V České republice v druhém čtvrtletí 2023 v reálném vyjádření aktivita tržeb služeb navázala na své podstatné oslabování z předchozích kvartálů. Nedávný tahoun růstu ekonomiky služby tak jako jiné sektory rovněž uvízl v recesi. Silná inflace, vysoké úrokové sazby a útlum ekonomiky ve spojení s úsporami spotřebitelů a firem se pravděpodobně promítl do slabosti aktivity služeb prvního čtvrtletí. Tržby služeb reálně, po očištění o sezónní vliv v mezikvartálním srovnání klesly 1,2 % po poklesu 0,1 % v předchozím čtvrtletí. Tržby služeb reálně, po očištění o kalendářní efekt v meziročním srovnání sklouzly do poklesu 3,5 % ze snížení 0,3 % (revize snížení z poklesu 0,1 %) v předchozím čtvrtletí. Během roku 2021 a prvního pololetí 2022 data potvrzovala plošný růst aktivity odvětví velké většiny hlavních segmentů služeb během koronavirové pandemie trpících silných útlumem. Naopak služby, které během koronavirových uzavírek ekonomiky prosperovaly (např. poštovní a kurýrní služby) oslabovaly. Aktivita tržeb služeb růstem posledního roku překonala svá předpandemická maxima. Otevírání ekonomiky včetně služeb kvůli plošné očkovací kampani a s ní souvisejícím ústupem koronavirové pandemie probíhalo trvaleji a konzistentněji od druhého čtvrtletí 2021. Vzhledem k váze služeb v hospodářství ekonomiky se od tohoto období datuje i oživení ekonomiky. Spotřeba domácností ale od prvního kvartálu roku 2022 začala slábnout s útlumem tržeb maloobchodu posledního roku (postpandemický přesun spotřeby domácností ke službám). Důvodem je silná inflace ve spojení s energetickou a Ukrajinskou krizí a s nimi spojenými riziky, nejistotami a obavami domácností. Na to se nabalují potíže s prudkým růstem úrokových sazeb a tím i s obavami výraznějšího oslabení ekonomiky. To taky vedlo k oslabení služeb ve druhém pololetí 2022 a prvním pololetí 2023 taky proto, že k poklesu klíčové složky spotřeby domácností se připojují z podobných důvodů taky nižší investice firem a rovněž i poptávka ze zahraničí vlivem zpomalení růstu světové ekonomiky. Slabost služeb a ekonomiky by měla pokračovat až do prvního pololetí 2024 s mírným oživováním během roku.
Hlavní akciové indexy Wall Streetu v pátek končily s velkými zisky. Podpořil je růst cen akcií technologických a růstových firem, s tím jak se zklidnil předchozí růst výnosů státních dluhopisů Spojených států amerických. Investoři vyhlíželi zprávy inflace a dalších ekonomických dat příští týden.
Akcie Spojených států amerických ve čtvrtek zavíraly níže. Uzavřely tak nejdelší růstové sledy hlavních akciových indexů USA S&P 500 a Nasdaq Composite posledních dvou let s tím, jak výnosy státních dluhopisů vzrostly po aukci 30letých státních dluhopisů USA, která zklamala a komentářích guvernéra centrální banky USA Federálního rezervního systému Jerome Powella připouštějících další zpřísnění monetární politiky.
Index cen výrobců (10 2023, 16.11.) a státní svátek Den boje za demokracii a svobodu a Mezinárodní den studenstva (17.11.) jsou hlavní makroekonomické události týdne 13. - 17.11. České republiky. Inflační tlaky produkční sféry slábnou. Svátek znamená zavřené finanční trhy ČR.
Indexy ZEW ekonomického sentimentu současné situace a očekávání Německa (11 2023, 14.11.) a vystoupení prezidentky Evropské centrální banky Christine Lagardeové (16.11. a 17.11.) jsou hlavní makroekonomické událost týdne 13. - 17.11. eurozóny. Trh v listopadu čeká je mírné zlepšení indexů ZEW sentimentu ekonomické veřejnosti. ECB potvrzuje, že úrokové sazby pravděpodobně již jsou v tomto cyklu zvyšování úrokových sazeb na vrcholu.
Index spotřebitelských cen CPI (10 2023, 14.11.), index producentských cen PPI (10 2023, 15.11.), maloobchodní tržby (10 2023, 15.11.), index současných obecných ekonomických podmínek dle firem zpracovatelského průmyslu státu New York zprávy Empire State Federální rezervní banky New Yorku (11 2023, 15.11.), Index současné obecné ekonomické aktivity dle firem zpracovatelského průmyslu regionu Philadelphia Federální rezervní banky Philadelphie (11 2023, 16.11.) a zahájení a povolení staveb domů (10 2023, 17.11.) jsou hlavní makroekonomické události týdne 13. - 17.11. Spojených států amerických. Inflace sice trendově v posledních kvartálech slábne, na spotřebitelské úrovni však v meziročních srovnáních zůstává zvýšená. Produkční inflace již je blízko normálu. Spotřeba domácností ve třetím kvartálu rostla silněji. Ekonomická aktivita dle regionálních firem zpracovatelského průmyslu zůstává v mírné recesi. Trh domů zůstává v recesi.
Hlavní akciové indexy Spojených států amerických S&P 500 a Nasdaq Composite ve středu sotva přidaly mírné zisky k růstům minulých dnů. Investoři přemýšleli o posledních komentářích představitelů centrální banky USA Federálního rezervního systému pro signály dráhy úrokových sazeb a zaměřili se rovněž na směr výnosů státních dluhopisů USA.
Guvernér centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému Jerome Powell v připravených poznámkách ve vystoupení na výzkumné konferenci Mezinárodního měnového fondu řekl, že Fed si stále není jistý, jestli úrokové sazby jsou dostatečně vysoko, aby vrátily inflaci k jeho cíli 2 %.
Eva Zamrazilová, guvernéra České národní banky řekla, že poslední rozhodnutí centrální banky úrokové sazby neměnit bylo ovlivněno i oslabením koruny. Zamrazilová čeká i oživení českého hospodářství v příštím roce, dokonce již ve čtvrtém kvartálu tohoto roku. Výhled opírá o robustní růst nominálních mezd a pokles inflace.
Člen bankovní rady České národní banky Jan Kubíček váhá s preferencí nastavení úrokových sazeb.
