Aktuality

Makroekonomické a finanční události ČR: ČNB opět nečekaně zrychlila zvyšování úrokových sazeb, o 75 bps, trh čekal zvýšení o 50 bps

Česká národní banka zvýšila úrokové sazby včetně hlavní 2týdenní repo sazby opět razantně, více než se čekalo. Přerušila taky trend zpomalování tempa jejich zvyšování přes signály banky pokračování tohoto trendu. Zvýšení o 75 bps překonává očekávání trhu růstu o 50 bps poté, co na posledním zasedání je banka zvýšila o 50 bps. 2týdenní repo sazbu tak ČNB zvýšila na 5,75 % z 5,0 %. Lombardní sazbu banka rovněž zvýšila o 75 bps na 6,75 % z 6,0 % a diskontní sazbu navýšila ve stejném rozsahu na 4,75 % z 4,0 %. Pro rozhodnutí jednotně hlasovalo tak jako na předchozích zasedáních zvyšujících úrokové sazby 5 členů bankovní rady, stejně tak dva zbývající zvedli ruku pro ponechání úrokových sazeb na stávající úrovni. Centrální banka v nové jarní respektive květnové prognóze s ohledem na překvapení Ukrajinské krize podstatně snížila výhled ekonomického růstu, zvýšila výhled inflace a růstu úrokových sazeb tohoto roku. ČNB vzhledem k válce na Ukrajině vůči aktuální zimní prognóze nyní podstatně snížila výhled ekonomického růstu z 3 % v roce 2021 na 0,8 % letos s alespoň minimálním růstem hlavně díky růstu v úvodu roku. Ochladit se má domácí poptávka spotřeby domácností a firemních investic i poptávka ze zahraničí v podobě exportu. Příští rok má růst ekonomiky posílit na 3,6 %. Banka (proti aktuální zimní prognóze počítající s poklesem inflace od druhého pololetí 2022 až na cíl ČNB 2 % v polovině roku 2023) dále předpokládá, že celková inflace se na přelomu jara a léta může dotknout 15 %. Od druhého pololetí tohoto roku banka počítá s jejím mírným poklesem. Inflace by přesto měla zůstat velmi vysoká. Do jednociferných hodnot by se inflace měla snížit počátkem roku 2023. Během tohoto roku by se inflace měla snížit k cíli ČNB 2 %. Dle nové prognózy ČNB počítá s dalším prudkým růstem úrokových sazeb přibližně až na 8,25 % do poloviny tohoto roku, poté banka předpokládá jejich postupný pokles od letošního podzimu i během příštího roku přibližně na 4,5 %. ČNB rovněž podstatně navýšila výhled ceny ropy Brent letos na 100,4 USD/barel (z dle předchozí prognózy 77 USD/barel). Příští rok by cena této ropy měla klesnout dle projekce ČNB na 92,5 USD/barel (navýšení výhledu z 72,0 USD/barel). Centrální banka rozhodla opět silně zvýšit úrokové sazby vzhledem k silnému souběhu domácích a zahraničních cenových tlaků promítající se do domácí inflace, ovšem nakonec méně, než naznačuje její aktualizovaná jarní prognóza. Současně však víc než dle alternativního scénáře odhlížejícího od aktuální silné inflace (projevující se kvůli silným vnějším inflačním šokům v horizontu účinnosti monetární politiky 12 - 18 měsíců) posunující horizont účinnosti monetární politiky. Podle tohoto scénáře by inflační očekávání 2 % tak jako v základním scénáři zůstala ukotvena a ČNB by úrokové sazby již dále nezvyšovala, přičemž jejich pokles v dalších kvartálech by byl minimální. Vůči základnímu scénáři by výhled růstu ekonomiky byl podobný, koruna by byla slabší a pokles inflace pomalejší. ČNB spojuje dražší peníze vedle vysoké inflace i s přehřátým trhem nemovitostí. Banka může úrokové sazby kvůli obavám z nekontrolované inflace ještě navýšit.

Makroekonomický zpravodaj | 05.05.2022

Makroekonomické události USA: Index současné obecné ekonomické aktivity Fedu Philadelphie v březnu nečekaně a silně vzrostl

Index současné obecné ekonomické aktivity dle průmyslových firem Federální rezervní banky regionu Philadelphie v březnu k únoru nečekaně a silně vzrostl. Růst obecné ekonomické aktivity dle průmyslových firem regionu se tak nečekaně zvýšil, zůstal solidní. Index vzrostl na 27,4 bodů z 16,0 bodů v únoru, trh čekal jeho menší pokles na 15,0 bodů. Pohledem průmyslových firem oblasti na jejich hospodaření se podobně zvýšil i růst nových zakázek. Růst cen těchto firem znázorňující inflační tlaky je stále robustní a s Ukrajinskou krizí dále vzrostl. Růst cen vstupů posílil z velmi silné rychlosti na prudkou a růst cen vlastní produkce posílil ze silné rychlosti na velmi silné tempo. Vzrostl růst zaměstnanosti těchto průmyslových firem, zůstal silný. Půlroční výhled obecné ekonomické aktivity dle těchto firem pro druhé pololetí 2022 klesl a zůstává jen opatrně příznivý. To platí i pro půlroční výhled jejich nových zakázek. Pro stejné období pak průmyslové firmy oblasti pohledem své aktivity čekají opět silný růst jejich cen vstupů a vlastní produkce, oživení investic a zaměstnanosti, tato očekávání cen, kapitálových výdajů a zaměstnanosti vůči únoru vzrostla. Obecně a celkově, zpráva s útlumem pandemie ve Spojených státech amerických stále potvrzuje výhled ekonomického oživení, silného růstu ekonomiky, trhu práce a inflačních tlaků, i když zvyšování úrokových sazeb kvůli silné inflaci a Ukrajinská krize naznačují pokles ekonomického růstu.

Makroekonomický zpravodaj | 04.05.2022

Makroekononomické události ČR: Růst HDP prvního čtvrtletí citelně zpomalil, ale značně méně, než se čekalo

Hrubý domácí produkt České republiky v prvním čtvrtletí citelně zpomalil svůj růst, ale značně méně, než se čekalo. I tak se jedná o citelné zpomalení růstu ekonomiky. Růst ekonomiky zůstává silný. Růst HDP mezičtvrtletně klesl na 0,7 % z 0,8 % v předchozím kvartálu, trh čekal jeho větší zpomalení na 0,3 %. Meziročně ekonomika vzrostla 4,6 %, trh čekal její růst 4,2 % po růstu 3,6 % v předchozím kvartálu. Od vypuknutí koronavirové pandemie na jaře 2020 hospodářský cyklus odrážel vlny výskytů onemocnění a tím i zavírání a otevírání ekonomiky. Od poloviny roku 2021 bylo oživení růstu ekonomiky zbržděné produkčními omezeními světové ekonomiky v podobě nedostatku výrobních komponentů. To se projevilo ve výpadcích zpracovatelského průmyslu a exportu, na nichž je česká ekonomika značně závislá. Zpracovatelský průmysl narážel na kapacitní potíže, nedostek pracovních sil a vstupů produkce, prodlužování dodacích termínů a zesílení inflace. Navíc firmy v přetrvávající hospodářské slabosti proto otálely s investicemi. Efekt se znásobil tím, že stejné problémy stlačilo ke stagnaci i německou ekonomiku (o dost více, než jiné ekonomiky eurozóny), nejvýznamnějšího partnera českého hospodářství. Ukrajinská krize zatím příliš neporušila růst ekonomiky prvního kvartálu, ovlivnila totiž až druhou polovinu prvních tří měsíců roku. Zatím i přes nepříznivý dopad na inflaci a úrokové sazby nestihla výrazněji ovlivnit domácí sektor hospodářství expandující v ozvěnách otevřené postpandemické ekonomiky. Otazníky visí nad celým rokem, kdy se více projeví pokles poptávky rapidním zvýšením úrokových sazeb posledního roku, zpomalení světové ekonomiky i vysoká inflace. Guvernér České národní banky nedávno vyjádřil obavy z recese, v podobném duchu (pohledem ekonomiky Spojených států amerických) 21.4. hovořil i guvernér centrální banky Spojených států amerických, Federálního rezervního systému Jerome Powell.

Makroekonomický zpravodaj | 03.05.2022
SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia