Aktuality

Makroekonomické události eurozóna: Index ZEW sentimentu ekonomické veřejnosti současné situace v srpnu nečekaně silně propadl a zastínil tak nečekaný a lehký růst očekávání

Indexy ZEW sentimentu současné makroekonomické situace Německa v srpnu k červenci nečekaně silně propadl a zastínil tak nečekaný a lehký růst indexu ZEW sentimentu očekávané makroekonomické situace. Hodnocení současné ekonomické situace již v červenci na velmi slabých hladinách v srpnu opět hluboce propadlo do sfér hospodářské recese. Index ZEW sentimentu makroekonomických očekávání s půlročním horizontem sice lehce posílil, jenže jde o srovnání vůči novému značně sníženému hodnocení současné ekonomické situace srpna, což očekávání uměle zvýšilo. Navíc výhled zůstává v negativních hodnotách, tedy ekonomická veřejnost stále čeká pro úvod roku 2024 vůči současné slabosti další zhoršení ekonomické situace, vzhledem k pádu hodnocení současné ekonomické situace srovnatelně na slabších úrovních než dle červencového šetření (přestože očekávání v srpnu vzrostla). Data vycházejí z průzkumu ekonomických expertů. Data jsou stále velmi zatížena Ukrajinskou krizí, jejíž začátek (koncem února) v březnu 2022 vyvolal historicky rekordní pád makroekonomických očekávání (ještě víc, než způsobil úder koronavirové pandemie na jaře 2020) blízko k minimům ze začátku pandemie. Současně pak energetická krize společně s tím souvisejícími vysokou inflací a silným růstem úrokových sazeb a zpomalujícím ekonomickým růstem až do lehké recese stlačila očekávání pod pandemické dno až téměř k historickým minimům z dob světové hospodářské a finanční krize 2008 - 2009. S ústupem krizí sice očekávání vzrostla ale se silnými úrokovými sazbami a hospodářskou stagnací zůstávají historicky oslabena. Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání Německa v srpnu nečekaně vzrostl, 2,4 bodů na - 12,3 bodů z - 14,7 bodů v červenci, trh čekal jeho stagnaci na - 14,7 bodech. Index ZEW sentimentu současné ekonomické situace Německa propadl o dost víc, než se čekalo, 11,8 bodů na - 71,3 bodů z - 59,5 bodů v červenci, trh čekal jeho jen malý pokles, 3,5 bodů, na - 63,0 bodů.

Makroekonomický zpravodaj | 08.11.2023

Makroekonomické události ČR: Indexy ekonomického sentimentu v září ztratily, stále v podprůměru

Souhrnný indikátor ekonomického sentimentu Českého statistického úřadu v září k srpnu klesl se snížením sentimentu firem i domácností. Morálka firem včetně jednotlivých sektorů je podprůměrná, sentiment stavebnictví je lehce nad dlouhodobým průměrem. Optimismus přes pokles stále hlásí hlavně služby a taky obchodníci, byť jejich naděje už jsou jen slabé, nejnižší od koronavirové pandemie. Naopak pesimismus převládá zejména ve stavebnictví a taky v průmyslu, v jeho případě nejvíce od koronavirové pandemie. Nálada domácností sice značně zaostává za svým dlouhodobým průměrem, avšak z rekordních minim (v říjnu 2022) během pár měsíců silně vzrostla. Paradoxně tak kotví blízko svého 1,5letého, byť oslabeného maxima. Celkový index ekonomického sentimentu ČR klesl o 4,2 bodů na 89,2 bodů z 93,4 bodů v srpnu. Pokles byl dán snížením indexu sentimentu firem o 4,5 bodů na 89,4 bodů z 93,9 bodů v srpnu a oslabením indexu domácností o 2,7 bodů na 88,3 bodů z 91,0 bodů v srpnu. Sentiment ekonomiky zůstává oslaben kvůli stále silné inflaci, doznívajícím Ukrajinské a energetické krizi, velmi silnému zvýšení úrokových sazeb centrální bankou nedaleko k minimům od listopadu 2012 a s tím spojeným zastavením růstu ekonomiky. Hodně domácností proto běduje pohledem finanční situace, jak meziročním srovnáním zhoršení, tak i výhledem. Firmy ale hlavně průmyslu a stavebnictví tak jako jejich konkurenty a partnery v Evropě či jinde na světě stále skličují omezení nabídky, nedostatek zdrojů a růst cen vstupů.

Makroekonomický zpravodaj | 07.11.2023

Makroekonomické události ČR: Index ekonomického sentimentu v říjnu posílil

Souhrnný indikátor ekonomického sentimentu Českého statistického úřadu v říjnu k září vzrostl s posílením sentimentu firem i domácností. Morálka firem včetně jednotlivých sektorů je podprůměrná, sentiment stavebnictví je lehce nad dlouhodobým průměrem. Optimismus přes pokles stále hlásí hlavně služby a taky obchodníci, byť jejich naděje už jsou jen slabé, nejnižší od koronavirové pandemie. Naopak pesimismus převládá zejména ve stavebnictví a taky v průmyslu. Nálada domácností sice značně zaostává za svým dlouhodobým průměrem, avšak z rekordních minim (v říjnu 2022) během pár měsíců silně vzrostla. Paradoxně tak kotví blízko svého 1,5letého, byť oslabeného maxima. Celkový index ekonomického sentimentu ČR vzrostl o 3,6 bodů na 92,8 bodů z 89,2 bodů v září. Pokles byl dán zvýšením indexu sentimentu firem o 3,2 bodů na 92,8 bodů z 89,4 bodů v září a posílením indexu domácností o 4,4 bodů na 92,7 bodů z 88,3 bodů v září. Sentiment ekonomiky zůstává oslaben kvůli stále silné inflaci, doznívajícím Ukrajinské a energetické krizi, velmi silnému zvýšení úrokových sazeb centrální bankou nedaleko k minimům od listopadu 2012 a s tím spojeným zastavením růstu ekonomiky. Hodně domácností proto běduje pohledem finanční situace, jak meziročním srovnáním zhoršení, tak i výhledem. Firmy ale hlavně průmyslu a stavebnictví tak jako jejich konkurenty a partnery v Evropě či jinde na světě stále skličují omezení nabídky, nedostatek zdrojů a růst cen vstupů.

Makroekonomický zpravodaj | 07.11.2023
SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia