komponentů spojených s výpadky dodávek a produkce a silný růst cen vstupů a později i spotřebitelské inflace. Rok 2022 by tak měl být ve znamení sice zpomalení hospodářské dynamiky ovšem taky normalizace a posunu k rovnováze i v oblasti inflace, která by měla klesat k méně zvýšeným úrovním. Otazníky visí nad celým rokem, kdy se více projeví pokles poptávky poklesem růstu světové ekonomiky a tím i exportu i vysoká inflace, trvající produkční limity růst ekonomiky rovněž stlačí. Proto ekonomický růst dále zpomalí. Na druhou stranu ochabuje dopad původu všech potíží posledních dvou let - vliv koronavirová pandemie na ekonomiku se snižuje. Provozy firem a obchody zůstávají otevřené, lidé si drží práci a nezaměstnanost zůstává nízká. Ekonomika se pandemii přizpůsobuje. Inflace by měla od druhého pololetí klesat, důležité bude jak moc, protože půjde o pokles z vysokých hodnot. Ukrajinská krize je rizikem vývoje ekonomiky.

Makroekonomický zpravodaj | 09.05.2022

Očekávané makroekonomické a finanční události týdne 9. - 13.5. ČR: Průmysl, zahraniční obchod a maloobchod stagnují, stavebnictví, trh práce a služby expandují, silná inflace stále roste, ČNB opět zrychlila zvyšování úrokových sazeb

Průmyslová výroba (3 2022, 9.5.), stavební produkce (3 2022, 9.5.), obchodní bilance (3 2022, 9.5.), měsíční data trhu práce Ministerstva práce a sociálních věcí (4 2022, 9.5.), maloobchodní tržby (3 2022, 10.5.), index spotřebitelských cen CPI (4 2022, 10.5.), tržby služeb (1Q 2022, 11.5.) a zápis zasedání České národní banky monetární politiky včetně úrokových sazeb 5.5. (13.5.) jsou hlavní makroekonomické a finanční události týdne 9. - 13.5. České republiky. Průmyslová výroba sotva mírně roste. Aktivita stavebnictví roste. Jen od konce roku se stavební produkce zvýšila o 5 - 10 %. Zahraniční obchod je stále ochromen omezeními nabídky s nepříznivým dopadem na pro Česko klíčovou produkci automobilů, druhým důvod proč bilance poslední poslední měsíce sotva stagnuje je prudce dražší ropa. Trh práce pokračuje v posilování. Maloobchodní tržby posledních několik kvartálů stagnují. Silná inflace trvá. Silný růst aktivity služeb plošně pokračuje. ČNB opět zvýšila úrokové sazby, po čase silněji než na předchozím zasedání i než se čekalo. Další zvýšení kvůli silné inflace ještě může přijít.

Makroekonomický zpravodaj | 06.05.2022
SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia